Hovoříme-li o ukrývaných dětech, každý hned pomyslí na Anne Frankovou. Co ale víme o tisícovkách dalších židovských dětí a dospělých, kteří se za druhé světové války ukrývali také?

Rebecca Solnit v komickej, ostrej eseji s názvom Muži mi to vysvetlia pomenúva častý problém rozhovorov medzi mužmi a ženami. Píše o mužoch, ktorí mylne predpokladajú, že niečo vedia a ženy to nevedia; píše o tom, kde táto domnienka pramení a ako funguje v praxi.

Stefan Grabiński (1887 – 1936) je dnes najznámejším poľským autorom hororovej fantastiky, weird fiction, zároveň však aj literárne ambicióznym modernistickým spisovateľom. Bol predovšetkým majstrom fantastickej psychologickej poviedky s pozvoľna hustnúcou temnou atmosférou, s gradovaním tajuplných úkazov a vyhrotenou, no nejednoznačnou pointou.

Román Všetko je možné svojou bohatosťou, štruktúrou a komplexnosťou pripomína poviedkový román Olive Kitteridgeová. Skúma celú škálu ľudských emócií prostredníctvom intímnych drám ľudí, ktorí sa snažia porozumieť sebe a druhým.

Osamělá starší žena adoptuje dívku z dětského domova, které říkají Lastočka, tedy Vlaštovka. Ta pak objevuje mnohonárodnostní Kišinev, kde vyrůstá mezi ruskou, moldavskou, ukrajinskou a židovskou kulturou.

Dánská čítanka představuje jedenáct soudobých autorů Dánského království, k němuž kromě samotného Dánska patří také Faerské ostrovy a Grónsko. Několik z nich se už dočkalo českého vydání, třeba Naja Marie Aidtová nebo Gróňanka Niviaq Korneliussenová – od ní vás čeká ukázka z románu Údolí květin, za nějž v roce 2020 obdržela Cenu Severské rady.

Beth Harmonová se v osmi letech dostane do sirotčince. Není to harmonické prostředí, a malá Beth si najde dvě cesty k úniku: malé zelené pilulky, které děti dostávají „na uklidnění“, a ŠACHY.

Debutová sbírka povídek jednoho z největších současných autorů weird fiction, velmistra hororového žánru, spisovatele, který od osmdesátých let minulého století spřádá podivné příběhy, v nichž z nočních můr vystupuje iracionalita existence. Ligottiho svět obývají posedlé postavy všemožných doktorů, umělců, profesorů, psychiatrů a psychopatů, protagonisté žijící v omšelých anonymních městech s pokřivenými

Kniha \"Na ostrie argumentu\" je výberom najlepšímch apologetických textov geniálneho spisovateľa Gilbert Keith Chesterton. Chesterton, ktorý je označovaný ako \"princ paradoxu\" tu výnimočným spôsobom reaguje na hnutia, ktoré sa rodili v jeho dobe, ale ich dosah v plnej sile cítime dodnes - kult pokroku, protikresťanské argumenty zo strany sekulárneho aj \"duchovného\" sveta.

Autor patrí k najzaujímavejším a najčítanejším francúzskym autorom 20. storočia. Román Červená tráva u nás zatiaľ nevyšiel a Vian ako originálny dedič jarryovskej patafyziky a surrealistov v ňom vytvára pomocou fantázie, poézie a humoru svojbytný a pre čitateľa príťažlivý románový svet, ktorý nepriamo odkazuje na súčasnú spoločnosť a poslednú fázu euroamerickej civilizácie.

Nový výbor z příběhů velškého vizionáře, který věřil, že „hmota je ve skutečnosti příšernější než duch“, přináší 13 dosud českému milovníkovi imaginativního hororu neznámých povídek a nový a úplný překlad legendární novely Bílý lid. Mezi povídkami jsou i novinářské skicy, které propojují (ne)obyčejný svět Machena novináře se snovým světem mistra makabrózní prózy, jehož tvorbu obdivoval i H. P. Lov

Román Hlava XXII je jedným z najdôležitejších protivojnových diel, ktoré vyšli po druhej svetovej vojne. Autor opisuje márny boj hlavného hrdinu Yossariana proti absurdnej vojenskej mašinérii, pričom hojne využíva čierny humor a neustále balansuje medzi komikou a hororom.

Silný příběh o lásce, rasových otázkách a identitěIfemelu a Obinze, dva mladí lidé z Lagosu, se do sebe zamilují. Jejich vlast Nigérie trpí pod nadvládou vojenské diktatury a každý, kdo může, se snaží uprchnout.

Pätnásť strašidelných poviedok, ktoré spísal priateľ a literárny nasledovník H. P. Lovecrafta August Derleth na základe náčrtov a fragmentov z Lovecraftovej pozostalosti. S knihou sa môžete na vlastné nebezpečenstvo vydať do mrazivej ríše večnej temnoty, kde na číha nadpozemská a nevýslovná hrôza.

Taras Prochasko (* 1968, Ivano - Frankivsk) je ukrajinský prozaik a esejista. Spolu s Jurijom Andruchovyčom patrí k jadru tzv. Stanislavovského fenoménu - živého umeleckého prostredia, ktoré sa v spisovateľovom rodnom meste (s historickým názvom Stanislavov) sformovalo koncom osemdesiatych rokov dvadsiateho storočia.

Román vyšiel prvý raz v roku 1959 a už vtedy zaznamenal skvelý ohlas u čitateľov i odbornej kritiky. Prináša panoramatický obraz sociálneho napätia v tridsiatych až päťdesiatych rokoch 20. storočia v nemeckej spoločnosti.

V hrůzné realitě terezínské pevnosti žily a vyrůstaly děti – ve stínu smrti, k níž často zbýval jen krátce vyměřený čas. Ale děti, i ty dospívající, obývají svůj vlastní svět, kam jenom obtížně a mnohdy málo srozumitelně proniká skutečnost dospělých a jehož běh se vymyká nesmlouvavým zákonům fyzikálního času.

Historická novela nás zavádí na dvůr španělského krále Filipa II. (druhá polovina 16. století). Byla to překotná doba, v níž spolu španělský, francouzský a anglický dvůr uzavíraly strategicky výhodné manželské svazky.Avšak Lieskeho vypravěč, Marnix de Veer, se o politiku až tak nezajímá.

Stig Saterbakken bol nórsky spisovateľ s blízkym vzťahom ku Slovensku, ktoré sa dostalo aj dojeho posledného románu Cez noc. Temný a mučivý príbeh, v ktorom nájdeme časti snov, rozprávok aj hororových príbehov, skúma tajomné hĺby smútku a lásky.

Román Adriana je pozoruhodný již svou formální stránkou. Titulní hrdinka je od počátku přítomna jen nepřímo – v posmrtnýchvzpomínkách a samotný vypravěč, mladý spisovatel Teodor, ji nikdy nespařil, takže Adrianin příběh je převypravován hned ve zdvojené perspektivě: poprvé Adrianou mladé společnici Juře, Teodorově sestřenici, podruhé vlastnímu vypravěči, který Juřin skaz (dojem překotnosti mluvy, iluze