Autor knihu rozdělil mezi hlavní tři protagonisty Tomáš Baťa st. (1876), J. A. Baťu a Tomáše Baťu ml. (1914). Snaží se provést ekonomickou a právní analýzu z pohledu znalostí roku 2021. Celou knihou prostupují sto korunové bankovky různých vzorů, májí symbolizovat cenu bot ve dvacátých letech dvacátého století. Tomáš Baťa st. (1876), jako by ve své závěti zanechal takový rébus, předpokládal, že ten,

Málokterá událost měla na české dějiny takový vliv. Byla o ní napsána již řada titulů, které ji představily z nejrůznějších úhlů, mnohdy až komplikovaně a nepřehledně. Naše publikace z pera zkušených autorů se proto snaží přinést jasné a výstižné inf ormace poskytnout odpovědi na otázky, kdo stál na pozadí této dohody, za jakých událostí proběhla i jaké byly její příčiny a důsledky. Přehledně členěný

Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku. Zástupným důvodem pro často až zběsilé brutální fyzické ataky represivních složek se stala účast „závadové“ mládeže na „ilegálních“ hudebních produkcích, respektive provozování vlastní kultury. Celkem

Zvolání Panenko Skákavá je všeobecně rozšířená fráze, která byla po dlouhou dobu bez zjevného vztahu k dnes již zaniklé obci Skoky u Žlutic. Situace se změnila v roce 2006. Místní, kdysi impozantní poutní kostel, byl vystaven bezprecedentnímu rabování, během kterého skupina zlodějů za účelem získání mědi odřezala vršky kostelních bání. Jeden ze zlodějů ze střechy kostela spadl. Pád však zázračně přežil

Obecní kroniky patří mezi důležité prameny k regionálním dějinám. Pamětní kniha obce Kačice byla založena počátkem roku 1932 a byla kontinuálně vedena až do konce roku 1939, po kterém následovala třináctiletá proluka. Ve funkci kronikáře po celou sledovanou dobu působil Antonín Petráček, ředitel místní školy. Text je cenným pramenem k popisu obce na počátku třicátých let 20. století, v němž nechybí

Praha jinak, Praha „jinohledem“. Praha poskládaná jako noviny z éry mezi dvěma válkami. Dramaticky i vesele. Informačně a zábavně. Slovem i obrazem. Kolážovaný dokument doby, kdy se dělaly moderní česk(oslovensk)é dějiny. Co se tehdy o městě psalo, co se tady dělo, jak se měnila řeč, jak se měnila vizualita míst? To všechno přehledně ve dvanácti třaskavě nabitých kapitolách: první strana, z domova,

Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Došlo v roce 1958 k nalezení spravedlnosti, nebo snad měl tehdy vedený proces blíže k institucionalizované mstě komunistického režimu? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu

Spiš je múzeom dávnych čias. Bol obľúbeným miestom uhorských i poľských panovníkov. Prechádzali tadiaľ kupci z ďalekých krajín a privážali tovar na trhy v Levoči, Kežmarku, Spišskej Novej Vsi či v Podolínci. Na Spiši je množstvo pamiatok z obdobia gotiky. Na stavbe a výzdobe kostolov sa podieľali spišskí kamenári, zvonolejári, maliari, sochári, rezbári či umeleckí stolári. Umelecké predmety svedčia

Aký bol všedný život Bratislavy v rokoch 1939 - 1945? Ako sa znášala každodennosť s nenormálnou dobou v znamení celosvetovej vojnovej kataklizmy, ale aj politického režimu, ktorý sa usiloval odstrániť rasovo prenasledovanú časť obyvateľstva zo života krajiny a ostatných obyvateľov spútať svojou ideológiou a mocou?Na tieto otázky sa pokúša odpovedať kniha Kataríny Hradskej: Život v Bratislave 1939 -

Walter Malaschitz vyrastal na Zuckermandli pod ruinami Hradu, na divom, neregulovanom brehu Dunaja. Táto romantická časť Bratislavy zanechala v jeho chlapčenskej duši nezmazateľné stopy, keď sa po rokoch rozpamätáva na ľudské osudy, na domy a ulice, ktoré čas dávno zniesol zo sveta. Jeho prekvapujúco presné svedectvo, jeho presvedčivo podané osobné dejiny sa stávajú súčasťou dejín generácie, spoločnosti,

Druhá publikácia z edície Zamerané na predmet ponúka príbeh Zlatej hviezdy hrdinu ČSSR, najvyššieho štátneho vyznamenania komunistického Československa, ktoré bolo zavedené v roku 1955. Úvod knihy zachytáva stručnú históriu vyznamenaní všeobecne. Nasledujúce kapitoly sú venované pozadiu vzniku a udeľovania čestného titulu Hrdina ČSSR a stručným informáciám o jednotlivých vyznamenaných. Najväčší dôraz

Témou najnovšej knihy autora sú partizánske a povstalecké obce na Slovensku. V knihe je podrobne spracovaných 36 obcí a ďalších 41 obcí je opísaných v skrátenej forme. Dozviete sa ako prebiehalo SNP v jednotlivých regiónoch Slovenska, aké partizánske skupiny v nich pôsobili a konkrétne osudy jednotlivých obcí a osád počas 2. svetovej vojny a SNP. Mnohé z týchto obcí kruto zasiahli nacistické a gardistické

Kde strávil svou poslední noc Vladimír Boudník? Proč zabil ruský voják českého generála? Kdo upálil nenáviděného kolaboranta na lucerně? Kde dožívala první láska Jana Masaryka? Jak žila Eva Olmerová? Kdo stál za záhadnou smrtí jazzového mistra? Jak vznikla legendární skladba Muchomůrky bílé? Kde si našel svou českou manželku později zavražděný švédský premiér? A konečně: Co se doopravdy dělo za zdmi

Téměř dva tisíce Čechů se během druhé světové války ocitly v Norsku, kam je proti jejich vůli poslali nacisté v rámci takzvaného nuceného pracovního nasazení. Na severu Evropy zažili nacistickou zvůli, těžkou práci v tvrdých arktických podmínkách, odloučení od rodiny, ale také uchvácení krásou skandinávské přírody a setkání s přátelskými a nápomocnými místními obyvateli. Po válce si říkali „Noráci“

Nechte se vést od Frývaldova k Jeseníku, navštivte rejvízskou Noskárnu, jesenický Pentagon či lipovskou Macurovu zatáčku... Kniha se zabývá zeměpisnými jmény (místními, pomístními, uličními názvy) v pohraničí a jejich vývojem od nejstarších dob až do současnosti, a to na materiálu z okresu Jeseník (Slezsko, Olomoucký kraj). Pro tuto oblast – stejně jako pro jiné okresy v někdejších Sudetech – platí,

Vznik československého štátu roku 1918 a nasledujúce medzivojnové dvadsaťročie predstavujú v moderných dejinách Slovenska mimoriadne dôležitú, možno povedať že prelomovú a historicky nezastupiteľnú epochu. Slovenský národ, ktorý najmä od rakúsko-uhor ského vyrovnania roku 1867 začal čoraz väčšmi hospodársky i kultúrno-vzdelanostne zaostávať za vyspelejšími časťami Habsburskej ríše i samotného Uhorska

Publikace navazuje na předcházející autorovy tituly „Příběhy ze šumavských chalup“ a „Osudy ze šumavských chalup“ a je tedy autorovým třetím publikačním dílem, v němž je pozornost věnována opět Šumavě, konkrétně Stašsku, Zdíkovsku a blízkému okolí. V její první části autor popisuje šumavské zvyky a obyčeje, jak byly sesbírány ze vzpomínek pamětníků a doplněny postřehy z regionální literatury, zpracovanými

Životopisy osobností všetkých dô spjatých s českými krajmi. Zošit 1 obsahuje osobnosti začínajúce sa na písmeno A.

Rok 1969 asi pro většinu lidí zůstane napořád ve stínu toho předchozího. Žije tady s námi ale sto tisíc těch, pro které byl tento rok naprosto zásadní.

Knihu tvoří soubor čtyř deníků, které našli přátelé po svých pradědech. Rozhodli jsme se ji vydat ke 100. výročí vzniku Československa.