V příběhu malého Vítka Kříže a jeho bratra Jáchyma se ocitáme na Běstvinách, na místě jako stvořeném pro prastarou legendu, ve které se na konci zámecké zahrady hýbe obrovský kompost. Hluboko pod zemí prý žije červ, kterého je třeba krmit – radostí, strachem, výčitkami svědomí a jednou za čas i něčím živým.

Od dětské nemocnice až do Štefánikovy čtvrti běží Merhautova ulice, jedna z nejdelších brněnských ulic. Ale když se zeptáte náhodného chodce, po kom je pojmenována, nejspíš se dozvíte, že po nějakém politikovi.

Strašidla a mytické bytosti, objevující se pověstech a v pohádkách většinou vyvolávají děs a hrůzu. Zjevují se na nejrůznějších místech a v různé době a podle svého charakteru straší, některá konají dobro, jiná škodí.

František Štěpán Lotrinský, muž stojící ve stínu své slavné ženy, anebo císař Svaté římské říše, úspěšný podnikatel a rovnocenný partner? Silný muž, toužící po klidu, milující manžel a otec, anebo slaboch, který utíkal ke svým koníčkům, blízkým přátelům a milenkám, či snad geniální obchodník?

S tvorbou Josefa Holcmana jsem se poprvé seznámil asi před třiceti lety. Už tenkrát mi došlo – to není jen spisovatel, to je živel.

Jmenuje se Nina. Kdysi malovala, ale od chvíle, kdy se vdala, už to nedokáže.

Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou a stěhuje se ze společného bytu ke kamarádu Viktorovi. Tento životní zlom ho nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat.

Je nedostatek smyslu pro humor polehčující, nebo přitěžující okolnost? Na tuto otázku by mohla odpovědět kniha aforismů výtvarníka, básníka a písničkáře Jiřího Slívy.

Chronickou nemocí IBS (irritable bowel syndrom) trpí v menší či větší míře až 15 % populace. Žít se syndromem dráždivého tračníku je velký handicap, a když se jejímu „nositeli“ v životě téměř nic nedaří, tak co je to za žití?

Divadelní román. Přepychové herečky a mrštní herci, amorci a moli... namazaný autor, žabomyší láska a veškerá mizérie.

To, že kominík nosí štěstí, vědí všichni lidé a hlavně ti, kteří mají na šatech knoflíky. Věděl to i chudý sirotek Jeník.

Groteska Bakšiš se původně měla jmenovat Báj. Jakoby spisovatel chtěl naznačit čtenáři, že příběh, který nám vypráví, je dílem anonymního vypravěče.

Někdejší bezdomovec Hobo si \"na pomezí života a věčnosti\", kde se ocitl po pádu na dno opuštěné šachty, v duchu přehrává setkání s neznámým mužem, který ho nedávno navštívil v jeho osamělém doupěti izolovaném od civilizace. Návštěvník mu vypráví o \"mimořádné události\", jež ho před časem donutila přehodnotit dosavadní život - jako úspěšný politický šíbr se sice po pádu československého komunistického

Svojrázny sprievodca tajomnou Prahou - štrnásť poviedok súčasných českých autorov nadväzuje na bohatú kriminálnu tradíciu. S Michaelou Klevisovou se vydáme na žižkovské nákladové nádraží, s Milošem Urbanem na Karlův most, v akčních příbězích Štěpána Kopřivy a Martina Goffy navštívíme Hostivař a Vyšehrad, Michal Sýkora se vydává na pražský Pohořelec, Petr Stančík nahlíží do tajemného světa zaniklého

SÚtlá knížka, jejímž jádrem je staroněmecká pověst, je vrcholem autorova prozaického díla, jakousi rekapitulací jeho myšlenek a postulátů. Věčným tématem je zde svár reality s ideálem, kterého je ale třeba se nikdy nevzdat.

Krajina, intelekt, erós, představují tematický triumvirát, ze kterého čerpá poslední dokončená kniha německy píšící autorky českého původu. „Krajinu“ zosobňuje Praha probuzená z komunistické nehybnosti do časů dravého kapitalismu, kam se po dvaceti letech strávených na Západě vrací slavná tanečnice a choreografka Leonora Marty.

Autor chvílemi nezapře surrealistického básníka, jehož okouzlují právě nepatřičná, překvapivá spojení. V úhrnu pak Erbena zajímá uzpůsobení lidského vědomí a jeho proměny v dnešním postmoderním věku.

Novela O rodičích a dětech (2003) Emila Hakla je vlastně dialogem otce a syna odehrávajícím se během jedné procházky po pražské Stromovce. Již o něco dříve v české literatuře vyšla jiná novela, která je také dialogem dvou lidí.

Voľné pokračovanie románu Bereme co je, ktorý bol veľmi úspešný u čitateľov i kritikov. Hlavná hrdinka sa ocitá v normalizačnej Prahe a objavuje kultúrne podhubie metropoly obsadeného Československa.

Dokument Marka Kopeckého o pětiletém boji s akutní leukémií, doplněný svědectvím jeho sestry Ester, která mu věnovala kostní dřeň, a básněmi jeho ženy Simony. Navzdory hořkému konci je knížka oslavou lidské statečnosti a naděje.