Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů. Co znamená být člověkem ducha v takovém zařízení, co znamená změnit se v trýzněné tělo, jakou váhu má ztráta domova, zda se lze zbavit resentimentů, které pronásledují vězně celý další život, a co vše

Autistické ženy jsou jako nepolapitelné stíny. Dospělá žena s vysokofunkčním autismem je pro nás prakticky neznámým fenoménem — pokud se objeví ve filmu či literatuře, pak pravděpodobně jako ženská verze mužského nerda se zájmem o počítačové hry, matematiku, Rubikovu kostku nebo vlakové jízdní řády.

Fascinující život hraběnky Nory Kinské Hraběnka Nora Kinská, narozená roku 1888, vyrůstala v Čechách a byla vychovávána zcela v duchu tradic c. k. vysoké aristokracie. Rodina očekávala, že Nora přijme ve společnosti své řádné místo, avšak mladá dáma se vyvíjela podle vlastních představ o svém budoucím životě. Uprostřed první světové války se hraběnka Nora Kinská vydala na cestu na Sibiř, aby pomáhala

Jak těžké bylo uniknout ze stereotypů, předsudků i dramatických zkušeností romské komunity na pražském Žižkově devadesátých let? Skutečná cesta ven je reálný příběh novináře Patrika Bangy, který popisuje, jak se dostal z romské čtvrti až mezi novináře předních českých médií.

Táto publikácia... je plná zla. Nemá žiadnu literárnu hodnotu a samotné jej čítanie je utrpením, vraví Primo Levi vo svojom úvode. Höss sa snaží obhajovať, javí sa takým, akým naozaj je: nechutný, hlúpy, arogantný, nudne a donekonečna tárajúci podliak.

Strhujúci a dojímavý román o žene, ktorá bola nielen manželkou, ale aj spolupracovníčkou jedného z najväčších vedcov a géniov v histórii. Mileva „Mitza“ Marićová bola odmalička iná ako ostatné dievčatá.

Helen Kellerová (1880–1968) se narodila jako zdravá holčička do dobré americké rodiny, ve druhém roce života ji však náhlá nemoc připravila o zrak i sluch. Ani všudypřítomné ticho a tma jí ale nemohly zabránit, aby se do života ponořila naplno a s pomocí obětavé učitelky Anne Sullivanové ukázala světu sílu lidské odvahy a odhodlání.

Intimní portrét jedinečné panovnice, originálně sestavený do 24 pečlivě vybraných dnů, které v jejím životě sehrály významnou roli. Autorka sleduje Viktorii ode dne, kdy se narodila.

Trumpetista Lex van Weren dokázal přežít Osvětim a současně pomoci jiným díky své jedinečné pozici v „táborovém orchestru“. Stal se očitým svědkem toho, jak válka deformuje člověka. Lex van Weren byl jedním z velkých trumpetistů minulého století.

RUTH MAIEROVÁ se narodila ve Vídni v roce 1920 do asimilované židovské rodiny. Otec pocházel z moravských Žarošic, kde Ruth a její sestra Judith trávily v rodinném kruhu letní prázdniny.

„Nežli jsem vyjel, poslali mi dobří přátelé tlusté svazky o italských dějinách, o starém Římě, o umění vůbec a jiných věcech s důtklivou radou, abych si to vše přečetl. Naneštěstí jsem tak neučinil; následek této nedbalosti je tahle knížka.“ Cestopis ze Zlatého fondu SME.

Kniha americko-izraelského novináře, komentátora a spisovatele Josiho Kleina Haleviho (1953) obsahuje deset dopisů imaginárnímu Palestinci, jenž žije na dohled Haleviho domu, „na opačné straně betonové zdi“, která rozděluje jejich společnou krajinu. Tedy za bezpečnostní bariérou, která odděluje Izrael a Západní břeh Jordánu.

Když měla Helga Pollak 12 let, deportovali ji i s otcem Otto Pollakem do ghetta v Terezíně. Od 27. ledna 1943, až do svého transportu do Osvětimi 23. října 1944, žila v dívčím domově L 410, v pokoji 28.

Téma holocaustu bylo zpracováno již mnohokrát, nikdy však nepřestane šokovat svou krutostí a nesmyslností. V knize Dokud jsou slzy navíc autorka přesvědčivě popisuje proces dospívání v nelidských podmínkách a českému čtenáři nabízí méně známé osudy německých Židů, pro něž nebyl Terezín první zastávkou na cestě hrůzy, ale již několikátým přestupním bodem na trase vedoucí přes Atlantský oceán.

Andrea má čtyři děti a ona i její muž jsou stále méně spokojeni se způsobem života, který jim nabízí civilizovaná společnost s přesně stanovenými pravidly. Připadá jim, že jejich existence se skládá jen z vydělávání peněz, za něž pořizují množství věcí, které vlastně tak úplně nepotřebují a které mnohdy vznikají za nepřijatelných podmínek.

Susanne Fall (1922–2003) podává svým autobiografickým textem, který vznikl krátce po druhé světové válce jako dokumentárně stylizovaný záznam vzpomínek na roky právě prožité v terezínském ghettu, detailně názorné a v nejednom ohledu překvapivé svědectví. Prostřednictvím neiluzorního popisu a vhledu do pragmaticky taktizujících pravidel každodenního zápasu o to, aby se jí a jejím nejbližším podařilo

Doktor Ivan Hálek bol synom českého básnika Vitězslava Hálka. Tridsaťosem rokov pôsobil na Slovensku ako lekár, ale usiloval sa zároveň i o pozdvihnutie kultúrnej úrovne zaostalého ľudu predovšetkým na Kysuciach.

Biografia zachytáva dôležité etapy Jobsovho súkromného života, aj jeho zlomové podnikateľskérozhodnutia. Opisuje, ako sa z nadšenca umenia, techniky a východnej filozofie stal človek, ktorý sa do dejín informačných technológií zapísal ako predstaviteľ invencie a spojenia mimoriadnych softvérových vlastností produktu s jeho jedinečným dizajnom.

Soubor dopisů, které autor psal z vězení v letech 1955-1960 své rodině. Uspořádal, předmluvou a doslovem opatřil a řadou dobových dokumentů a novinových článků doplnil autorův syn Václav Peřich.

Novinář Charlese Laurence vypráví příběh své rodiny, kterou hluboce zasáhl pobyt v Praze v padesátých letech 20. století. Po roce 1989 se autor vrátil do Prahy a pokusil se na základě rozhovorů a dostupných dokumentů rozkrýt důvody a okolnosti, které vedly k odvolání jeho otce, vysoce postaveného britského diplomata, zpět do Londýna a poznamenaly život jeho matky a sestry.