Zborník obsahuje materiály z rovnomennej vedeckej konferencie. Sú v ňom príspevky takmer o všetkých otvorenejších alebo spornejších okruhoch súčasného pravopisu.

Profesor PhDr. Petr Sgall, DrSc., je široce uznávanou vědeckou osobností v oboru obecné, teoretické i komputační lingvistiky a bohemistiky, často se u nás i v zahraničí objevuje odkaz na „Sgallovu školu“. Velmi málo se však ví o běhu jeho života. Sám se jeví jako velmi uzavřený a do vědy zahleděný člověk.

Mgr. Monika Turočeková, PhD., patrí do mladšej generácie slovenských jazykovedcov.

Kniha Jména Pavla Florenského se stala od dob svého vydání významným fenoménem. Nejen do ruského filosoficko-teologického prostředí tento traktát přinesl mnoho nových impulzů: poukázal na fakt, že se kořeny různých směrů evropského filologického bádání (v tomto případě onomatologie) od konce 19. století překvapivě uchytily paralelně také v soudobém Rusku, že východoevropští badatelé do těchto diskusí

Po vydaní dvoch dielov čitateľmi i odborníkmi oceneného knižného titulu Zo studnice rodnej reči (2005, 2014) sa dostáva do rúk čitateľov 3. časť tohto úspešného knižného súboru. Aktuálny počin je reprezentatívnym výberom z textov publikovaných najmä v rubrike Zo studnice rodnej reči v časopise Kultúra slova z obdobia rokov 2012 – 2021.

Zámerom je ešte viac rozvinúť makrotému fungovania jazyka a komunikácie v premenlivých sociokultúrnych podmienkach so zreteľom na individuálny aj kolektívny subjekt. V tejto premenlivosti je ustálený vývinový proces, ktorého obsahom je demokratizácia spoločnosti v spätosti s jej liberalizáciou.

Táto kniha je o spojkách a spájacích prostriedkoch v širšom zmysle slova. Predstava o relatívnej uzavretosti a statickosti spojkového subsystému implikuje, že konjunkcie len ťažko môžu konkurovať dynamike derivačných procesov či inováciám v tvarotvorných procesoch flektívnych slovných druhov.

Štylistiku Jozefa Mistríka vydávame pri príležitosti stého výročia jeho narodenia roku 1921. Toto vydanie je úplnou a nezmenenou verziou Štylistiky z roku 1997, poslednou, ktorú ešte on sám pripravil do tlače.

Obsiahly súbor odborných príspevkov je tematicky zameraný na hodnotenie kultúrnosti slovenského spisovného jazyka, v interakcii medzi jazykom a spoločnosťou. Zahŕňa témy z všeobecnej jazykovedy, teórie komunikácie, jazykovej kultúry, lexikológie, onomastiky, mediálnej a politickej komunikácie, sociolingvistiky a literárnej vedy.

Knížka sestává ze čtyř kapitol. Český vid v kostce předestírá stručný souhrnný pohled na český slovesný vid, snaží se ho představit v jeho komplexnosti a ve všech souvislostech, pojednat o všem, co pod vid spadá, a uvést ho do vztahu se všemi jevy v češtině, u nichž je to možné.

Monografie představuje v naší lingvodidaktické produkci unikátní počin, neboť spojením odborníků na didaktiku mateřštiny z České republiky, ze Slovenska a z Polska – tří zemí jazykově, historicky, kulturně i sociálně blízkých – dává možnost pozoruhodného kontrastivního pohledu na hlavní téma publikace, totiž vztah jazyka a komunikace. Jeho řešení se jeví z pohledu výuky zmíněných jazyků i širšího mezinárodního

Profesně tolerovaná a hojně uplatňovaná praxe překládání do nemateřského jazyka (tzv. nerodilý překlad) patří mezi málo popsané fenomény. Předkládaná kolektivní monografie proto nejprve mapuje názory translatologů a aktérů překladatelského trhu na nerodilé překládání, jeho možnosti a omezení.

Monografie Jevištní tvar jako jedna z možných metod výuky češtiny pro cizince je prací lingvodidaktickou, vztahující se k vyučování češtiny jako cizího jazyka. Dala by se zařadit mezi metodické studie, jde o práci zaměřenou na doložení efektivnosti metody jevištního tvaru v jazykovém vyučování.

Kniha ponúka výklady autora zameraného na spätosť jazyka so sociálnou kultúrou. Pojem sociálna kultúra sa však zámerne nevymedzuje, aby sa výklady neobmedzili vopred určenými hranicami, lebo úmyslom autora nebolo postupovať podľa pripravenej štruktúry obsahovej schémy, čo by smerovalo k striktnému systematickému rozvíjaniu témy jazyk v sociálnej kultúre, ktorého výsledkom by bol koncepčný príspevok

V slovníku je spracovaná slovná zásoba z predspisovného obdobia od najstarších čias tak, ako je zachovaná v rukopisoch i tlačených písaných slovenských jazykových pamiatkach a v starších latinských písomnostiach (najmä slovenské vlastné mená apelatívneho pôvodu) až po kodifikáciu spisovnej slovenčiny A. Bernolákom na konci 18. storočia. Slovník s rozsahom 4 322 strán, 47 330 heslových statí a viac

Enklitika představují fenomén, který se nachází na rozhraní mezi zvukovou a gramatickou stavbou jazyka a který je kvůli řadě univerzálních jazykových mechanismů ovlivňujících jeho slovosled oblíbeným objektem zájmu současné jazykovědy. Práce je rozčleněna do kapitol, které jsou věnovány jednotlivým typům tzv. stálých příklonek: starobylým částicím ť (ti/tě) a li, formám auxiliáru préterita a kondicionálu,

V souborné knize Jazyk a slovník se představuje výbor menších studií z autorova padesátiletého přemýšlení o jazyce, českém i řadě dalších, z okruhů tematicky základních i opomíjených, především však stojících mimo tradiční čistě gramatické pohledy. Pozornost je zaměřena zvláště na oblasti klasické lingvistiky a v intencích \"pražského\" myšlení také na otázky nepříliš často řešeného pojmenování v rámci

Monografie analyzuje a popisuje problematiku nácviku vědecké prezentace, konkrétně ústního a písemného referátu, a to v rámci společného základu neoborových studentů při hodinách němčiny na české vysoké škole. Hlavním cílem jazykové výuky by měla být v současné době pro absolventa vysoké školy schopnost připravit ústní referát a přednést jej na semináři či konferenci, obhájit v něm, případně v následné

V slovníku je spracovaná slovná zásoba z predspisovného obdobia od najstarších čias tak, ako je zachovaná v rukopisoch i tlačených písaných slovenských jazykových pamiatkach a v starších latinských písomnostiach (najmä slovenské vlastné mená apelatívneho pôvodu) až po kodifikáciu spisovnej slovenčiny A. Bernolákom na konci 18. storočia. Slovník s rozsahom 4 322 strán, 47 330 heslových statí a viac

Téma podmetu ako jedného zo základných vetných členov patrí v syntaxi medzi kľúčové. V ostatných desaťročiach sa jej autor bádateľsky venoval z viacerých hľadísk a vznikli tak početné vedecké štúdie, ktoré osvetľujú mnohé základné stránky tohto východiskového člena štruktúry dvojčlennej vety.