Riešitelia grantovej úlohy VEGA č. 1/0213/10, ktorej témou je Fenomén krásy v reflexii ruského a slovanského myslenia 20. storočia sa v prvej etape vedeckovýskumného riešenia sústredili na Slovanské motívy krásy v etike, estetike a morálnej filozofi i. Cieľom bolo skúmať nielen inšpiratívnu tvorivosť, ale aj samotnú ašpiráciu vidieť a rozpoznať krásu v kontexte dejín. Živé kontinuálne úsilia Slovanov,

Pierre Hadot (1922-2010), Michel Foucault (1926-1984) a Jan Patočka (1907-1977) jsou tři bezesporu velmi rozdílní filosofové, jejichž myšlenkové cesty se však v druhé polovině 20. století dosti nečekaně a někdy i k jejich vlastnímu překvapení setkaly. Jejich koncepce duchovních cvičení, péče o sebe a péče o duši jsou tři způsoby, jak lze uchopit vnitřní proměnu sebe sama. Ta nabývá někdy až existenciální

Klasické dílo raně novověkého utopického myšlení v prvním českém překladu Ruth J. Weiniger. Vyprávění poutníka, jenž po ztroskotání své lodi Fantazie narazí na obec skutečných křesťanů, kteří jej provedou svou říší a přijmou mezi sebe, je nejen plánem na uspořádání vpravdě lidské společnosti, ale také břitkou kritikou poměrů v padlém světě.

Monografie Umění jako vyjádření smyslu. Filozofie umění Jana Patočky je prvním obsáhlejším systematickým pokusem o shrnutí motivů Patočkovy filozofie umění. Mezi témata Patočkova myšlení, která autor v knize sleduje, patří zejména umělecká vzdělanost, pojetí vztahu literatury a mýtu, vzájemná souvislost a odlišnost architektury, sochařství a malířství, styl ve výtvarném umění, spojitost a rozdíl mezi

Predkladané dielo nie je len vedeckým dielom, ale prístupným spôsobom informuje o krestanskej filozofii druhej polovice 19. storocia a 20. storocia s presahmi do 21. storocia, cím vyplna citelnú medzeru v tejto oblasti v dostupnej ceskej a slovenskej filozofickej literatúre. Je preto vhodnou príruckou na doplnujúce štúdium dejín filozofie 20. storocia. Spolu s predchádzajúcimi dvomi zväzkami predstavuje

Esej o nové humanistické etice v dnešní společnosti, o etice, která odpovídá hledání smyslu a svědčí o tom, že člověk 21. století cítí potřebu náboženství, potřebu bohů bez Boha. Tím spíš, že velké kolektivní utopie minulého století se zřítily a žádný smysluplný projekt je nenahradil.

Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878-1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej maasijot, tradující výroky, příběhy a pohádky rabiho Nachmana z Braclavi (1772-1810), zakladatele jedné z předních chasidských škol. Úvod knihy tvoří významný esej o židovské mystice a jejím chasidském

Prinášame vám tretie doplnené vydanie Proglasu od Konštantína Filozofa (sv. Cyril) Kniha Proglas od Konštantína Filozofa (Proglas ako Predslov k sv. Evanjeliu) je najstaršia slovanská písomná pamiatka. Prvýkrát vyšla knižne vo vydavateľstve Herba, spol. s r.o. v roku 1996. Druhé vydanie vyšlo v roku 1998. Tretie v roku 2018. Doplnené o prebásnený preklad do taliančiny, španielčiny a makedónčiny. Obsah

Estetika je etika. Samo originální oslovení skutečnosti nestačí; aby mohlo být umělecké ztvárnění vpravdě plnohodnotné, musí svými estetickými postupy sledovat etický požadavek. Dvojnásob to platí u románu, jehož úlohou je psát mravní dějiny současnosti. Za svého života musel James Joyce čelit kritickým komentářům, jež jeho poetiku označovaly přinejlepším za zručné řemeslnictví či za arbitrární estetické

Významný logický dialog vymezuje pojem sofisty.

Henry David Thoreau is a beloved American author, poet and philosopher. He was a lifelong abolitionist, advocate of civil disobedience againts unjust or corrupted goverments, and he defended the idea of abandoning illusory matters in favor of simple living, in order to discover life\'s authentic essential needs.

„Filosofie mysli je jedním z pozoruhodných příspěvků k vysvětlení povahy a funkce lidské mysli. Tento filosofický obor je dnes přirozenou součástí kognitivní vědy. Ačkoli jsou jeho výsledky do značné míry teoretickou reflexí problematických aspektů lidské mysli, přibývá filosofických studií, které aplikují jakožto nedílnou součást této reflexe výsledky empirických věd, zejména neurověd. Perspektiva

Kniha Tajemství jednoduché cesty byla pro Mabel Katz výchozím bodem. Po jejím vydání začala moderovat vlastní rozhlasové a televizní pořady. V současné době vede úspěšné a žádané kurzy a semináře po celém světě. Strávila dvanáct let intenzivním učením u mistra Ihaleakalá Hew Lena a dnes je Mabel Katz považována za přední autoritu na učení ho´oponopono. Její jednoduchý a vytříbený styl přesahuje jazykovou

Prudký rozvoj vědy v devatenáctém století vyostřil polarizaci filosofického myšlení. Z jedné strany byla věda nekriticky glorifikována jako jediný způsob nabývání pravdivého poznání, z druhé strany byla kritizována za to, že neproniká k podstatě skutečnosti. Francouzská epistemologie počátku 20. století toto dilema překonává. Hodnotu vědy obhajuje, ale odmítá její pozitivistický obraz. Představitelé

Jeden z významných duchovných učiteľov a filozofov (1900-1986). Jeho celoživotnou témou bol rast človeka k dokonalosti. \"Ako veľmi sa mýlime, keď ticho pokladáme za prázdnotu, nečinnosť, ničotu! Ja hovorím o tichu vyššieho života. Toto ticho je prácou, intenzívnou činnosťou. Toto ticho je plnosťou podobnou tomu, čo zažívajú bytosti, spojené veľkou láskou...

Naozaj sa svet ženie do záhuby? Je myšlienka pokroku dávno prekonaná? V tejto výborne napísanej správe o stave ľudstva v treťom miléniu nás kognitívny psychológ a známy intelektuál Steven Pinker nabáda, aby sme ani na okamih nepodľahli hrôzostrašným novinovým titulkom a proroctvám o konci sveta, ktoré odkrývajú naše najhoršie stránky a brnkajú na naše nižšie pudy. Namiesto toho sa pozrime na fakty.

HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení. Druhý svazek se zabývá mohutností vůle, tedy i závažným problémem svobody. Schopnost vůle byla objevena až s příchodem křesťanské éry, křesťanský konflikt mezi vírou ve všemohoucího Boha a svobodnou

Toužíte po šťastných okamžicích, ale ony se zdají být naprosto nedosažitelné? Chcete sdílet nekonečnou hojnost vesmíru a být na něj naladění? Nyní nadešel čas, abyste díky knize Zákon rezonance objevili jednu z pravd tajemství života: do svého živo ta můžete přitáhnout pouze to, s čím jste v rezonanci to, co vibruje na stejné energetické hladině jako vy. Jakákoliv vaše myšlenka se zmaterializuje a

Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“. Až v druhé polovině dvacátého století se ve fenomenologické filosofii objevila myšlenka, že takovýto „celek toho, co je“ není ničím původním, nýbrž následným útvarem ustavujícího jej

Dobový pohľad do prostredia najvýznamnejšieho zoskupenia \'posledných pohanov\' - milovníkov starej vzdelanosti a zbožnosti,ktorí sa na sklonku antiky bránili silnejúcemu vplyvu kresťanstva.