Básnická zbierka súčasného českého básnika.

Motýlí křídlo umí způsobit uragán. A co teprve společný víkend na chatě?

Další román autorky bestselleru \"Rok perel\". Vnitřní drama prózy se odehrává v psychiatrické léčebně, \"detox\" se stává místem exponovaných mezilidských vztahů, místem trýznivých otázek i odpovědí na životní traumata, do nichž vstupuje vnější svět jako znepokojivý nebo utišující element. Od zdí a stropů, jakoby se otvírajících do jiného neznámého prostoru, se také odvíjí autorčino silné téma, jímž

Jak přežít vysokou a neztratit přitom čest flákače? Jak absolvovat výuku, anepřijít přitom o rozum?

Rádi nasloucháte příběhům ze starých časů? U krbu, ve kterém praskají polena, zatímco vítr ohýbá koruny jedlí v hlubokém šumavském hvozdu?

Román lze charakterizovat jako text o vině a nevině způsobené zkratkovitým jednáním člověka a jeho podpisem spolupráce s tajnou policií. Dokumentárně laděné vyprávění z nedávné doby s mstivým estébákem Tykačem v pozadí obsahuje po jazykové stránce časté dialogy, v nichž autor zúročuje svou zkušenost divadelního kritika.

Dialog Kamily Moučkové a Marty Kubišové o profesních kariérách, normalizaci, mlčení a vzdoru, Chartě 77 ,Václavu Havlovi, pražské kavárně, Miloši Zemanovi, naší minulosti i současnosti zachytili zkušení publicisté a pedagogové DAMU Vlastimil Ježek a Zdeněk A. Tichý. Publikace vychází k třicátému výročí listopadu 1989, v jehož průběhu se obě statečné dámy vrátily na pódia i televizní obrazovky, odkud

Samotáři nežijí jen na Šumavě. Aleš Palán, autor bestselleru Raději zešílet v divočině, přináší setkání s dalšími solitéry žijícími stranou civilizace.

Knížka Do hlubin rybářovy duše uvádí čtenáře do bohatého života nad i pod vodní hladinou. Vypráví o vodě, rybách, řekách, pramenech, potůčcích, rybnících, rybářích a o tom, co vodní svět a jeho pozorování přináší citlivému člověku.

Rozmarné léto je humoristickou novelou Vladislava Vančury z roku 1926, která navozuje ovzduší dobré pohody a smíchu, humor zde je spíš shovívavý než útočný. Vančurovi se podařilo vystihnout poklidnou atmosféru malého českého města poetickým jazykem a pro něj příznačnou hrou se slovy a metaforami.

Výjimečné osobní svědectví z terezínského ghetta, které přečkalo válku zazděné na půdě místních kasáren. Novela Otty Weisse I viděl Bůh, že je to špatné je jedinečným literárním počinem a zároveň silným osobním svědectvím historického významu.

Hutné minipoviedky, horkohumorné glosy k súčasnosti, texty nabité nielen iróniou, ale hlavne sebairóniou, oznamujú často v pár vetách viac ako pätoro novín od A do Zet. Kniha textov bývalej členky kapely The Plastic People of the Universe.

Jedinečnost knihy Úkazy je založena na symbióze literáta a výtvarníka, přičemž termín „úkaz“ je třeba chápat jako snahu o pojmenování jak obrazové, tak textové složky svazku. Soubor povídek (mikropovídek, krátkých podobenství) a kreseb (tužkou a červenou pastelkou) vznikl ve vzájemném doprovodu: nejde o ilustrace textu, ani o glosy k zobrazenému, nýbrž o paralelní běh, lépe řečeno souběh.

Již devátý titul z kapesní edice „ Veselé knížky Vráti Ebra“, je tentokrát o mezinárodních a významných dnech, od ledna do prosince. Autor je popisuje s humorem a nadsázkou.

Ponořme se do školního prostředí tak, jak ho kdysi viděly školou povinné holky. Příběhy jsou z doby, kdy se stát, vněmž žijeme, jmenoval Československo.

Slavný román Michala Viewegha, který autor napsal speciálně pro ženy. Jeho hlavní hrdinka, dvaadvacetiletá Laura, je redaktorkou populárního dámského týdeníku.

Rozsiahly román je situovaný do osemdesiatych rokov a jeho tri hlavné hrdinky, dvadsaťročné dievčatá pracujú v kníhkupectve, hľadajú seba, lásku, ideál, svet a svoj odtlačok v ňom.

Eseje a filozoficko-kultúrne state menej známeho autora (1904 - 1961).

Súbor textov Tonyho Ducháčka združuje viac ako dvadsaťročné účinkovanie v kapele Garáž (od roku 1993 Garage) . Kniha obsahujevšetky Ducháčkove texty, tri rozhovory, históriu skupiny, diskografiu a desiatky fotografií.

Baladický příběh odehrávající se v dávné drsné minulosti, známý i z působivého filmového zpracování Františka Vláčila. Markéta Lazarová není historickým románem, ale příběhem vášně – nejen milenecké, ale i lidské krutosti a zuřivosti.