Publikace identifikuje důležité, empiricky zachytitelné vývojové trendy české společnosti i jejího vnějšího prostředí. V první části je identifikace trendů zasazena do širšího metodologického rámce tvorby vizí a strategií pro český stát.

Historický úvod a chronologický vývoj českej sociálnej reformy realizovanej v 90.rokoch 20. storočia a sociologická analýza demografických ekonomických sociologických a politických faktorov tejto reformy. Český preklad francúzskeho originálu.

Zbierka šestnástich esejí je pomenovaná podľa prvej z nich, v ktorej sa venuje mimoriadne aktuálnej téme – potrebe určitej spoločnosti mať svojho nepriateľa a vytvoriť si jeho obraz. Jej skutočným názvom by však mal byť skôr jej podtitul, čiže „príležitostná spisba“. Príležitostnú spisbu robí príležitostnou fakt, že autor zvyčajne nemal v úmysle zaoberať sa takou alebo onakou témou, ale priviedla ho

Sú naše túžby skutočne naše? Je legitímne kritizovať kapitalizmus prostredníctvom iPhonov?

Česká sociologie měla a má řadu velkých postav, které výrazně zasáhly do teoretického, metodologického i výzkumného směřování oboru a mnohé z nich jeho hranice daleko přesáhly. Osobnosti z řad sociologů se uplatnily v politice, sociální a kulturní sféře i jako veřejně působící intelektuálové, stejně jako další autoři jejichž sociologická relevance byla rozpoznána teprve zpětně.

Práce se věnuje současným podobám stárnutí v české společnosti a analýze vlivu věku na participaci. Populační stárnutí a proměny společnosti související s individualizací a prosazováním neoliberální politiky vedou k tlaku na jedince, aby stárnul aktivně.

Cieľom knihy je filozoficky preskúmať dynamiku vzniku a priebehu konfliktu a poukázať na to, ako môže konflikt deeskalovať na základe uvedomelého uchopenia vlastnej existencie. Kľúčovú rolu v tomto procese zohráva princíp ľudskosti.

Globální interakce se staly nedílnou součástí našeho života. Svět je propojen technologiemi, institucemi, světovým kapitálem, dochází k propojování a míšení kultur a společností.

Co je skutečným pramenem prudkého růstu životní úrovně v posledních dvou stoletích? Co odlišuje úspěšné firmy od neúspěšných?

Přehledový text o problematice stárnutí je určen sociálním pracovníkům, jejichž cílovou skupinou jsou senioři v nepříznivé sociální situaci a s nízkou mírou soběstačnosti. Teoretická témata jsou záměrně propojena se zkušenostmi z praktické sociální práce a jednotlivé příspěvky jsou doplněny četnými příklady z praxe.

„Psaní je má celoživotní obsese – nejdříve to bylo psaní odborné, potom spíše populárně-vědecká literatura a publicistika, a jak stárnu, začínám psaním reflektovat především své niterné pocity a textem komunikovat s lidmi,“ přiznává Fedor Gál na své webové stránce. Pro titul Několik dnů je to výstižná charakteristika.

Publikace hledá odpovědi na některé závažné otázky týkající se českého trhu práce z hlediska vlivu vzdělání, dovedností, sociálního původu a sociopsychologických charakteristik na příjem a socioekonomický status zaměstnání jedinců. Práce autorského týmu se zaměřila i na objasnění mzdových rozdílů mezi muži a ženami s různým stupněm dosaženého vzdělání, na změny v postavení pracovníků po ekonomické

Myslím, že jsme opět velmi ohrožený národ, biologicky i kulturně. Dvacet esejí nevypráví příliš o tom, co by český národ měl dělat, jestliže chce přežít, a popřípadě se dostat dál; víc mluví o tom, co by dělat neměl.

Nová náboženská hnutí jsou hnutí protestu. Vznikají často z nespokojenosti s převládajícím společenským kodexem a jejich vznik je obvykle inspirován charismatickým vůdcem.

V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství stěžejní roli. Ze série statí, které mu věnoval, vybíráme poslední, vydanou posmrtně.

Kniha renomovaného cambridgeského historika, popredného predstaviteľa vlnynovej histórie sa zaoberá zmenami štatútu poznania v ranej modernej dobe.

Sociologický esej, psaný v dějinotvorných měsících roků 1989 a 1990, vychází po dvaatřiceti letech od svého vzniku ve čtvrtém vydání. Vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru života, aby se nakonec dočkal toho, že rodina kolonizovala stát.

Autor sa venuje sociologickým úvahám na tému rozhodovania. V tejto knihe sa zaoberá nezmyselnými, radikálnymi a vytrvalo uskutočňovanými rozhodnutiami.

Známý britský novinář a historik Misha Glenny provádíve své knize čtenáře světem organizovaného zločinu v éře globalizace. Autor ukazuje, jak globalizace přispěla k mezinárodnímu propojení celého spektra nelegálních aktivit od obchodu s bílým masem, drogami nebo zbraněmi ve východní Evropě, přes praní peněz na Blízkém východě, činnost drogových syndikátův západních zemích, pašování v Indii, Jihoafrické

Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás). Vladimír Just, který o faustovském mýtu a jeho proměnách už dvě desetiletí přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, proto shromáždil a pro