Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu „osvícenství“ řecké raně klasické doby. Ne náhodou se prý v Athénách Anaxagorovi přezdívalo „Rozum“. Nejen že „přinesl filosofii do Athén“, ale také ji proměnil tím, že hledal stálý základ změn všech věcí. Ze starší iónské naučné prózy vytváří žánr, který už silně připomíná pozdější filosofické

Husserl v tomto svazku provádí základní rozlišení mezi empirickým a eidetickým zkoumáním, vysvětluje přístup závorkování, základní rozdíl mezi světem vnímaným jako objekt o sobě a světem vnímaným jako fenomén, pojmy čistého vědomí a fenomenologické pojetí rozumu.

Cyklus přednášek z letního semestru r. 1931 na universitě ve Freiburku s podtitulem ”Bytnost a skutečnost mohoucnosti”, v nichž autor analyzuje Aristotelovy pojmy dynamis a energeia. Přeložil I. Chvatík.

Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy

Každý dospělý může být filozofem a každé dítě jím je. Jedni z nejlepších filozofů na světě se scházejí tam, kde bychom je nečekali: v mateřských školách a na dětských hřištích.

Komplexnost soudobých společností i komplexnost biosféry, bezprecedentní účinnost technologií a mnohé další faktory soudobé globalizace vedou ke znejasnění vztahu mezi lidským jednáním a jeho následky. S tím také souvisí proměna významu odpovědnosti, zejméodpovědností?

Název v češtině: Náboženské praktiky v japonských horských oblastech. Od úniku před pekly k zdraví prospěšným, ekologicky optimálním a duchovním praktikám konzumní společnosti.

Co znamená odsoudit někoho za to, co učinil? Je vůbec možné „nenávidět hřích, ale milovat hříšníka“? Otázky po významu morálního soudu, vinění a zodpovědnosti otevírají v knize rozsáhlé zkoumání vztahu člověka a jeho pomíjivého, ale zároveň nezvratného činu, v němž klíčovou úlohu hrají jednak zpětný pohled a reakce jednajícího, jednak dopad provinění na vztahy jednajícího, včetně vztahu k sobě sam

Nicolas Malebranche je nedoceněnou postavou dějin filosofie, ačkoli jeho hlavní dílo Hledání pravdy se ve své době těšilo veliké popularitě. Autor si v něm dal za úkol vypátrat a odhalit všechny zdroje lidských omylů a chyb a poskytnout na ně lék.

Manifest neomodernismu a nové víry se hlásí se k odkazu nosných proudů modernismu, především však k učení prvního československého prezidenta, polyhistora Tomáše Garrigua Masaryka (podle filosofa Karla R. Poppera spolu s Winstonem Chruchillem největšího politika 20. století) a k učení Masarykova pokračovatele, prvního českého prezidenta Václava Havla. Hlavním cílem Manifestu je překonání postmodernismu

Jak se dnes studuje je asi nejpřístupnější text neapolského filosofa Giambattisty Vica (1668–1744). Vico zde přehledně srovnává moderní přístup ke studiu s antickým vzděláváním na příkladech různých disciplín od přírodovědy přes lékařství až k umění nebo právní vědě. Kritizuje fragmentarizaci vzdělání i jeho narůstající odtrženost od životní praxe.

Protože česká komeniologie a intelektuální historie dosud postrádají komplexnější monografické pojednání o vztahu Komenský – Bacon, je cílem této knihy přiblížit koncepci reformy (respektive obnovy) vědění obsaženou v dílech obou jmenovaných osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického filozofa a státníka Francise Bacona (1561–1626).

Kolektiv autorů zastupujících různé obory bádání o minulosti zkoumá roli kalicha v náboženském a veřejném životě 15. století. Kniha je věnována nejen teoretickému odůvodnění a praktickému zavedení utrakvismu v roce 1414, ale především kulturněhistorickému kontextu přijímání pod obojí v dalším vývoji husitství.

Jozef Sivák, né en 1945. Etudes de philosophie aux universités de Bratislava, Rennes, Paris et de Cologne.

Filozofický zborník Univerzity J. E. Purkyňu.

Sborník k sedmdesátinám L. Hejdánka a J. S. Trojana, soubor filozofických statí.

Interdisciplinární pohled do etických výzev současnosti v oblasti filosofie, teologie a technologie (Kierkegaard, Bonhoeffer a nanotechnologie) Publikácia v troch kapitolách (Filosofická perspektiva - Vášeň Sorena Kierkegaarda, Teologická perspektiva - Etika Dietricha Bonhoeffera, Technologická perspektiva - Etické výzvy současných nanotechnologií) ponúka interdisciplinárny pohľad na človeka a jeho

Jerry A. Fodor (1935) je jedným z najvýznamnejších a najvplyvnejších filozofov zaoberajúcich sa ľudskou mysľou. Profesor psychológie na Rutgers University v New Jersey, USA, najvýznamnejší Chomského žiak, autor mnohých monografií z oblasti filozofie mysle, kognitívnej vedy a psychosémantiky. Vo svojom klasickom diele The Language of Thought (1979) rozpracoval Fodor svoju koncepciu komputačno-reprezentačnej

Slavný Heideggerův text obsahující první rozvrh jeho filosofických zkoumání, která vyústila sepsáním díla Bytí a čas, je zásadním, do té doby chybějícím článkem geneze Heideggerovy filosofie, článkem, který dokládá, že jedním z jejích hlavních zdrojů byla

Autor popisuje metodologické proměny vědeckého oboru, který se zabývá zkoumáním dějin vědy – historiografie vědy. Kniha načrtává dějiny historiografie vědy od počátečních podob zájmu o dějiny vědy v 17. století až po současnou profesionální historiografii vědy. Dále představuje základní metody, obvyklé přístupy a nejčastější témata, které se v historiografii vědy objevují. Pokouší se rovněž vysvětlit,