Kniha Zdánlivé zbytečnosti se zabývá technikou psaní a vlastní potřebou psaní, stavbou dialogu a monologu a také postupem, jak napsat povídku nebo rozhlasovou hru. Spisovatel Jan Kameníček má v tomto směru bohaté zkušenosti a může čtenáři leccos sdělit.

Rytíř, kterého jeho milenka přesvědčí, že by byl ženám ve skutečnosti daleko milejší, kdyby se vykastroval. Poutník do Svaté země, který se rozhodne vzít vážně výrok, že jeho srdce patří jeho milé, a dotáhne ho až do brutálně naturalistického konce.

Práca reflektuje interpretáciu ako vstupnú bránu, ktorá umožňuje prístup k textu. Pritom tu funguje paradoxný základný vzťah diferencie interpretácie od textu, ktorý interpretuje.

Nation of Bookworms? je v komparativní perspektivě určená zahraničním čtenářům a představuje českou populaci z hlediska čtenářské kultury. Východiskem jsou statistické výzkumy čtenářů a čtení (2007, 2010, 2013 a 2018, které organizovala Národní knihovna ČR s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, a orální výzkum konaný v letech 2009–2015 metodou čtenářských životopisů.

Literárnoteoretická monografia Od estetiky k poetike chvenia je výsledkom teoretickej práce, smerujúcej počas posledného štvrťstoročia od estetiky tvorivosti cez estetiku pulzácie k estetike chvenia. Monografia Od estetiky k poetike chvenia dovršuje tento proces prechodom k poetike chvenia.

Kniha se zabývá osudy a tvorbou cestovatele, spisovatele a nakladatele Archibalda Václava Nováka (1895–1979), který se proslavil ve 20. a 30. letech 20. století jako autor populárních románů a povídek z exotického prostředí. Při přípravě cestopisných přednášek i v literární tvorbě využil své zkušenosti z návštěvy USA a Francouzské Polynésie a z cesty do Asie.

Jádro podnětné knihy o díle spisovatelky Věry Linhartové není orientováno diachronicky a není poplatné schématu „život a dílo“. Jednotlivé kapitoly podrobně analyzují klíčová témata a „referenční rámce“ jejího psaní. Biografický základ zde ovšem nechybí: autorka ho nabízí v kapitole Cesta.

Publikace obsahuje některé důležité texty polské sociologie kultury a literatury, českému pohledu tak trochu skryté v záplavě toho, co k nám přichází ze Západu. Zaměřuje se na významné polské osobnosti těchto oborů od meziválečného období po současnost (S. Bystroně, S. Ossowského, S. Żółkiewského, A. Kłoskowskou ad.). Sociologie literatury zde získává podobu dynamické a vnitřně členité disciplíny.

Po publikácii Básnický svet Jozefa Leikerta (VEDA, 2017) ponúka jej autor, filozof a literárny vedec Dalimír Hajko, ďalší pohľad na mnohostrannú činnosť a tvorbu Jozefa Leikerta, monografiu zameranú na jeho tvorbu v oblasti vecnej spisby. J. Leikert je viacrozmerný autor: poznáme ho ako citlivého básnika, prekvapujúco objavného autora literatúry faktu aj ako vytrvalého a hĺbavého historika.

Publikace je volným pokračováním knih Poselství papíru, Papír všude a se vším, Na papíře napsáno a vytištěno. Přináší ve více než 150 populárněvědeckých statích, kulturněhistorických esejích a rozsahem vesměs kratších „obrázcích“ v nezvyklých souvislostech a na konkrétních příkladech fakta o rozmanitých formách širokého společenského uplatnění papíru, jeho estetického i praktického působení, způsobech

Publikácia je na rozdiel od mnohých podobných pripravovaných publikácií, ktoré vznikli v roku 200.výročia narodenia kľúčovej postavy slovenskej kultúry, Ľ. Štúra, zameraná predovšetkým na jazykovedné a kodifikačné dielo a myšlienkový svet Ľ. Štúra v dobových a súčasných súvislostiach s výrazným poznávacím posunom, garantom ktorých sú uznávaní domáci I zahraniční jazykovedci, prekladatelia a literárni

Jakým způsobem je narativní text schopen pojmout, zprostředkovat a vynalézt fenomén beztvarosti, doposud spojovaný výhradně s oblastí výtvarného umění? A co stojí za schopností literárního jazyka rozehrát tento akt tvořivé deformace a událost metamorfózy, jež vizuální i textuální formy umísťuje na hranici viditelného a neviditelného, známého a neznámého, přítomného a nepřítomného?

Svazek obsahuje eseje, studie, vybrané projevy a další texty Jiřího Gruši o literatuře a kultuře, které vznikly po roce 1989, a to jak uveřejněné v Československu a v zahraničí, tak i dochované v autorově pozůstalosti.Kromě uceleného souboru Česko – návod k použití jsou zde otištěny další spisovatelovy texty z let 1990–2011. Mezi nimi vynikají drážďanské přednášky o poetice, ale i stati a reflexe zabývající

V publikaci se zabýváme životem a dílem Josepha Conrada, anglického prozaika polského původu. Na rozdíl od jiných monografií spatřujeme v jeho emigraci, kdy si za umělecký jazyk zvolil angličtinu, podnětný příklad překročení bariér národního myšlení, přehodnocení polské romantické tradice a začlenění se do cizí literární kultury.

Kniha amerického literárního historika a vysokoškolského pedagoga Thomase Orta se zabývá, jak už název napovídá, osobností Karla Čapka v kontextu „čapkovské generace“ spisovatelů a umělců období, které začíná před první světovou válkou a končí Čapkovou smrtí. Zaměřuje se především na umělecký a filosofický vývoj Čapka a jeho současníků.

Kniha soustřeďuje nejzdařilejší literárněkritické texty romanisty Jiřího Konůpka (1919 - 1968) týkající se francouzské literatury a českému čtenáři představuje tu její část, která patří k nejzajímavějším. K té v první řadě patří zakladatelé francouzského písemnictví (Marie de France a Chrétien de Troyes), většina textů je ale zaměřena na moderní literaturu 19. a zejména 20. století.

Knihu tvoří šestapadesát esejů věnovaných konkrétním básnickým textům a autorům od starověku až po současnost, které výběrově zachycují různé lokality a typy míst v poezii. Každá báseň někde je a jednotlivé texty nabízejí odpovědi na otázku kde.

Esej sleduje proměny tradičního chápání kultury v moderní době. Popis jednotlivých projektů \'moderní\' kultury - od Matthewa Arnolda k F. R. Leavisovi, Marshallu McLuhanovi, Jeanu Baudrillardovi, Georgi Steinerovi a Zygmuntu Baumanovi - představuje různé způsoby, jakými se \'tradiční\' kultura vymezovala vůči modernosti.

Ambicí publikace není sledovat historické peripetie střetávání a prolínání obou přístupů. Snahou je představit hlasy, které jsou v rámci této problematiky zřetelně přítomné v současné literárněvědné bohemistice (Aleš Haman, Zdeněk Hrbata, Miroslav Petříček Jr., Vladimír Svatoň). Alespoň prostřednictvím dvou německojazyčných (Jürgen Fohrmann a Petr V. Zima) a jednoho slovenského (Peter Zajac) příspěvku

Dve úvahy literárneho historika a spisovateľa \'Kafkológa\' Františka Kautmana.