Kniha sa zameriava na aktuálne bezpečnostné hrozby v Európe. Konkrétne sa jedná o hrozby ako migrácia, koronakríza, Brexit, ktoré vytvárajú polemiku či je Európa stále bezpečným a stabilným miestom pre život. Autori knihy analyzujú súčasné bezpečnostné problémy, ktoré trápia Európu, ale snažia sa aj ponúknuť pohľad ako by mohol vyzerať efektívny a správny model Európy v budúcnosti.

Michael Lewis segítségével bepillantást nyerünk az amerikai kormányzat kulisszái mögé, amely ellen saját vezetői indítottak támadást. A Mezőgazdasági Minisztériumban olyan létfontosságú programokat vágnak meg, mint az élelmiszerjegyek és az iskolaebédek. A Kereskedelmi Minisztériumnak nem lesz elég munkatársa, hogy megfelelően levezényelje a 2020-as népszámlálást. Az Energiaminisztériumban, ahol a

Krok za krokem strhává Gerhard Wisnewski masku lžím a falším médií a tajných služeb o atentátech z 11.září 2001. Kde jiní dosud dávali jen otázky a vyvolávali pochybnosti, rozvíjí poprvé zcela jinou verzi 11. Září – scénář, který je daleko hrůznější, než oficiální popis případu, vysvětluje, k čemu potřebují politici a ekonomové teroristy. Při svém strhujícím hledání kriminalistických a politických

Ruská agrese proti Ukrajině představuje patrně největší výzvu evropské bezpečnosti od roku 1945. Nejenže ztělesňuje útok na samotné základy systému mezinárodního práva, ale i s novou naléhavostí nastoluje otázku, kam až sahají ofenzivní ambice současného ruského režimu.

Na jar 2014 Rusko anektovalo Krym, rozpútalo vojnu na východe Ukrajiny, kde okupovalo časť Donbasu a vytvorilo tam „Luhanskú a Doneckú ľudovú republiku“. V tom istom čas sa pokúšalo rukami svojich miestnych pomáhačov vytvoriť šnúru podobných „republík“ v iných oblastiach Ukrajiny – od Charkiva na severovýchode po Odesu na juhozápade. Ruský vodca Vladimír Putin v tom čase s entuziazmom rozprával o tom,

V roku 1964 nemecký profesor práva Ernst-Wolfgang Böckenförde vyslovil slávnu vetu: Slobodný, sekularizovaný štát žije z predpokladov, ktoré sám nemôže garantovať. Táto veta sa nazýva Böckenfördeho diktum.

Novinář David Klimeš přináší ve velmi aktuální knize přehled některých z těch nejakutnějších problémů, jimž dnes čelí Česká republika. Situaci přirovnává k předčasné krizi středního věku, která se projevuje nespokojeností, nejistotou a neřešením příčin problémů.

Jan Eichler se řadí k našim předním bezpečnostním analytikům. Tématem jeho knihy je rozšiřování NATO směrem na východ a jeho dopady na bezpečnostní situaci v celé Evropě.

Tato kniha přichází s novým pohledem na Spojené státy, který vychází z nutnosti překonat nekriticky obdivné i nekriticky odsuzující přístupy. Nový přístup je založen na hlubším pochopení vnitřní rozmanitosti, rozporuplnosti i rozhádanosti uvnitř americké politiky i společnosti.

Monografie Michala Švece zkoumá vybrané aspekty fungování komunálního politického systému v Praze v meziválečném období. Po institucionálním vymezení organizace Velké Prahy a volebního systému pro obecní volby jsou představeni hlavní političtí aktéři.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody.

Maciej Szymanowski je hlavně bytostným žurnalistou s vášnivým zájmem o střední Evropu, autorem více než 400 článků na toto téma, které vycházely polsky, česky i maďarsky. Předkládaný výbor z jeho převážně česky psaných textů je především autentickým záznamem o tom, jak o naší zemi a jejím středoevropském kontextu uvažuje někdo zvenčí – Polák a skutečný Středoevropan... (z předmluvy Františka Mikše

Publikace Bezpečnostní systém ČR: problémy a výzvy se zaměřuje na klíčové vnější vlivy ovlivňující bezpečnost ČR a její bezpečnostní systém, na jeho postupné vytváření, politické, ekonomické, sociální, legislativní a demografické aspekty jeho fungování. Na přípravě publikace se podílel tým zkušených expertů z české bezpečnostní komunity.

Posledný titul známeho amerického finančníka a filantropa Georga Sorosa Vek omylnosti nie je iba životnou bilanciou, rekapituláciou vlastných koncepčných a svetonázorových východísk, v ktorých kľúčovú úlohu zohráva pojem otvorenej spoločnosti. Nachádza sa tu aj tvrdá kritika súčasného stavu Spojených štátov amerických, ktoré síce zohrávajú úlohu svetového politického lídra, zároveň sa im svojím vystupovaním

Buchanan v knize popisuje zánik Západu. Příčinu vidí ve ztrátě jeho hodnot, především potom ve ztrátě židovské a křesťanské víry.

V listopadu 1989 v tehdejším Československu zkolaboval režim reálného socialismu a počala se rodit společnost, která již neměla záviset na vůli státu, ale na aktivitě svobodných občanů. Otevřely se příležitosti pro autonomní politický aktivismus, důležití hráči začali vidět fungující občanskou společnost jako podmínku stabilního demokratického režimu.

V celém světě panuje shoda, že nejvyšší hodnotou v životě každého člověka, národa, státu či mezinárodní organizace je bezpečnost. Všeobecně se uznává, že pokud je zpochybněna či dokonce ohrožena bezpečnost, ztrácejí na svém významu všechny ostatní hodnoty, včetně bohatství, životní úrovně a všech dalších do té doby dosažených úspěchů.

In the space of one election cycle, authoritarian governments, moneyed elites and fringe hackers figured out how to game elections, bypass democratic processes, and turn social networks into battlefields. Facebook, Google and Twitter - where our politics now takes place - have lost control and are struggling to claw it back. Prepare for a new strain of democracy. A world of datafied citizens, real-time

Monografie navazuje na autorovu knihu Kmeny a klany v arabské politice (Praha, Karolinum 2004). V pěti kapitolách analyzuje politický vliv kmenových, klanových, městských a venkovských elit v zemích arabského Maghribu (Lybie, Tunisko, Alžírsko, Maroko, Ma

Kniha Transatlantické vztahy v době krize se zabývá podobou současného mocenského uspořádání mezinárodní politiky, kterému vládnou Spojené státy americké a kde se snaží prosadit i Evropa. Teroristické útoky na New York a Washington 11. září 2001 neoslabily dominantní postavení Ameriky, ale předznamenaly období nového mocenského vyvažování mezi oběma stranami Atlantického oceánu. Kniha ukazuje krizi