Málokteré město Rudolf Steiner navštívil tolikrát jako Prahu. V letech 1907 až 1924 sem zavítal celkem dvanáckrát. Proslovil zde desítky přednášek pro veřejnost i členy Theosofické a později Anthroposofické společnosti. Setkal se zde s řadou pražských osobností, mnohé z nich navštěvovaly jeho přednášky - ať již to byl Gustav Meyrink, Franz Kafka, Max Brod, Berta Fantová a její sestra Ida Freundová,

AURELIUS AUGUSTINUS (354430) Jeden nejvýznamnějších latinských církevních otců a biskup v severoafrickém městě Hippo Regius, jenž významným způsobem ovlivnil směřování západního křesťanského myšlení. Původně působil jako učitel rétoriky a manichejský auditor, poté se inspirován milánským biskupem Ambrosiem přiklonil k novoplatónskému křesťanskému spiritualismu a prošel mystickým zážitkem v milánské

Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako transcendentální idealismus, bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní literatuře učiněno zatím jen minimum. Kniha je proto významným příspěvkem nejen k této dosud málo zpracované

Monografi e o Vilému Flusserovi, který patří mezi nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století, se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka a zároveň světoobčana, který prožil většinu života v Brazílii a také ve Francii či v Německu, ale především jeho dílem. Hlavními tématy Flusserovy filozofe jsou jazyk, automat a vztah budoucnosti, minulosti a přítomnosti. V každém z nich se fi lozof vydal neprobádanou

Wittgenstein (1889-1951) je jedným z najvýznamnejších filozofov našej doby. Modrá a hnedá kniha, ako väčšina Wittgensteinových prác vrátane Filozofických skúmaní, ktoré v najkoncentrovanejšej podobe reprezentujú jeho neskoršiu filozofiu, vyšli až po jeho smrti. Napriek podtitulu avšak nie sú iba poznámkami, vďaka ktorým možno ľahšie porozumieť Filozofickým skúmaniam, ale samostatnými a originálnymi

Druhý svazek Gadamerova projektu filosofické hermeneutiky výběrově shrnuje texty zveřejněné po prvním vydání Pravdy a metody roku 1960. Gadamer se v nich vyrovnává s kritickým ohlasem na svou knihu, když jednak dějinně prohlubuje a rozšiřuje, jednak analyticky zpřesňuje uzlová místa prvního svazku. Ke klíčovým podnětům patřily veřejné rozpravy se stoupenci metodologické hermeneutiky E. Bettim, E. D.

Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům. Máme-li co nejjednodušeji shrnout základní postoj gnostiků, řekněme, že zkaženost podle nich poskvrnila celé stvoření, odcizila člověku vlastní tělo, ducha i duši a zároveň ho zbavila vědomí nutného

Chvála pomalosti spochybňuje kult rýchlosti, ktorý sa začal veľmi dôrazne presadzovať od nástupu priemyselnej revolúcie. Kniha sa zameriava na rôzne oblasti života človeka – prácu, rodinný život, vzdelávanie, sex, stolovanie, liečbu chorôb, a vyzýva k zvoľneniu tempa. Rozoberá komplikovaný vzťah človeka a času tvoriaceho rámec našej existencie a otvára otázky, ktoré nútia k zamysleniu nad prioritami.

Nová brilantná a provokatívna kniha jedného z najvýznamnejších svetových politických spisovateľov. V knihe Vojna proti Západu sa autor medzinárodných bestsellerov Douglas Murray pýta: ak sú dejiny ľudstva dejinami otroctva, dobývania, predsudkov, genocídy a vykorisťovania, prečo za to nesú vinu len západné národy? Čína má dnes koncentračné tábory. Prečo ľudia zo Západu tvrdia, že naše hriechy sú jedinečné?

Systematický a zásadný príspevok venovaný problematike filozofie umenia a estetiky. Preklad diela významného nemeckého filozofa Güntera Figala „Ercheinungsdinge. Ästhetik als Phänomenologie“ z roku 2010.

Kniha Pascalovské meditace (1997) patří k nejdůležitějším teoretickým pracím francouzského sociologa Pierra Bourdieua (1930–2002). Autor se v ní pokouší pohlédnout z odstupu na celek svého díla a výslovně rozpracovat základní principy, jimiž se ve svém bádání řídil. Východiskem knihy je kritika „scholastického rozumu“, tedy snaha odkrýt sociální podmínky umožňující veškerou intelektuální práci; nejdůležitější

Dielo filozofa (1946) a tvorcu prvej pôvodnej slovenskej filozofickej koncepcienazývanej synkriticizmus.

Je možným stretom pravdy o bytí a jazyku práve bod mlčania? Ak áno, takpotom pozvanie k tematizácii mlčania je oprávneným počinom autora tejto publikácie.

Táto publikácia je určená predovšetkým študentom humanitných fakúlt vysokých škôl, ktorí pri štúdiu svojich odborov potrebujú porozumieť ich hlbšie filozofické a ­etické súvislosti. Predstavuje problematiku metaetiky z pohľadu kritickej analýzy niektorých vybraných súčasných trendov, pričom uchopuje predmet skúmania ako interdisciplinárny komplex, v ktorom významnú úlohu zohráva rastúci záujem o­ metafyziku,

Filosofický úvod do Aristotelova myšlení. Jeho autor si volí stejné východisko jako sám Aristotelés, který v první větě své Metafysiky tvrdí, že všechny lidské bytosti touží svojí přiroze-ností po porozumění.

Zozbierané glosy, úvahy a fejtóny, ktoré autor písal pre rôzne noviny, týždenníky a blogy.

Zborník textov zo 4. medzinárodného pražského platónskeho sympózia, konaného v Prahe v dňoch 9. -11.10. 2003.

Konfrontací rozličných chronologicky na sebe navazujících zpřístupňování obsahu pojmu lenosti se publikace snaží zachytit argumentační odůvodnění toho, proč lze současnost nazvat věkem kontraproduktivity. Zaměřuje se především na stoické pojetí, na křesťanské ztotožňování lenosti se smrtelným hříchem.

Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů. Proto se pokusil vykročit novým směrem k tematizaci lidské existence na základě vyšetření tzv. antropologické diference mezi člověkem a zvířetem, jak to prováděla soudobá módní filosofická antropologie, proti