Mezi významné cíle této knihy patří zdůraznit nesmírně pozitivní roli alkoholu v životě člověka, nastínit jeho historické, společenské, kulturní, zdravotní, sociologické i ekonomické funkce. Hlavními dvěma úkoly, které si autor klade, je na jedné straně propagace nového, výhradně pozitivního vztahu k tomuto významnému fenoménu, což ovšem vůbec nevylučuje boj proti negativním důsledkům jeho nadměrné,

Co by se stalo, kdyby finský generál potkal českou spisovatelku? Poutavý fiktivní příběh na pozadí skutečných česko-finských vztahů.

Nový samostatný román Markéty Lukáškové. Se svou prvotinou Losos v kaluži objela republiku v rámci divadelního projektu Listování a napsala podle ní scénář, který nyní čeká na filmové zpracování.

Realita umí být neuvěřitelná a skutečné události někdy působí nepravděpodobně. Aleš by do svých třiceti dvou let nevěřil, že jeho život bude vypadat takhle.

Do tohoto souboru vybral Arnošt Lustig nedlouho před smrtí své dvě povídky Poslední den ohňů a Chvíle hned po ránu, další dvě povídky přidala jeho dcera Eva – Bílý vítr a Sláva Chaima Steina. Vznikla tak výjimečná sbírka raných textů obou spisovatelů.

První slovenské vydání slavné humoristické knihy, která pobavila již mnoho generací čtenářů, přeložil Ľubomír Feldek a ilustroval Adolf Born. S Bornovými ilustracemi vydalo Karolinum také anglický, francouzský, španělský, italský, německý a ruský překlad.

Vypravěč třinácti krátkých próz, které svou formou volně navazují na Martínkův úspěšný povídkový soubor Olej do ohně, je pozorným svědkem výjevů, dějů a osudů, jejichž aktéři se z pohodlného lpění na předsudcích či z marnivé touhy vyhovět očekávání svého okolí zaplétají do sítí sebeobelhávání a dobrovolně se tak vzdávají vlastní svobody a důstojnosti.

Děj fantaskní prózy je zasazen do blízké budoucnosti (konec 21. století). Lidská civilizace tehdy prošla (před více jak čtyřiceti lety), časy hlubokých systémových krizí, společenského chaosu, pandemií a lokálních válek. Lidé, ti kteří přežili, museli přehodnotit většinu dosavadních zvyků, samozřejmých daností a dosavadních způsobů existence.

Babička Boženy Němcové neodmyslitelně patří nejen do zlatého fondu naší národní literatury, ale díky překladům do několika světových jazyků překročila i pomyslné hranice domácích knihoven. V obrazech venkovského života se promítá autorčina cituplná vzpomínka na dětství, z níž stvořila literární typ příkladného člověka, harmonicky spjatého s koloběhem přírody.

Sbírka příběhů - které se podle všeho nestaly, ale rozhodně stát mohly - vznikla během autorových výzkumných toulek velmi podivnými ekosystémy Máchova kraje. Krátké texty s delší komiksovou přílohou vyrostly z atmosféry skal, lesů, hospod a rašelin mezi Doksy, Českou Lípou, Ralskem a Mimoní.

Rozmarné léto je humoristickou novelou Vladislava Vančury z roku 1926, která navozuje ovzduší dobré pohody a smíchu, humor zde je spíš shovívavý než útočný. Vančurovi se podařilo vystihnout poklidnou atmosféru malého českého města poetickým jazykem a pro něj příznačnou hrou se slovy a metaforami.

Výjimečné osobní svědectví z terezínského ghetta, které přečkalo válku zazděné na půdě místních kasáren. Novela Otty Weisse I viděl Bůh, že je to špatné je jedinečným literárním počinem a zároveň silným osobním svědectvím historického významu.

Mladý učitel Ondřej Šmíd přijíždí do rodného města na oslavu dědečkových sedmdesátin. Očekává, že v bytě svých rodičů najde idylu a ospalý klid; místo toho se ale o slovo hlásí tajnosti, zamlčované křivdy a vzpomínky, které i po letech vzdorují zapomnění.

Ke konci června roku 1992 se Vladimír Mečiar stal premiérem Slovenska. Stalo se tak 6 měsíců před rozpadem federace Čechů a Slováků.

Strhujúca kniha o láske a statočnosti, ale aj zrade a zbabelosti. Otázka sudetských Nemcov a ich násilného odsunu po skončení 2. svetovej vojny patrí k jednej z najkontroverznejších tém novodobej česko-slovenskej histórie.

Křehká novela o setkání veterána španělské občanské války Františka se španělskou studentkou Carmen, která pátrá po dávných osudech zapomenutých bojovníků. Společně, i když každý po svém, hledají odpověď na otázku, co nutí muže jít bojovat do cizích zemí?

Třetí pokračování příběhů lidí, jež autor ve svém životě potkal. Vychází k autorovým osmdesátým narozeninám.

Historie je plná dramatických příběhů o provinění a trestu. Mnohé z nich jsou pozoruhodné svými postavami, jiné okolnostmi, další prostředím, ale všechny mají jedno společné – pohnuté lidské osudy.

Každá knížka Vráti Brabence vypadá úplně jinak. Tuhle mu ilustrovala Jana Jonáková.

Helena kdysi utekla na samotu do lesů a dnes se vrací do města, kam tvrdila, že už nikdy nevkročí, a i Petra odešla na venkov za novým životem. Co bude muset dokázat Pavla, aby ji sousedé ve vesnici konečně přijali?