V centru vyprávění o tom, co se děje v korutanské katolické vesnici, když někdo zemře, stojí postava sběrače kostí, jenž zkostí zabitých zvířat vyráběl mazadlo odpuzující od tažných koní mouchy a komáry. Jeho konání přejímá v metaforickém smyslu hlavní vyprávěcí postava smutečních příběhů, devadesátiletý stařík, jenž skládá do pomyslného milíře ostatky zemřelých v průběhu minulého století a skládá

Co se stane, až se náš svět ocitne v plamenech? Síla projevů klimatické krize překonává i ty nejčernější scénáře.

Duševní choroba – schizofrenie – propukla u Gérarda de Nerval v únoru 1841 a projevovala se pak ve zrychlujícím se tempu stále novými záchvaty. Paradoxně však právě v tomto pochmurném období, jež skončilo 26. ledna 1855 Nervalovou sebevraždou v ulici de la Vieille Laterne, připravil básník k tisku ony knihy, které v očích budoucnosti vytvoří jádro jeho díla, knihy, v nichž se stále zřetelněji otevírají

Uličky pamäti. Uličky vo favele.

Kniha radostná i bolestná, tajomná a nezabudnuteľná ako samotné detstvo. Kniha Viem, prečo vtáčik v klietke spieva zachytáva túžby osamelých detí, brutálnosť bigotnosti a zázrak slov, ktoré môžu napraviť svet.

Beth Harmonová se v osmi letech dostane do sirotčince. Není to harmonické prostředí, a malá Beth si najde dvě cesty k úniku: malé zelené pilulky, které děti dostávají „na uklidnění“, a ŠACHY.

V románe Prirodzené svetlo sa spisovateľ Pál Závada opäť vracia k svojim maďarsko-slovenským koreňom do Slovenského Komlóša v Békéšskej župe. Postavami v jeho rozprávaní sú obyčajní ľudia, muži a ženy, Maďari, maďarskí Slováci aj Židia, autor rozvíja ich osudy pred druhou svetovou vojnou, počas vojny a v povojnových rokoch.

Roky je román Virginie Woolfové z roku 1937, poslední, který vydala za svého života. Sleduje historii rodiny Pargiterů od 80. let 19. století do poloviny 30. let století minulého.

Osudy mladých ľudí i osud Československa sa odvíjajú paralelne. Hlavní hrdinovia románu ovplyvňujú vývin udalostí v roku 1989, no revolúcia zasiahne aj do ich súkromných životov.

Autor patrí k najzaujímavejším a najčítanejším francúzskym autorom 20. storočia. Román Červená tráva u nás zatiaľ nevyšiel a Vian ako originálny dedič jarryovskej patafyziky a surrealistov v ňom vytvára pomocou fantázie, poézie a humoru svojbytný a pre čitateľa príťažlivý románový svet, ktorý nepriamo odkazuje na súčasnú spoločnosť a poslednú fázu euroamerickej civilizácie.

Strhujúci príbeh Kena Folletta sa vracia k takmer zabudnutej kapitole anglicko-amerických dejín. Mladý charizmatický Mack McAsh hrdlačí celé dni od svitu do mrku na Škótskej vysočine v pekle uhoľnej bane patriacej bohatej rodine Jamissonovcov.

Všetko sa začalo výletom teplovzdušným balónom na počesť Allanových stoprvých narodenín a štyrmi fľašami šampanského. Allan a jeho priateľ Julius sa tešili na nádherný výhľad, lenže balón bez pilota a s odtrhnutým ventilom sa nečakane odlepil od zeme a vzlietol.

Román Posmrtné pamäti Brása Cubasa, ktorý predstavuje míľnik v Machadovej tvorbe, vyšiel v roku 1881 ako prvá časť trilógie, ktorú neskôr doplnili Quincas Borba (1891) a Pán Mrzút (1988). Zosnulý Brás Cubas sa rozhodne skrátiť si dlhé chvíle v záhrobí písaním pamätí, v ktorých čitateľovi predstaví svoj pozemský život od detstva až po starobu a nečakanú smrť. Tou sa však kniha nekončí, ale, naopak,

Mats Traat patrí k najuznávanejším estónskym žijúcim spisovateľom. Napísal 23 básnických zbierok, 13 románov, jednu drámu a dve zbierky poviedok.

Ve svém skvělém románu Život za životem, jedné z nejprodávanějších knih pro dospělé v roce 2014, zkoumala Kate Atkinsonová možnosti nekonečných příležitostí – Ursula Toddová prožívala znovu a znovu převratné události dvacátého století. V Bohu v troskách obrací Atkinsonová pozornost k Ursulinu milovanému mladšímu bratrovi Teddymu – adeptu básnictví, pilotovi bombardéru RAF, manželu a otci – a sleduje

Kniha zachytáva príbeh mladej tínedžerky v Západnom Berlíne v druhej polovici sedemdesiatych rokov, keď na scénu vtrhli tvrdé drogy, s ktorými mala skúsenosti už ako trinásťročná. Vznikla v spolupráci s dvoma nemeckými novinármi a toto už klasické dielo svojho žánru dodnes nestratilo nič na aktuálnosti.

Bizarní experimentální román Zero vyšel poprvé v italském překladu v roce 1974 a ihned přilákal velkou pozornost, zejména díky krutému realismu a syrovému sarkasmu, se kterým popisuje život ve vojenské diktatuře. V Brazílii mohlo Zero vyjít až rok poté, jenže krátce po jeho vydání byla kniha opět cenzurou stažena z oběhu.

Vize Codyho jsou poctou Kerouacovu úhlavnímu příteli, muži, jehož vitalitu a dychtivý postoj k životu obdivoval a kterého se opakovaně snažil vypodobnit ve svých knihách. Muž jménem Neal Casady se stal jednou z hlavních postav románu Na cestě – jako Dean Moriarty – ve Vizích vystupuje jako Cody Pomeray.

Autobiografická fantázia a moderná vízia pekla zasadená do rozpadajúcich sa miest Uthank a Glasgow, kombinujúca rôzne literárne žánre, sa stala literárnou senzáciou a je považovaná za ťažiskové dielo modernej škótskej literatúry.

Sam a Sadie sa priatelia už od detstva. Často sú do seba zamilovaní, no nikdy medzi nimi nič viac ako kamarátstvo nebolo.