Předmluva k českému vydání V prosinci roku 1927 byla vytvořena v rámci učitelského spolku Znaim-Land pracovní skupina zaměřená na vlastivědu Znojemska (Arbeitgemeinschaft für Heimatkunde im Znaimer Ländchen). Hned od ledna začala vydávat jako přílohu novin Znaimer Wochenblatt měsíčník Unsere Heimat. Dalším jejím počinem byla příprava knihy pověstí z jihozápadní Moravy, jež vyšla ve Znojmě v roce 1929.

V předkládané knize, která se vám dostává do ruky, se setkáte s povídkami, kterým neschází vtip, hravost, hluboký vhled jak do lidských duší, tak i do mnohdy komplikovaných myšlenkových pochodů mužů. Hrdinové a hrdinky příběhů se někdy chovají pro své postavení netypicky, často jsou vystavováni nejrůznějším nepochopitelným událostem a krajním situacím, zatímco jindy ovlivňují svět kolem sebe více,

Soubor lyrických regresí básníka,filosofa a esejisty.

Co všechno nevíme o svých nejbližších? Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu,

Deníková, přesněji řečeno literárnědeníková publikace s názvem Postřádečky potřetí představuje další díl z cyklu literárních záznamů diaristického ladění, které autor časopisecky a poté knižně uveřejňoval nejprve pod souhrnným názvem Řádečky a pro které po vydání pěti svazků, zahrnujících období od zimy 2012 po léto 2016, zvolil obměněný název Postřádečky. Jejich pokračování přišlo na svět s pojmenováním

Kniha Sedm žen doktora Cynického je sbírkou povídek sedmi autorek, která obsahuje sedm pohledů na lásku, kterými se jako červená niť proplétá tajemná postava doktora Cynického.

Na samém konci malé dědiny Vestec byla malá chalupa, ve které žil obecní pastýř Josef se svou dcerou Bárou. Ženu již neměl, zemřela pár let po porodu. Tato tragická událost vrhla stín i na malé dítě, o kterém vesničané začali šířit zvěsti, že je v kolébce vyměnila polednice. Proto si s ním nechtěl skoro nikdo hrát, jedinou výjimkou byla Eliška z fary a kostelníkův Josífek. Divá Bára je krásným příběhem

Ve 12. století vznikl v Číně cyklus deseti obrazů a textů k nim, které zobrazují člověka, jenž se vzdálil sám sobě a cosi beznadějně hledá. Spatří však stopy býka, objeví jej, svede s ním zápas, posadí se na jeho záda a vše zmizí. Pak se objeví kruh, vrba a v posledním obraze se člověk vrací zpět mezi lidi, pije rýžové víno a na každém, s kým mluví, ulpívá něco z lesku nebe. Mnoho století nenechával

Petra Dvořáková přichází s vrstevnatým vyprávěním, jehož rámec tvoří zápas s mentální anorexií. S nevykalkulovanou otevřeností se dotýká složitých rodinných vazeb a traumat, milostného tápání a hledání útočiště v náhradním vztahu, který má až skandální přídech. Zachycuje provázanost rozvoje anorexie s mimořádně vážným onemocněním dítěte a střídavě úspěšnými pokusy najít pevný bod ve víře v Boha. Autorka

Povídky a novely v souboru pojmenovaném podle nejdelší a nejzávažnější z nich Čekání v zástupu vznikaly ve druhé polovině šedesátých let 20. století a počátkem let sedmdesátých. Připravovány ke knižní publikaci byly v roce 1969, 1977 a 1996, ve všech třech případech však z vydání nakonec z různých důvodů sešlo. Jsou naplněny atmosférou, která mnohdy vyjadřuje tlak doby, v níž se člověk cítil vystaven

Volné pokračování knihy Bůh a neonové žabky (Pointa, 2021), které nás zavede na jihočeskou samotu, do exotických dálek i na zasněžený Vyšehrad. Příběhy o neobyčejných setkáních, o tom, kde je doma nebo jak moc se podobáme svým rodičům, propojují nadhled, humor a lidskost. Díky svým rozměrům se vám knížka snadno vejde do kabelky nebo kapsy a pobaví vás nebo dojme, kdykoli budete potřebovat.

Sbírka příběhů a deníkových záznamů a někdy též kryšpínských nanicovatostí vznikala během let na dvou vzdálených místech, v klášterech Broumov a Osek a jejich okolí. Jak se do těchto míst básník dostal bude zjevně svrchovaným tajemstvím i pro něho. Důležité pro čtenáře je, že si vedle humoru a lásky k poutnictví, zachoval svou přímočarou sebestřednost a razantní odbržděnost - jak se trefně v případě

Jedná se o soubor povídek z průběhu profesního lesnického života autora, který začínal v Beskydech na Jablunkovsku. Následně pokračoval v Jeseníkách v regionu bývalého lesního závodu v Loučné nad Desnou. Svoji lesnickou kariéru završil na Českomoravské vysočině v oblasti Nového Města na Moravě.

Jednoho dne se Oliver probudil na pustém ostrově. A Agáta zase v rozpadajícím se domě. Jak se to stalo? Rozhodně ani jeden z nich o něco podobného nestál. Mohou uniknout? A kde je ta spřízněná duše, na kterou zřejmě všichni čekají? Oba hlavní protagonisté příběhu pohybují ve spleti svých představ, nočních můr a drobných rodinných křivd, z níž se nemohou vyprostit. Ústředním tématem knižního debutu

Otec nikde, matka k ničemu. Věci, které si nepřeješ, ale jsou ti souzeny, a tak nezbývá, než se s nimi konečně vypořádat, a osobnostně růst. Poznat a pochopit, najít vnitřní sílu a žít bez nenávisti. Silný a klidný. Brát život, tak, jak přichází. S humorem a nadhledem. Protože jinak to nejde.

Pokud za názvem knihy vidíte Kámasútru, nebo dokonce porno, pak je nabízené čtení přeci jenom o kousek vedle. Příběhy sice provází prožitky lechtivého flirtu, přiznejme i sexu, které však humorně, ale též napínavě dokreslují naplněné i plané touhy… Podtitul „Jeden muž šestkrát jinak“ vychází ze šesti příběhů jednoho hrdiny, kterého si autor vypůjčil ze svého nedávného románu „Dutina“. Prostředí příběhů

Život v práci bez pozlátka a korektnosti. Nulová zodpovědnost. Pohoda za každou cenu. A hlavně pozor na hrabivého Vykořisťovatele! Kdyby mohl, sedře nebohé Lopaty z kůže. A kdyby mohly ony, rozkradou mu veškerý majetek. Škoda že robota byla zrušena a drábi se ve firmách využívat nesmějí. Nadsázka a humor, s nimiž Jaroslav Kuboš zkoumá pracovní svět z pohledu majitelů firem i jejich zaměstnanců, čtenáře

Gymnaziální ředitel Martin Mikoda si láme hlavu nad mimořádně nadaným, avšak problematickým studentem, když jej dostihne šokující zpráva o smrti bývalého spolužáka Tomáše. Profesor Mikoda se začte do zápisků, které si s Tomášem a s dalším spolužákem vyměnil koncem devadesátých let. Ty jej dovedou k nečekaným zjištěním a podnítí k tomu, aby se pokusil střízlivě nahlédnout vlastní minulost – a nikoli

Přítomný výbor shrnuje významné, čtenářsky stále aktuální texty z celoživotní poetické, prozaické a publicistické tvorby Vítězslava Hálka. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky charakteristické citovostí, sepětím s přírodou a touhou po harmonii: milostně lyrické Večerní písně (1858, 1862, 1871) a laskavě i posmutněle baladické Pohádky z naší vesnice (1874). Následují čtyři realistické povídky:

Píše se rok 1984. Kristýna je žena v domácnosti a herečka u ochotnického divadla s velkými sny. Její rodiče patřili k odpůrcům tehdejšího režimu, což má dopad na celou rodinu. Tento škraloup na kádrovém profilu Kristýnu nutí se podřídit a s nevolí nastoupí do nové práce. Tam však pozná někoho, kdo jí nabídne svobodu a možnost tiché revolty proti nenáviděnému režimu. Vybere si Kristýna bezpečí a mír,