Každý si v paměti uchováváme několik knih, které změnily náš život v klíčových okamžicích, ovlivnily náš pohled na sebe sama i na druhé. Podobně také v paměti světa figurují texty, jež zasáhly do osudů lidstva – možná dokonce víc než revoluce či války.

Max Frisch (1911–1991) švýcarský dramatik a prozaik světového formátu si v určitých etapách života psal také deníky. K nejzajímavějším zejména z dnešního pohledu patří tzv. druhý deník (Deník 1966-1971, vyd.

V čitateľských anketách sa ako jedna z najpopulárnejších kníh súčasnej nórskej literatúry za posledné desaťročia pravidelne objavuje Mengeleho Zoo. Ekologický thriller sa venuje problematike ničenia amazonských pralesov a bezohľadných ľudských zásahov do prírody.

Emily, která vyrostla u své přísné tety v Novoluní, vyšla ze školy a vstupuje do života přesvědčená o dvou věcech – že bude slavná spisovatelka a že je její osud spojen s osudem Teddyho Kenta. Její přátelé Ilsa Burnleyová, Perry Miller a Teddy Kent jeden po druhém odcházejí do světa dál studovat a pokračovat v cestě za svým snem.

Román o mladé lásce, starých křivdách a odpuštění od autorky série Jiskra v popelu. Láhaur, Pákistán.

Na začátku byl dopis jedné mladé dívky jednomu slavnému režisérovi. Tou dívkou byla Anne Wiazemská, režisérem Jean-Luc Godard.

Kto čítal prvú časť svetoznámej trilógie Krokodílie žlté oči, určite neodolá a siahne ajpo jej druhej časti. Napínavé zápletky a nečakané zlomové situácie vás udržia v napätí od začiatku až do konca.

Píše sa rok 997 a éra temného stredoveku sa pomaly chýli ku koncu. Chaotické a nestabilné Anglicko čelí útokom Walesanov na západe a Vikingov na východe.

Ve druhé části své Ságy jednoho století vypráví Carmen Kornová o německém poválečném období, o pastelových barvách let padesátých a optimismu let šedesátých. Ekonomický zázrak, rokenrol a koktejlové večírky jsou znakem nové doby.

Prvý raz oba diely v kompletnom vydaní! Príbeh štyroch sestier prvý raz uzrel svetlo sveta v druhej polovici 19. storočia, ale jeho obľúbenosť prekročila hranice času. Stále ďalším generáciám matiek a dcér ukazuje hodnotu rodiny, priateľstva, odpustenia a života v pravde a láske. Príbeh sa odohráva v časoch americkej občianskej vojny v rokoch 1861 – 1865, do ktorej narukoval aj otec rodiny Marchov

„Drásavý, strhujúci, nádherný príbeh.“ – Margaret Atwood Yejide dúfa, že sa stane zázrak a jej sa narodí dieťa. Túži po ňom aj jej manžel a svokra.

Jak Arthur Conan Doyle přišel na Sherlocka Holmese? Mohl vůbec existovat tak neuvěřitelný člověk jako Arsene Lupin?

Arthur Less je neúspešný spisovateľ, ktorému nemilosrdne klope na dvere päťdesiatka. Vníma to ako hroznú nespravodlivosť – veď len teraz sa ako¬ tak naučil žiť! A akoby toho nebolo dosť, dostane pozvánku na svadbu svojho bývalého priateľa, s ktorým prežil posledných deväť rokov a dúfal v lásku až za hrob.

Román je příběhem Cema, studnařského učedníka, jenž ve svém mistrovi nalézá otcovskou autoritu, kterou v životě postrádal. Do oidipovského vztahu těch dvou vstupuje tajemná rusovlasá žena, do níž se Cem bezhlavě zamiluje.

Román Opuštění, brilantně psaný v podmanivém prostředí západní Ligurie, vypráví intimně lyrickým a dokonale úsporným stylem poutavý příběh mladého Rakušana, který se vypravil do Itálie hledat svého otce.

Poetický příběh o malém štěněti, které se ocitne zcela samo, bez matky i jejího pána, v tichu zimního lesa kdesi v severním Švédsku. Zprvu zcela bezbranné mládě nezemře během prvních dnů hlady jen díky náhodě.

Román Tereza filozof z roku 1748, za jehož autora je nejčastěji považován Boyer d’Argens, patří k nejznámějším a zároveň nejvíce pronásledovaným textům 18. století. Byl šířen ilegálně, přičemž důvodem nebyly jen jeho silně erotické pasáže, ale zejména „libertinství“ v původním slova smyslu, to jest ideje, které šířil – problematičnost křesťanské morálky, náboženství jako lidský výtvor apod.

Téma outsiderstva, človeka na okraji spoločnosti v kontraste so svetom etablovaných a úspešných patrí medzi zásadné témy najnovšej literatúry. Autorka vo svojom ostatnom románovom opuse rozohráva veľmi pútavý príbeh, práve takéhoto outsidera, ktorý sa staloutsiderom z vlastného rozhodnutia.

V hrůzné realitě terezínské pevnosti žily a vyrůstaly děti – ve stínu smrti, k níž často zbýval jen krátce vyměřený čas. Ale děti, i ty dospívající, obývají svůj vlastní svět, kam jenom obtížně a mnohdy málo srozumitelně proniká skutečnost dospělých a jehož běh se vymyká nesmlouvavým zákonům fyzikálního času.

Claudia je silná a nezávislá žena. Dětství strávila v předválečné Británii, působila jako válečná zpravodajka v Káhiře a vydobyla si místo v čistě mužské disciplíně — historii.