Ve 12. století vznikl v Číně cyklus deseti obrazů a textů k nim, které zobrazují člověka, jenž se vzdálil sám sobě a cosi beznadějně hledá. Spatří však stopy býka, objeví jej, svede s ním zápas, posadí se na jeho záda a vše zmizí.

Tři inspirované pohádkové bajky pro dospělé i děti, zahlédnuté a sepsané zatoulaným Oslíkem. \"Pomůže-li kniha jedinému čtenári priblížit se o trochu více vlastní Cestě štěstí, nebyla psána nadarmo...\"

Vinohradnícke remeslo je odnepamäti súčasťou ľudskej kultúry. Vyšľachtiť vínnu révu, dopestovať šťavnaté bobule hrozna a urobiť z nich dobré víno je umenie, ktoré ľudia stáročiami rozvíjajú do čoraz dokonalejších podôb.

Dramatické príbehy plné citu, tragédie, ale aj vernej lásky i odvahy tvoria srdce slovenských povestí. Pred našimi očami odkryjú životy mocných vládcov aj biednych poddaných, z ktorých mnohí netušili, ako do ich osudov zasiahnu nadprirodzené sily a čím sa vykúpi zrada alebo utrpenie.

Víťazka poviedkovej súťaže Martinus Cena Fantázie z roku 2019 zavítala do posmrtných ríš inšpirovaných fínskou mytológiou a prináša originálny príbeh plný bohov, polobohov, ľudí i temných predzvestí. Súrodenci Galjam a Galjanka, ktorých dedičstvo je už od ich počatia vratké ako náklonnosť bohov; Agumd Zlopovestný, osirotený dedič šakľoveckej ríše, ktorý vyrastal pod sukňou Junky, mocnej vidmy a zlodejky

Povesti sú súčasťou histórie, daly by sa povedať, že sú dačo ako protohistória. V každej povesti existuje historické jadro, ktoré sa zachovalo vďaka ústnemu podaniu.

Zozbierali sme pre Vás čosi z dávnej múdrosti, ktorá sa zachovala v košatej, široko rozvetvenej rodine Slovanov. O každom slovanskom národe prezradíme pár zaujímavostí a niekoľko skvostov z kytice najkrajších rozprávok.

V současném světě se stále víc projevuje zájem o to, co přesahuje naši fyzickou existenci. Fenomén, spjatý s mým rodným krajem, jsem popsal v knize Tajemství bohyní na Žítkové.

Vtipný příběh o ženě, která v harému krále Šalamouna soupeří s ostatními konkubínami o místo v loži slavného krále. Vzhledem k tomu, že jako jediná žena u Šalomounova dvora uměla číst a psát, způsobilo, že po několika humorných i napínavých peripetiích tuto inteligentní ženu král pověřil, aby v příbězích sepsala dosavadní dějiny lidstva.

Říká se: ve zdravém těle zdravý duch, tedy že péče o tělo vede k duševní spokojenosti. Ale co když je to opačně?

Samotář i gentleman. Mladinký greenhorn i bojovník s nadlidskou silou, jenž zkrotí mustanga, ať chce či nechce, a udolá holýma rukama příšerného medvěda.

Autor Pána prstenů se vždy zajímal o severskou mytologii. Příběh o Sigurdovi a Gudrún je součástí Ságy o Völsunzích, ale hlavní hrdina se objevuje i v Eddě.

Druhý zväzok Dobšinského Prostonárodných slovenských rozprávok je oproti prvému zväzku pestrejší, pokiaľ ide o rozprávkové žánre. Kým v prvom zväzku boli takmer výlučne čarovné rozprávky, v druhom zväzku sa stretávame aj s baladickými, zvieracími a humoristickými námetmi.

Daj Bohu dušu... to je známy pokrik zbojníkov pri prepade a lúpeži. Nebol to len pokrik Juraja Jánošíka, ale aj mnohých iných, ktorých do lesa a hôr vyhnala bieda, alebo túžba po rýchlom zbohatnutí.

V půvabných pověstech a příbězích – hrůzostrašných i laskavých – o českých hradech, zříceninách a přilehlých místech ožívají ztichlé paláce dávným ruchem a připomenou nám nejen svůj bývalý lesk, kdy tu žili hradní páni, šlechtici, rytíři, panoši a hradní čeleď, ale vyprávějí také o krušném životě v podhradí. A právě pohádková obrazotvornost obyčejných, chudých lidí opředla tato místa tajuplnými historkami

Povesti o slávnej husľovej virtuózke Cinka Panne, s rómskym prekladom v piatich kapitolách s kresbami výtvarníčky Zuzany Mlynarčíkovej.

Nemusíte vědět, kde je v Praze Grébovka, Kanálka, Míčovna, Portheimka, Platýz, Strakovka, přeražený Ďáblův sloup, kaple Nalezení sv. Kříže, kašna s delfíny, pomník Františka I., nemusíte vědět, kde bylo Ernestinum nebo Eggenberg.

Řecké báje a pověsti jsou základem evropské kultury a vzdělanosti. Představují svět, který chápal sám sebe prostřednictvím bohů a jejich činů.

Kniha zavádí dnešního čtenáře do dramatické doby počátku třicetileté války a je průvodcem po labyrintu myšlenkového světa 17. století, v němž bylo poselství obrazové, textové a hudební roviny letáku předáváno i vnímáno poněkud odlišným způsobem než dnes. Na základě důkladného studia dobových pramenů představuje autorka jak historiia funkce letáku jako komunikačního média v českém a německém jazykovém

Inuité znali mnoho pověstí a mýtů, které si navzájem vyprávěli během dlouhé polární noci nebo když je na cestě zastihla nepohoda a byli nuceni zůstat delší dobu na jednom místě. Mnohé příběhy vysvětlují, jak vzniklo Slunce, Měsíc a hvězdy, proč je příroda taková, jaká je, a proč různá zvířata vypadají tak, jak vypadají.