Lucy Bartonová je úspešná spisovateľka v New Yorku, ktorá prežíva druhú polovicu života ako čerstvá vdova a matka dvoch dospelých dcér. Nečakané stretnutie ju privedie k opätovnému stretnutiu s Williamom, jej prvým manželom – a dlhoročným priateľom a dôverníkom.

Kolik zármutku je už příliš? A jak daleko můžeme zajít, abychom se vyhnuli bolesti?

Maxim Gorkij (1868–1936) je jednou z nejpozoruhodnějších postav ruské literatury. Tento skutečný „muž z lidu“ právě mezi oním lidem čerpal témata pro svá malá i velká díla – a tak je i hodnocení jeho tvorby velmi rozmanité: jedni ho označují za génia a mistra literární epiky, jiní zase za pouhého sběratele laciných banalit.

V rozdelenom meste treba mať pri ruke zbraň alebo tvrdé päste – inak sú vaše dni zrátané. A zároveň musíte mať jasno v tom, na ktorú stranu sa postaviť.

Také ve druhém rozsáhlém příběhu s historickým námětem nás Ken Follett zavádí do středověkého anglického městečka Kingsbridge, avšak o zrhuba sto padesát let později než v románu Pilíře země. Do spletitých osudů obyvatel Kingsbrigde 14. století, jejichž život je nerozlučně spjat s chodem dvou místních klášterů a obchodními úspěchy vlnařského cechu, tentokrát podstatným způsobem zasáhne největší pohroma

„Drásavý, strhujúci, nádherný príbeh.“ – Margaret Atwood Yejide dúfa, že sa stane zázrak a jej sa narodí dieťa. Túži po ňom aj jej manžel a svokra.

Hlavným hrdinom príbehu je malý Rikki-tikki-tavi, lemur mongoz, ktorý sa ocitne v záhrade jednej britskej rodiny. Členov rodiny nenávidia dve zlé kobry a chcú ich zabiť.

Hans Stichler pochází ze skromných poměrů. Když mu jediná žijící příbuzná zprostředkuje stipendium na Univerzitě v Cambridgi a on má jako protislužbu vyřešit zločin, ještě netuší, k čemu se zavázal.

Tematicky i stylisticky různorodé povídky souboru Nesnadné idyly, jenž v českém překladu vychází poprvé, spojuje soustředěná vnímavost ke všemu, čím člověk o sobě vypovídá a čím věci vypovídají o člověku. Úvodní texty jsou vzpomínkami na krajinu dětství, na Ligurii – magický prostor mezi mořem a skalami.

Sedmý svazek románu je posledním překladem, který stihl profesor Oldřich Král připravit k vydání. V předmluvě píše: „Překládat sedmou desítku kapitol Slivoně byl strhující zážitek.

Udalosti v Tóruho živote naberú rýchly spád. Mei Kasaharová mu napíše list z neznámeho miesta, v ktorom ho dôrazne upozorňuje na článok v istom bulvárnom denníku, kde sa píše o tajomnom majiteľovi domu na opustenej parcele poznačenej ľudským nešťastím.

Tri časti tohto románu vznikali postupne, z poviedok, ktoré spisovateľ spočiatku uverejňoval samostatne. Prvá vyšla v roku 1934, druhá v roku 1936 a tretiu, ktorá zjednocuje celú knihu, začal písať v Španielsku, kde sa na strane republiky zúčastnil na bojiproti fašizmu.

V částečně autobiografickém románu zpracovává Hugo Ball zkušenosti ze svého pre-dadaistického období, kdy působil jako pianista a vedoucí varietního souboru. Hlavní postava Max Flametti, který loví v městské řece načerno ryby, aby nakrmil svůj soubor, podílí se na obchodu s drogami, má opletačky s policií kvůli konkubinátu a bojuje s intrikami vlastních lidí, je jednou z mnoha tragických figur dobové

Sebevražda bývá u mladých spisovatelů horkým literárním tématem. Také Jon Oystein Flink otevírá svůj útlý román scénou, v níž se zoufalý vypravěč, třicátník unavený životem, pokouší oběsit na záchodové trubce.

Román bengálského spisovatele Bibhútibhúšana Bandjopádhjáje (1894 - 1950) \'Píseň o cestě\' figuruje v dějinách světového kulturního dědictví pod svým původním bengálským názvem Pather páňčálí, pod nímž jej v padesátých letech natočil slavný indický režisér Satjadžit Ráj a s nímž tehdy dobyl prestižní hlavní cenu filmového festivalu v Cannes. Dějištěm románu je bengálská vesnice z přelomu devatenáctého

Kniha naväzuje na predošlú knihu Blues černýho kafe (Maťa 2002) a obsahuje denníkové záznamy z koncertných šnúr. Témy sa znova dotýkajú drog, politiky hudobných nakladateľstiev, sexu, samoty...

Trilogie Molloy, Malone umírá a Nepojmenovatelný má v Beckettově prozaickém díle stejně zásadní postavení jako Čekání na Godota či Konec hry v jeho díle určeném pro divadelní scénu. Radikální „antirománová“ forma, spojená s rozpadem vypravěčského vědomí a stále vyhrocenější anonymitou, se jedinečným způsobem pojí se skeptickým a černým humorem.

Na sklonku života vzpomíná mnich Adso na události, jichž byl svědkem, když v roce 1322 pobýval se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, v jistém severoitalském opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi stranou císařskou a papežskou, ale klid kláštera narušila série záhadných vražd.

Nové vydání s ilustracemi Jaroslava Róny. Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí.

V edici Světová próza vychází již v 6. vydání úplný překlad Saint-Exupéryho Citadely. Text, který se našel v autorově pozůstalosti, byl z poloviny autorem neupravovaný a na mnoha místech docházelo k opakování myšlenek.