Sociológia existuje ako samostatná veda necelé dve storočia, pričom tesne pred svojím vznikom sa pomenovávala ako sociálna fyzika. Za vyše 150 rokov vývoja sociológie sa z nej stala jedna z najrozšírenejších, ale aj najzložitejších spoločenských vied.

Společnost spektáklu (1967) je nejzávažnější teoretickou prací francouzského situacionisty Guye Deborda (1931–1994). Tvořivě v ní navazuje na Hegela, Marxe a Lukácse, aby postihl strukturu, fungování a rozpory soudobé kapitalistické společnosti, a to zejména její západní formy. Kniha silně ovlivnila nejen společenskou a kulturní kritiku následujících desetiletí, ale i praktickou podobu protestů, které

Kniha je syntetickým výkladem národotvorných procesů v Evropě 19. století. Snaží se zachovat rovnováhu mezi využíváním empirických poznatků a výsledky teoretických analýz moderních společenských věd.

Monografia sa zaoberá zmenami prebiehajúcimi v rámci partnerských a rodinných vzťahov. Analyzuje liminálne fázy, počas ktorých ľudia opúšťajú zaužívané vzorce správania, pričom nové ešte nemajú vytvorené a odskúšané.

Od počátků sociologického myšlení byla rodina chápána jako základní jednotka, zajišťující reprodukci společnosti v rovině biologické, ale i v rovině sociálních pravidel, norem, hodnot a institucí. Modernizace partnerských vztahů mimo jiné přináší také snazší možnost vystoupit z neuspokojivého manželství.

Kniha se zabývá otázkou relativní váhy kultury v poměru k sociálně-strukturálním a materiálním podmínkám lidského života. Kultura je zde chápána v širokém smyslu, který získala v sociálních vědách v polovině 20. století, jako významy sdílené členy společnosti nebo určité skupiny.

Zdá sa, že západný svet je dnes v kríze. Pod všetkým tým šialenstvom sociálnych médií a politikou v štýle reality šou je však skrytá hlbšia skutočnosť: nechávame sa unášať prúdom, zacyklili sme sa v opakovaní a ocitli sme sa v slepej uličke.

Zlé veci môžu byť na niečo dobré, pokiaľ sa z nich dokážeme poučiť. A platí to aj o slovenskej skúsenosti s covidom-19.

Tato kniha se věnuje kritice a vysvětlení byrokraticky a komerčně deformovaného pojetí vědy a jejích institucí v posledních desetiletích a mapování alternativních možností pro novou vědeckou éru. Reflektuje současné diskuse ve skupinách vědců, univerzitních pedagogů a různých skupin občanů s cílem otevřít více tyto debaty dalším účastníkům ve veřejném prostoru.

Kniha určená všem teoretikům i praktikům sociální práce a dalším osobám v pomáhajících profesích napomůže zkvalitnit praxi pomocí hlubšího porozumění vlastní osobnosti a pochopení mechanismů zacházení s věděním a emocemi v sociální práci s rodinami. Kniha nabízí první ucelený a výzkumně podložený pohled na téma reflexivity v České republice a podpoří čtenáře ve vědomém využívání zplnomocňujících a

Kniha je příspěvkem k obecné sociální teorii. Argumentace je vedena dvojím zájmem.

Myslím, že jsme opět velmi ohrožený národ, biologicky i kulturně. Dvacet esejí nevypráví příliš o tom, co by český národ měl dělat, jestliže chce přežít, a popřípadě se dostat dál; víc mluví o tom, co by dělat neměl.

Kniha mapuje současné role romské ženy a její postavení v rodině i v rámci majoritní společnosti. Romská žena je tradičně považována za osobu, která má být v domácnosti, starat se o bydlení a pečovat o děti.

Nedávné teroristické útoky oživily diskuse o Belgii jako zemi původu islámských teroristů a také o frapantní liknavosti belgických bezpečnostních složek. Odkrývají se ale i jiná temná místa z belgické minulosti: dodnes neodhalená tzv. banda vrahů z Brabantska podnikla v 80. letech dvacátého století sérii absurdních teroristických útoků s desítkami obětí; je tu i případ vraha a pedofila Marka Dutro

Kniha Waltera Lippmanna z roku 1922 patří mezi nejcitovanější práce svého druhu ve 20. století a silně ovlivnila sociální vědy, zejména mediální studia, politologii a sociální psychologii. Klade si otázku, zda mohou občané v moderní společnosti činit rozumná demokratická rozhodnutí.

V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce – společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále používány.

Kniha přináší úvod do sociologického pohledu na rodinu. Vychází z autorovy monografie Sociologie rodiny (1999 a 2002), alepodstatně rozšiřuje a aktualizuje její text - a především ho orientuje jako učebnici s propracovanou didaktickou podporou.

Dnes už klasické dielo právnej a politickej filozofie je ucelenou štúdiou o ľudských právach a liberálnom chápaní právneho štátu..

Sborník textů k starořecké kosmologii (CH. H. Kahn, G. E. R. Loyd, H.-G. Gadamer, J. Patočka, F. Solmsen) sestavil a předmluvu napsal P. Rezek.

V nové knize Jiřího Přibáně nalezneme tematicky uspořádané eseje, které autor publikoval v průběhu posledního desetiletí. Jeden z esejů dal název celému výboru.