„ČIN A SLOVO – Kniha o Jakubu Demlovi je souborem mých prací věnovaných Jakubu Demlovi, které vznikaly v letech 1968–2008,“ píše o tomto svazku jeho autor, spisovatel, editor a vysokoškolský pedagog Vladimír Binar (* 1941). „Soustřeďuje texty různého charakteru a podob – vedle rozsáhlejší monografické studie se zde objevují články, přednášky, doslovy, studie, komentáře, ediční návrhy, průvodce životopisným

Monografie sestává ze dvou hlavních a dvou doplňkových částí. První část přináší nejstarší lingvistické, epigrafické a archeologické informace o raných uživatelích germánských jazyků.

Od 11. století se na Rusi vytvářelo vlastní mnohotvárné písemnictví, jehož vývoj zachycuje v reprezentativních ukázkách tato antologie. Čtenář v ní mimo jiné nalezne homilie metropolity kyjevského Ilariona, Kirila Turovského a Serapiona Vladimírského, legendy o sv.

Profesorka Herta Schmidová, působící donedávna v Ústavu slavistiky při Filozofické fakultě univerzity v Postupimi, patří k vzácným odborníkům, kteří ve své vědecké práci věnovali pozornost nejen významným zjevům českého písemnictví v impozantním rozsahu od renesance až po současnost (Jan Amos Komenský, Jaroslav Vrchlický, Karel Čapek, Václav Havel), nýbrž přispěli také k rehabilitaci a k novému pohledu

Dějiny česko-německo-rakouských, resp. rakousko-německo-českých (či snad německo-rakousko-českých?) slovesných vztahů na sebe poutaly odjakživa značnou pozornost. A právem.

Kniha se zabývá pojmem exilu na mnoha úrovních – od doslovné po metaforickou. Kombinuje analýzy převážně židovských autorů Střední Evropy dvacátého století, kteří obvykle nebývají spolu spojováni, jako jsou Kafka, Kraus, Levi, Lustig, Wiesel a Frankl.

Kniha esejí Bricolage 44 prináša originálny syntetizujúci a kritický spôsob spracovania a priblíženia náročných filozofických, spoločenských a kultúrnych problémov v domácom kontexte v popularizačnej forme a usiluje sa o upevnenie pomerne vratkého postavenia filozofie v očiach mladšej ale aj staršej generácie čitateľov. Bricolage označuje „domáce majstrovanie, všeumelectvo“. Je to pojem, ktorým francúzsky

Monografická práca z oblasti literárnej vedy Literatúra ako existenciálna komunikácia, ktorej autorom je prof. PhDr. Dalimír Hajko, DrSc., skúma súvislosti medzi tvorbou umeleckej literatúry (poézie a prózy), literatúry faktu, filozofickými východiskami a autorskými zámermi tvorcov.

Publikace je výzkumným výstupem autorů, jejichž centrem badatelského zájmu byla problematika narace. Otázky spojené s narací se v poslední době neobjevují pouze v pojednáních literárních teoretiků, ale stále častěji se v souvislosti s narativním přibližováním sociálního (a živého) světa stávají předmětem zkoumání historiků i přírodovědců.

Dielo významného literárneho vedca, estetika a kulturológa vychádza z tézy, že národná kultúra je fenomén eminentne európsky. Objasňuje princíp jednoty v rozdielnosti ktorý nevyvracajú ani súčasné procesy integrácie a globalizácie.

Slovenskú literatúru a kultúru nemožno skúmať a interpretovať izolovane od medzinárodného kontextu. Táto kolektívna publikácia poskytuje predstavu o fungovaní, zameraní a problémoch domácej a zahraničnej literárnovednej slovakistiky.

Vedeckú monografiu E. Maliti Fraňovej charakterizuje úsilie o hĺbkové uchopenie svojej témy, ktorou sú otázky tvorivého zástoja ruského básnika symbolistu a prozaika postsymbolistu, ako i ideológa a teoretika, jedného zo zakladateľov modernej ruskej verzológie Andreja Belého (1870 – 1934). Jeho diela nabité umeleckým i myšlienkovým potenciálom sa prekladali do slovenčiny a do češtiny v obdobiach spoločenského

Z trojice pardubických bratří Vokolků, mimořádného zjevu české kultury 20. století, byl po dlouhá desetiletí znám především nejmladší z nich – spisovatel Vladimír Vokolek. Teprve nedávná doba, a zvláště kniha Jméno Vokolek, připomněla, že šlo o trojici tří osobností srovnatelného významu: vynikajícího tiskaře a nakladatele Vlastimila, grafika, sochaře a básníka Vojmíra a nejmladšího – básníka Vlad

Dvacátý pátý svazek řady Studie z korpusové lingvistiky je věnován spoluzakladateli Českého národního korpusu, prof. PhDr. Karlu Kučerovi, CSc., který v roce 2017 oslaví své významné životní jubileum (narozen 3. dubna 1947 v Chlumčanech u Loun). Vystudoval češtinu a angličtinu na FF UK, dlouhodobě působil v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a od 90. let také v Ústavu Českého národního korpusu,

Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším.

Kniha představuje české historické myšlení ovlivněné strukturalismem, a to nejen v kontextu historické vědy. Autorka se zabývá výraznými osobnostmi českého meziválečného vědeckého kontextu a představuje, místy s přesahem do druhé poloviny 20. století, jejich osobité přístupy k výkladu historické skutečnosti, jež nesou stopy strukturalismu, a to od nesmělých názvuků až po zřetelně strukturalistické

Svazek přináší souborné vydání čtyř nejdůležitějších prozodických spisů raného obrození, které definovaly podobu dobových polemik mezi zastánci sylabotónismu a časomíry. V čele souboru stojí nový český překlad pojednání Josefa Dobrovského Böhmische Prosodie (1795) a Prosodie (1798, vychází česky poprvé), které položilo základy sylabotónické reformy českého verše.

Ve čtrnácti esejích a studiích se současný přední máchovský badatel Miroslav Koloc vrací k výkladu jednotlivých textů a pasáží z díla Karla Hynka Máchy a transformaci básníkova vidění – zaznamenaného v jeho denících či kresbách – do jeho básnické a prozaické tvorby. Zvláštní pozornost pak věnuje otázkám topografie v Máchově díle, především v básni Máj.

Publikácia Slovenská literárna moderna v spektre svetovejmoderny (Jozef Cíger Hronský) prináša najnovší, modernými metódami spracovaný výskum, ktorý sa v posledných dvadsiatich rokoch realizoval na pôde SAV, ale aj jeho popularizáciu vo forme esejistických žánrov, recenzií a malej javiskovej formy. Bázu výskumutvorí žánrovo mnohodimenzionálne dielo Jozefa Cígera Hronského, dvojdomého autora a mnohostrannej

Kromě nejproslulejší Staigerovy knihy, Základních pojmů poetiky, výbor obsahuje autorovy programové studie a články, curyšský proslov s následným polemickým ohlasem i ukázky z korespondence a vzpomínek. Tři oddíly knihy dokládají Staigerův myšlenkový přínos ve třech nejdůležitějších, vzájemně se prolínajících oblastech: první je svědectvím Staigerova pokusu o vytvoření antropologicky fundované poetiky,