O chodu dějin rozhodují již od počátků civilizace nejen konflikty, ale také a to především jednání, dohody, smlouvy. Právě ty tvoří důležité milníky historie, neboť stanovují pravidla a normy politického a společenského rozvoje. V novodobých dějinách jsou smlouvy a dohody nejdůležitějším nástrojem rozvoje mezinárodních vztahů. Publikace je koncipována jako přehledná příručka k problematice mezinárodních

Naša knižná práca sa primárne zaoberá historicko-politickými súvislosťami jazykovej politiky v Slovenskej republike. Je celkom prirodzené, že načiera do histórie politických zápasov slovenskej národotvornej elity o jazykovú, kultúrnu a politickú modernizáciu slovenského národa, ktorá vyvrcholila v roku 1993 vznikom samostatnej Slovenskej republiky.

Je masová imigrace prospěšná, nebo škodlivá? Jaké jsou její ekonomické dopady? Přináší mohutný proud přistěhovalců pro naši společnost obohacení, nebo úskalí, nebo dokonce nebezpečí? Proč se někteří přistěhovalci úspěšně neintegrují? Znamená multikulturalismus příjemné soužití kultur, nebo je rozbuškou k devastaci a konfliktům? Je masová imigrace zdrojem prosperity Evropy, nebo si zaděláváme na kulturní

Problematika politické secese, respektive oddělení části státu od existujícího státu a vyhlášení nezávislosti, získala jako téma na aktuálnosti v soudobých demokraciích v souvislosti s referendem ve Skotsku a Katalánsku, částečně ale také díky anexi Krymu Ruskem, a etablováním separatistického „projektu“ Novorusko ve východních částech Ukrajiny. Méně frekventovaným mediálním tématem této problematiky

Giovanni Sartori (1924–2017) byl ikonou světové politologie. Zařadil se mezi zakladatele soudobé politické vědy, zejména pokud jde o její teoretické a konceptuální fundamenty.

Svet ovláda toxická ideológia extrémnej rivality a individualizmu. Zahmlieva skutočnú ľudskú povahu a ničí nádej a spoločný cieľ.

Európa a jej hodnoty sa otriasajú v základoch a zdá sa, že každým dňom sa ponárame do väčšej a väčšej neistoty. Čo nás čaká v najbližších rokoch?

Globalizácia ako proces, ktorý nás obklopuje, pohlcuje celú spoločnosť, ba celý svet, a strháva ako vír štát za štátom, je ústrednou témou knihy J. Harrisa (profesora dejín na DeVry university, Chicago, USA, zakladajúceho člena a organizačného tajomníka Severoatlantickej asociácie globálnych štúdií a člena Medzinárodného výkonného výboru asociácií globálnych štúdií UK). Autor sa pokúša skúmať tento

Je možné liberální politiku obohatit o prvky vycházející z neevropských vyjádření odporu proti nespravedlnosti a utrpení? Pokud ano, tak jak a o které?

Publikace jedné z hlavních intelektuálních osobností posledních desetiletí se zabývá postupným utvářením nové role Německa v Evropě a problematickým formováním německé Evropy. Věnuje se ohrožení Evropy a krizi politična.

Politické systémy postkomunistických zemí (či jejich společnosti) nabývají nejen pozitivní rysy západních demokracií, ale jsou čím dál tím víc zasahovány i typicky západními krizovými jevy – například oslabováním tradičních stran, rostoucí nedůvěrou veřejnosti v politickou scénu, korupcí spojenou s veřejnými zakázkami, stárnutím populace nebo bobtnajícím veřejným zadlužením. Rozšířené vysvětlení problémů

Publikácia prináša analýzy vzťahu medzi politikou, publicistikou a politickou vedou prostredníctvom používania politologickej terminológie. Jazyky uvedených sfér sa vzájomne prelínajú, hoci sa neraz ocitajú vo vzájomnom rozpore.

Kniha známeho amerického politológa sa venuje súčasnej zahraničnej politike USA.

V první části druhého svazku dějin politického myšlení je podán systematický a kritický výklad politického myšlení od počátků až po vrcholný středověk. Velká pozornost je věnována ranému křesťanství, Augustinovi, byzantskému, arabskému a židovskému politickému myšlení, počátkům českého politického myšlení, zápasu mezi mocí světskou aduchovní v letech 1050 až 1200 a Tomáši Akvinskému.

Kniha Po kapitalizme - ekonomická demokracia je vedecko-odborná práca zameraná predovšetkým na stanovenie vízií spoločensko-ekonomického rozvoja v budúcnosti. Vďaka prístupnému jazyku je určená nielen odborníkom, ale aj širokým vrstvám čitateľov.

Studium politiky v Latinské Americe má ve světě – a částečně i u nás – bohatou tradici. Byl to totiž vývoj v Latinské Americe, který často určoval výzkumné priority světové politologie.

Minogueův Stručný úvod do politiky patří podle kritiky mezi nejzdařilejší práce svého druhu. Autor v něm v krátkých a hutných kapitolách představuje čtenářům základní problémy politické teorie i praxe a současně se snaží přispět k odstranění některých nejběžnějších omylů a nedorozumění s politikou spojených. KAPITOLY V KNIZE: Proč despotové nepatří do politiky Klasičtí Řekové: Jak být občanem? Římané:

Knowledge is power. Which is why the rich and powerful don\'t want you to have it. The Playbook is an expose of the extraordinary lengths that corporations will go to in order to spread disinformation and deny the scientific facts - around climate change, public health risks and worker safety - when they don\'t suit their agenda. Written in the form of a corporate handbook for tobacco, oil and pharmaceutical

Predstavy o demokracii ako o najlepšom spôsobe usporiadania politického systému boli donedávna spájané s falošným pocitom istoty a uspokojením z neotrasiteľného postavenia euroatlantickej civilizácie a smerovania liberálnej demokracie k jej absolútnemu historickému víťazstvu. Autor sa snaží poukázať na riziká vytvárania takýchto falošných predstáv, ktoré ignorujú skutočnosť, že človek bude vždy žiť

Publikace zpracovává téma, které vypadá na první pohled spíš jako okrajové, ale ve skutečnosti představuje jednu z nejdramatičtějších a nejzajímavějších kapitol novodobé české historie: dějiny české diplomacie po 15. březnu 1939, kdy byla po vzniku Protektorátu Čechy a Morava likvidována všechna československá zastupitelstva v zahraničí a zároveň exilová vláda začala rozvíjet diplomatickou činnost