Monografia v zrozumiteľnej podobe predstavuje slovenskému čitateľovi zložitý dejinný vývoj ruskej filozofie ruského myslenia o človeku a zmysle jeho života vo svetle hľadania pravdy, dobra a krásy. V centre autorkinej pozornosti sú ruskí filozofi, ale aj literárni géniovia, ktorí oslovili nielen ľudí svojej doby, ale majú čo povedať aj ľuďom 21. storočia. Prvá časť monografie podáva prehľad ruského

Knihou Skepse a gnóse se ke čtenářům bezmála po stu letech nově dostává Vorovkovo „filosofické vyznání“ plné jemných životně filosofických postřehů, metafor, básnických obratů, náboženských výzev a mravních apelů. Autor vyškolený exaktními vědami a přísnými pravidly vědeckého bádání v ní skepticky posoudil možnosti racionalismu, který ve filosofii u mnoha „životních“, tzv. metafyzických otázek naráží

Pociťovali jsme, že vstupujeme do výsostného hájemství, a těšili se, že dostaneme odpovědi na vtíravé a intimní otázky lidského bytí. Poznávání činnosti mozku bylo jednou z nich. Bylo nápadné, že jsme od našich učitelů nikdy neslyšeli slovo duše. Do sytosti se mluvilo o paměti, vědomí a v době uctívání učení I. P. Pavlova o vyšší nervové činnosti. Nejmilovanější učitelé nás nevtíravě vedli k respektu

Tajemství Opeřeného hada je poslední knihou Armanda Torrese, která dosud nevyšla v češtině. Armando mohl v jediné knize popsat své patnáctileté učednictví u čarodějů náležejících k tísicileté nepřerušené tradici jen díky celoživotnímu dílu Carlose Castanedy.

Život ve všech svých podobách fascinoval Josteina Gaardera odmala. A protože se na tom ani po několika desetiletích nic nezměnilo, rozhodl se předat svůj údiv dál.

„Čo oprávňuje muža alebo ženu, aby učili inú ľudskú bytosť, čo je prameňom ich autority? A naopak, ako vzniká odozva u toho, kto je učený?“ Otázka, ktorú si kládol už sv.

V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů. Nietzscheánské teze typu „věčného návratu“ či „vůle k moci“ jsou u Klossowského znovu vpleteny do tkáně souvislostí a rozporů, z nichž se nikdy nemohou zcela osvobodit: odtud „bludný kruh“ v názvu.

Tento cyklus přednášek pronesl F. W. J. Schelling v roce 1810 ve svém rodišti pro úzký kroužek přátel, který ho požádal o stručné objasnění jeho filosofického systému. Jakkoli šlo o vzdělané publikum, postrádalo zvláštní filosofickou průpravu, což Schelliga vedlo k přístupnému a srozumitelnému vyjadřování.

Nová semena kontemplace jsou jednou z nejčtenějších a nejoblíbenějších knih Thomase Mertona. Křesťané i nekřesťané chválí Mertona jako pozoruhodného pokračovatele meditativní tradice sv.

Francúzsky filozof a spisovateľ Fabrice Midal sa svojimi knihami pokúša poskytnúť západnému človeku živú a konkrétnu odpoveď na dichotómie, ktoré ho uväzňujú: materiálne vs. spirituálne, vnútorné vs. vonkajšie ap. V tomto zámere mu pomáha rozsiahle filozofické vzdelanie, vďaka ktorému môže čerpať jednak zo západnej kultúrnej tradície (v predkladanej knihe sú to hlavne Nietzsche a Rilke), ako aj z východných

Úvod do filosofie umění v pojetí moderní pohusserlovské fenomenologie.

Sborník 14 příspěvků věnovaných problematice fenoménu vágnosti a diskutovaných na mezioborovém semináři, konaném v listopadu 2001 v Praze. Autoři příspěvků se zamýšlejí nad rolí, kterou vágnost hraje v běžném životě, umění, filosofii, lingvistice, psychologii, fyzice a biologii.

Vydání této nedokončené práce, ze sklonku autorova života, navazuje na předchozí solovjovskou řadu. Theoria má představit svobodu z nazírání věčných idejí.

Kniha pojednává o problematice vztahu mezi intersubjektivitou a individualitou na poli jazyka. Výchozím kontextem je konfrontace filosofie Ludwiga Wittgensteina s Husserlovou a Heideggerovou fenomenologií.

Významný americký myslitel německého původu interpretuje ideovou podstatu Marxova filozofického systému. Marxova filozofie zosobňuje protest proti odcizení, ztrátě vlastní identity, odlidštění a zmechanizování člověka, jež doprovází vývoj západní společnosti.

Súbor zostavený z kritických štúdií vznikajúcich od polovice osemdesiatych rokov reflektuje myšlienkové zázemie disentu a exilu až do ranných rokov deväťdesiatych,.

Kniha Ivana Alexandroviče Iljina Hegelova filosofie jako nauka o konkrétnosti Boha a člověka byla vydána v Moskvě na samém začátku roku 1918. Byla to doba málo vhodná pro zamyšlení nad hutnýmy problémy bytí.

Jak napovídá název této knihy, jejím cílem je podat komplexní a zároveň přehledný výklad rozmanitých způsobů, jimiž byla v dějinách evropské filosofie pojímána povaha a úloha touhy, žádostivosti a dalších obdobných typů usilování. S tímto tématem se můžeme setkat v rozličných kontextech, sahajících od antropologických, etických či politických úvah až po ontologické koncepce absolutna, a v této šíři

René Descartes (1596 – 1650) zmenil našu predstavu o svete. Bol to vizionársky mysliteľ a ako prvý prišiel s myšlienkou vysvetľovania všetkých fyzikálnych zmien pomocou niekoľkých základných zákonov. Použil túto významnú predstavu na neuveriteľne široké spektrum javov, od astronómie až po anatómiu. Brúsil šošovky, pozoroval hviezdy, pitval mŕtvoly, experimentoval s magnetmi a čítal, premýšľal a písal,

Kniha s podtitulem Filosofická pohádka pro dospělé přináší zamyšlení nad všemožnými etickými problémy. Je doprovázena vlastními autorovými kresbami, jež s textem tvoří jeden celek, jehož cílem je zesilovat estetický účin i filosofický rozměr. Celkové ladění prózy-kreseb je humorné a v některých ohledech ironizující, neboť se dotýká různých slabostí a nedostatků v morálních profilech určitých typů