Kniha mapuje konkrétní rok 1937 v československých dějinách. Jedná se o 37 osobních příběhů roku 1937, od prezidenta T. G. Masaryka, přes spisovatele Karla Čapka, fotbalistu Josefa Bicana, herečku Lídu Baarovou či rodinu právě narozené Madeleine Albright. Nechybí ani Konrad Henlein, Vojtech Tuka či Max Brod. Vedle toho je celý rok rámován měsíc po měsíci dvanácti světovými událostmi, například španělskou

Fenomén hlavného mesta prirodzene láka obyvateľov krajiny, aby sa tu usádzali. Nachádzajú to viac pracovných príležitostí, možnosti uplatnenia, zvýšenia kvality života či zlepšenia sociálneho statusu. Dnešná Budapešť oficiálne vznikla v roku 1873, keď sa tri predtým samostatné mestá Budín, Pešť a Starý Budín zlúčili do jedného mesta. Budín a Pešť tvorili spoločnú mestskú aglomeráciu už pred oficiálnym

Piaty zväzok Histórie zadnými dverami nás opäť prevedie malými i veľkými dejinami v zábavnejšej podobe. A opäť tu máme niečo nové – nové osobnosti a udalosti, starosti i radosti, niekedy trochu hanby, inokedy takmer večnú slávu.

Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad.

Emigrace katolického kléru z Čech a Moravy, jež proběhla za husitských válek, představuje unikátní fenomén evropských dějin. Katolickou, nacionalistickou i marxistickou historiografií bývaly okolnosti této emigrační vlny zjednodušovány a často líčeny podle ideologických požadavků.

Autor, bývalý pracovník Vojenského historického ústavu v Praze, popisuje podrobně, jak se rodil zákrok proti Pražskému jaru v roce 1968 (jehož 45. výročí si právě letos připomínáme) a hlavně, jak se uskutečnil. Odhaluje chování jeho hlavních představitelů zejména po jejich únosu do Moskvy a v Moskvě, statečnost jedněch a zradu druhých, kde bychom ji nejméně čekali.

Kolektivní monografie Las relaciones entre Europa Latina y América Latina 1945–1989 přináší studie patnácti českých a zahraničních autorů, kteří se zabývají vztahy střední Evropy a Latinské Ameriky v období studené války. Celý text je svědectvím proměny v důrazu studia studené války v posledních letech.

Z třinácti milionů obyvatel Československa patřily v prvním dvacetiletí jeho existence více než 3 miliony k německé národnosti. Tito českoslovenští občané byli různého politického smýšlení, je však jisté, že mnoho z nich bylo ochotno za svůj stát a jeho demokratické principy položit i život.

Publikace známého českého medailéra a sochaře se věnuje tématu zachycení erbů na mincích a medailích, které bylo zatím v odborné literatuře opomíjeno. Autor jednak seznamuje čtenáře s heraldickými pravidly a reáliemi, zejména se ale zaměřuje na chronologicky seřazené vybrané příklady mincí a medailí se znaky s informacemi o osobnostech a institucích, které erby na ražbách užívaly.

Knižní sbírka fascinujících případů obětí totalitní zvůle v Československu přináší pestrou mozaiku mapující všechno, co obyvatelé této země ve 20. století prožili: války, nacistickou a sovětskou okupaci, komunistické lágry, monstrprocesy, ale také vzepjetí proti totalitě. Pohnuté osudy, v kterých se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, jsou mnohdy napínavější než smyšlené thrillery.

V knihe z histórie kultúry v rázovitom slovenskom regióne Začiatky bigbítu na Kysuciach ide o zachytenie vývoja hudobnej avantgardy, o spomienky a svedectvá. Autor sa vracia k obdobiu, ktoré sa odohralo zhruba pre 40 – 45 rokmi.

Publikácia Významní slovenskí právnici z Liptova predstavuje štyroch slovenských právnikov - Emila Stodolu, Augustína Rátha, Adolfa Zátureckého a Štefana Lubyho - osobnosti, ktoré svojím dielom presiahli nielen hranice regiónu, ale aj štátu, v ktorom sa narodili. Položili základy slovenského právneho názvoslovia.

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany.

Sborník úvah a studií věnovaných klíčovým pojmům a koncepcím, s nimiž pracuje mezinárodní bádání o husitství. V jednotlivých esejích se autoři zamýšlejí nad tím, do jaké míry lze na husitské období aplikovat terminologii sousedních historických a sociálněvědných oborů, např. novověké termíny reformace a revoluce.

Dvojica autorov - novinárov sa vydala po stopách historických návštevníkov Bratislavy, ktorí svojou osobnosťou vniesli pečať do stáročnej bohatej histórie hlavného mesta Slovenska.

V 11. svazku populárního historického cyklu autor nabízí především panoramatický obraz \\\\života všednídnů\\\\\' české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Vyprávění je pestrou faktografickou mozaikou o stylu života a práci, bydlení, školství, platech a výdělcích, cenách, rodině a manželství, trávení volného času i o dalších aktivitách tehdejších lidí.

Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec.-1419 aug. 16.) je ediční řadou, která zpřístupňuje listinný a listový materiál archivů z doby Václava IV.

V rámci edice Zmizelé Čechy představuje autor obrazovou dokumentaci zaniklých památek a jiných nemovitostí města Jindřichův Hradec.

Židovská komunita v Komárne je jednou z najstarších náboženských obcí širokého regiónu. Stáročné dejiny, väčšia časť histórie 221-ročnej náboženskej obce, však dodnes nie je spracovaná.

Publikace vychází jako další svazek knižnice Korespondence T. G. Masaryka. Zpřístupňuje vzájemnou korespondenci T. G. Masaryka a J. S. Machara z let 1893–1895, tedy od navázání spolupráce s časopisem Naše doba, kterou inicioval T. G. Masaryk, až po vzrušenou debatu vyvolanou publikováním prohlášení Česká moderna. Obsahuje 183 editovaných dokumentů opatřených rozsáhlým poznámkovým aparátem a monografickou