O čem psal Hašek, než potkal Švejka? Za svého života vydal Jaroslav Hašek (1883—1923) více než tisíc povídek a fejetonů. Jeho dílo ovšem není dodnes spolehlivě zmapováno, neboť řada textů se ztratila a u jiných není autorství zcela prokázané. Marie Havránková a Milan Jankovič se soustředili na humoresky a satiry z Haškova zralého tvůrčího období a v chronologickém sledu uspořádali povídkový výbor,

Už odmalička Majki slýchával, že je \"jiný\", vyjímečný jedinec. Pro svou na dnešní dobu zcela mimořádnou povahu renesančního člověka si vybral klikatou a četnými překážkami protkanou cestu, při niž sbíral své životní zkušenosti a moudrost prací, podnikáním a sváděním každodenního boje s \"vyvolenými\" a jejich poskoky v Americe, Asii a po celé západní a střední Evropě. Nyní nadešel ten správný čas,

Velmi otevřené a trochu autobiografické vyprávění o cestě z domácího rybníka mezi žraloky do Los Angeles. Anna je herečka, feministka, Bukowski v sukních. Miluje jídlo, ale někdy ji jíst vůbec nejde, potřebuje svobodu, jenže hodná holka z Moravy by se měla hlavně dobře vdát! Místo ženicha přichází procesí toxických mužů. Je mezi nimi ten pravý? Tak určitě. Anna chce být slavná a bohatá, zatím je ale

BYL JEDNOU JEDEN SVĚT. Anebo nebyl? Fotograf Petr Hruška a básník Ivan Wernisch si pohráli se sbírkou starých kabinetek a pohlednic, vybrali některé z nich a napsali k nim víc než stovku doprovodných textů. Vymysleli si řadu příběhů – bláznivých, veselých i smutných... Tak vznikla kniha ke koukání a ke čtení.

Mnohokrát již lidé z domácího hospice Cesta domů otevírali dveře domova, kde někdo umíral, a jeho blízcí mu chtěli být nablízku. Každé dveře byly jiné, každý osud za nimi také. Autorka vybrala pár desítek příběhů, které vás dojmou i potěší, možná vás zbaví strachu, ale především v nich asi potkáte kus sebe. Když člověk umírá a obzor je na dohled, dostane i všední život jakoby větší cenu. Každá chvilka

Román Dar naděje, stylisticky i jazykově mistrně zvládnutý v prostředí měst Vídně a Zlína, vypráví s mimořádnou empatií a intelektuální hloubkou subtilní příběh o vztahu Rakušana a mladší ženy českého původu, toužících po štěstí ve složité realitě dnešní Evropy.

Hlavní postavou „románu nad mraky“ je třicetiletý samotář Fleischman. V životě se mu nedaří. Nikdy nic nedokázal. Nikde nebyl. Neměl žádnou holku. Ale rozumí mrakům, tlakovým výším, nížím a směrům větru. Jeho životu dává řád graf s počasím a postupem času i Franz, starý sudetský Němec, který jezdí do Liberce pohřbívat své spolužáky. Fleischman, který nezná ani vlastní křestní jméno, pracuje jako holka

Vzpomínkový i esejistický meditativní \" pedagogický\" text o Libni padesátých let a především o Hrabalově příteli, malíři a grafikovi Vladimíru Boudníkovi (1924 - 1968). Na hrázi Věčnosti, v domě na libeňské periferii, plyne život svým vlastním tempem. Doktor (přezdívka Bohumila Hrabala), grafik Vladimír Boudník a filozof Egon Bondy vedou svérázné diskuse o pravé podstatě umění a odmítají brát na

Piano live, druhý díl tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc, napsal pod pseudonymem Chaim Cigan známý prozaik a dramatik, vrchní zemský rabín Karol Sidon. V pokračování prvního dílu se příběh ještě více odpoutává od reality, byť s mimořádným smyslem pro reálné detaily, a pomocí převratného vynálezu cestování v čase volně putujeme staletími a kulturami, objevujeme jejich kouzla i slabiny, abychom nakonec

Příběh z autorčiny pozůstalosti se odehrává na Vysočině v posledních letech druhé světové války. Mladá, nezkušená dívka z města přijíždí na selský statek, aby dělala vychovatelku čtyřletému děvčátku a částečně tak nahradila její nemocnou matku. Eva tu zažívá spolu se svými vrstevníky nejen krutost gestapa, ale vnímá i krásu venkova, čistotu přírody, blahobyt a dostatek. Láska ji nakonec donutí k návratu

Ono to nějak dopadne, hlavně se z toho nepos*at. Začtěte se do strastiplné cesty mladíka z moravské vesničky, který se vydává do pražských anonymních ulic za vysněnou prací, životní láskou i hvězdným bydlením. A ve výsledku jde vždy jen o jedno – udržet se v pohybu na laně co nejdéle. A když už padat, tak s noblesou i výrazem, že vše jde podle plánu. Josef König si po dvou publikacích s vážnější tematikou

Novela Slaměná hvězda evokuje zrůdnost ničení přírody. Je příběhem jednotlivce mezi zmanipulovanými masami.

Autor ve své knížce upřímně a bez přikrašlování, s naprostou syrovou otevřeností, hovoří o skutečném lázeňském životě, takovým jaký opravdu je a jak ho měl možnost za svých více jak padesáti lázeňských pobytů poznat. Příběhy, které psal sám život plný napětí, očekávání, touhy, smyslnosti a erotického náboje. Zároveň v plné nahotě ukazuje i negativní charakterové vlastnosti některých lázeňských hostů,

Ten, kdo píše, přechází po provaze, jehož oba konce svírá nicota. Tato maxima charakterizuje autorské gesto, které Miroslav Olšovský rozvíjí ve své nové knize. Je to zvláštní, hraniční počin na pomezí prózy, poezie i konceptuálního psaní. Kniha je věnována Praze, ale nejedná se o místopis nebo nostalgickou vzpomínku. Praha Olšovskému vstoupila do žil i nervových vláken a uvnitř této oběhové soustavy

„Memoáromán“ o zakopaném psu je zprávou o skutečných lidech a činech, které pokryly jedny ctí a druhé hanbou. Je to politická sága sedmdesátých let a zároveň kriminální příběh tím napínavější, že pravdivý. Hlavními protagonisty jsou autor, jeho žena a pes jezevčík, ale také Státní bezpečnost a společnost chartistů. Příběh končí v říjnu 1979, kdy bylo manželům Kohoutovým znemožněno vrátit se po pobytu

Na 46 kratších povídek citlivé autorky vypovídá často o mezních situacích života lidí, kteří nežijí právě na výsluní. Také proto, že jsou psané většinou v první osobě, mají sílu autenticity, hrdina či hrdinka se otevřeně a bezelstně svěřují čtenáři. Hledají v sobě sílu, a u druhých oporu, lásku a bezpečí. Jako například matka devíti dětí v povídce Mařenka, jejíž synek zastřelí omylem v dětsví svého

Dychtivost. Žárlivost. Umanutost. Zběsilost. To je ono. Zběsilost v srdci. Ale na rozdíl od Lynchova filmu, který je šílený, a přesto romantický, v Růžkových textech šílenství číhá v umně zamaskovaných úkrytech za větami, ale romantika se vytrácí, mi zí, a na konci máte pocit, jako by nikdy neexistovala. Snad kromě Ludvíka Vaculíka žádný český literát, píšící o sobě, není tak otevřený, tak obnažující

Půvabná a ctižádostivá lady Kathleen Mac Davidová je rozhodnuta zlomit dávnou kletbu. Splnit tento nesnadný úkol ovšem může pouze za předpokladu, že svede Olivera Leightona, hraběte z Norcroftu, a provdá se za něj. Plna odhodlání vyrazí do Londýna, k de je ochotna riskovat svou pověst i případný skandál, jen aby dosáhla svého cíle. Pak ale přijde nešťastná rána do hlavy a nebohá Kathleen ztratí paměť.

\"Před sedmi osmi lety jsem žil jako buddhistický mnich v cejlonských lesích. Odvedl jsem tam tvrdou práci na své mysli. Byly dny, kdy nahlížeje do tlamy šílenství jsem poznal, že přestože neexistuje cesta zpátky, není nutné zešílet. Pak jsem se vráti l do České republiky a postupně pochopil, že tu těžší část práce mám teprve před sebou. Básně z téhle sbírky ke mně za tu dobu nějak přišly samy, asi

Kolikrát jste si o někom řekli: „Ten se má, jeho starosti na mou hlavu“ a teprve pak jste zjistili, že byste s tím člověkem ani za nic neměnili? Anežka, jejíž vstup na tento svět nebyl právě idylický, vyrůstá ve spokojené rodině jako milované a hýčkané děvčátko. Ale jen do chvíle, než jí její spolužáci vyzradí tajemství…