Institut Václava Klause se centrálním tématem naší doby tématem Covidu a jím vyvolanými plošnými restriktivními, karanténními opatřeními zabývá nepřetržitě od okamžiku příchodu epidemie do naší země, tedy od počátku roku 2020. Již v dubnu 2020 IVK vydal knihu Karanténa, v srpnu následoval sborník ekonomických textů Ekonomické aspekty koronakrize a v závěru roku publikoval Václav Klaus knihu Karanténa

Nyugtalanító jelenséggel kell szembenéznünk. A Nyugat nem érti a kommunizmus szorításából magukat több mint harminc éve kiszabadító országoknak a szuverenitásért és a szellemi önállóságért folytatott küzdelmét, az egykori Vasfüggöny mögötti népek pedig értetlenül állnak a Nyugat érzéketlensége és az általa képviselt, magának kizárólagosságot követelő neomarxista történelemszemlélet előtt. Schmidt Mária

Erudovaný, nepřestajně plynoucí esej Michala Janaty o \"sypké nehmatnosti smrti\", ač může na první pohled působit poněkud nihilisticky, je živým a borgesovsky rozvětveným organismem. Jeho torzovitý charakter jako by naznačoval rozpadání a ztrácení tvaru věcí. Slyšíme neslyšitelný zvuk přesýpacích hodin, kdy zrnka okamžiku mizí v minulosti. Text je brutálně upřímný, nelítostně vtipný, třaskavý jako

Za vším hledej číslo 19. Nemoc, kterou se během pár měsíců nakazily miliony lidí a která ochromila ekonomiku světa, se jmenuje Covid-19. V reakci na ni se 19 spisovatelů rozhodlo pomoci v boji proti jejím dopadům. Každý z nich napsal pro tuto knihu povídku či esej o životě s epidemií za zády. Sbírka je výjimečná nejen velkými jmény autorů, ale i tím, že 19 % z výtěžku prodeje bude věnováno na charitativní

Jaké je to být básníkem, když se v sousedním domě nad svící sklání Dante nebo Shakespeare? Jaké je to milovat ve čtyřech různých jazycích? Jak by měl v 21. století vypadat základní model obecné gramotnosti? Znamenají hranice mého jazyka skutečně hranice mého světa? Takovéto otázky a ještě spoustu dalších otevírá George Steiner ve svém souboru sedmi esejů s poněkud ironickým názvem Knihy, které jsem

Umenovedec a estetik, ale aj axiológ, filozof a psychológ Marian Váross patril medzi najvzdelanejších Slovákov druhej polovice 20. storočia. Výber z jeho publicistickej tvorby – zbierka esejí a glos, úvahy o dialektike, človeku a strachu, o analógii v dejinách, viere a ideáloch, o spoločenských systémoch, o politike medzi privátnym a verejným, o reálnom (alibistickom) socializme či komunistickom cynizme,

Keď vyslovíme slovo samovražda, na rozbehnutú debatu padne mrazivý tieň. Nepatrí sa o nej ani hovoriť. Telo samovraha predsa patrí k cintorínskemu múru a pochovaný má byť bez obradu. Podľa WHO ročne spácha samovraždu asi 800 000 ľudí, čo znamená, že každých 40 sekúnd sa niekto rozhodne dobrovoľne ukončiť svoj život. Preto je absolútne nezmyselné o samovražde mlčať a tváriť sa, že je to tabu. Britský

Kniha povídek, završující jedno autorovo tvůrčí období

Dve divadelné hry o Franzovi Kafkovi od slovenského dramatika, básnika a germanistu Milana Richtera. Prvá hra Z Kafkovho Pekloraja vychádza z Kafkových aforizmov a snov i z jeho vzťahu k otcovi a k snúbeniciam Felice Bauerovej a Julie Wohryzkovej. Veľká časť deja sa odohráva v sanatóriu Tatranské Matliare, kde sa tento pražský židovský spisovateľ v r. 1921 liečil. Hra Kafkov druhý život je sčasti reálnou

Poetka Mila Haugová ponúka mnohovrstevnú výpoveď o procese tvorby, o svojom vnímaní umenia, o ceste k stredu terča krásy a poznania. Pri hľadaní odpovede na otázku, čo znamená tvorba v zmysle písať ako dýchať, vyzvala na spoluúčasť kolegov básnikov a spisovateľov, ale aj iných umelcov a priateľov. Spoločne utkali sieť textov rozmanitých žánrov, ktorá je silnou výpoveďou o hľadaní, nachádzaní, ale aj

Oliver Sacks, autor bestsellerov Muž, ktorý si mýlil manželku s klobúkom, Antropologička na Marse či Zrak mysle, je známy svojimi klinickými príbehmi o ľuďoch žijúcich s nie bežnými neurologickými ochoreniami. Jeho chápanie vedy sa však neobmedzovalo len na neurológiu alebo medicínu; fascinovali ho problémy, myšlienky a otázky všetkých vied. Jeho vášeň sa odráža aj v tejto knihe, v ktorej sa pýta na

Na jar 2014 Rusko anektovalo Krym, rozpútalo vojnu na východe Ukrajiny, kde okupovalo časť Donbasu a vytvorilo tam „Luhanskú a Doneckú ľudovú republiku“. V tom istom čas sa pokúšalo rukami svojich miestnych pomáhačov vytvoriť šnúru podobných „republík“ v iných oblastiach Ukrajiny – od Charkiva na severovýchode po Odesu na juhozápade. Ruský vodca Vladimír Putin v tom čase s entuziazmom rozprával o tom,

Kniha je souborem téměř všech článků, esejů a úvah mezinárodně uznávaného a dnes již legendárního exilového novináře A. J. Liehma, které pod pseudonymem Dalimil pravidelně publikoval v letech 1971-1989 převážně v římském exilovém časopise Listy. Ve svých textech se - jako zkušený a nesmírně vzdělaný pozorovatel - s nebývalým přehledem vyslovuje k politickému dění ve světě, v \"normalizovaném\" Československu

Myslitel a básník ojedinělé myšlenkové kvality a hloubky. Dosud neobjevený autor, příčící se zařazení do jakéhokoli systému, povyšující myšlení na svébytnou kategorii mimo jakýkoli filosofický systém. Svou originalitou básnickou stavbou textu a zároveň ne-známostí a ne-uchopitelností se nabízí srovnání například s Ladislavem Klímou či Jakubem Demlem, ne však s filosofy školních škamen, kteří ho až

Részlet a könyvből: Kellenek a HÚROK. Ütőn, hangszeren, fémből, műanyagból vagy bélből, ahogyan eredetileg mind a gitárra, mind a teniszütőre sodorták. Ezeknél is nélkülözhetetlenebbek az érzelmi húrok, ha azokon játszunk, nagy baj nem lehet. A tudás fontosabb, mint a pénz. Az érzelmek fontosabbak, mint a tudás. E két elvet követve leélhető egy tartalmas élet ezen a földön. Tizennégy évesen kezdtem

A personal reckoning with the intricacies of money, class and capitalism from the New York Times bestselling author. Having just purchased her first home, Eula Biss embarks on a roguish and risky self-audit of the value system she has bought into. The result is Having and Being Had: a radical interrogation of work, leisure and capitalism. Playfully ranging from IKEA to Beyoncé to Pokémon, across bars

První ze dvou svazků, soustřeďujících Seifertovu publicistiku, která se zde vůbec poprvé dočkala knižního vydání. Od počátku dvacátých let minulého století pracoval Jaroslav Seifert jako novinář. Paralelně se svojí básnickou tvorbou publikoval fejetony, články, komentáře, referáty o knihách a divadle, poznámky, sloupky, glosy, které jsou dosud známé jen z nepatrné části (Rudé právo, Proletkult, Rovnost,

Kniha je pokračováním I. a II.svazku celkem třídílného souboru výkladu pohádek jejichž sjednocujícím faktorem je analytická psychologie, soubor teorií a praktických znalostí vycházejících a opírajících se o dílo C. G. Junga.

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o moderním umění, ale báli jste se zeptat… Tak by šlo asi nejlépe charakterizovat tuto knihu. Autor nás ve dvaceti stručných kapitolách seznamuje s vývojem výtvarného umění od poloviny 19. století po současnost a činí tak občerstvujícím, zábavným a přímočarým způsobem, bez školometských pouček a rádoby odborného zaumného slangu výtvarných kritiků. Provází nás světem

Přestože Eagletonova kniha vyšla poprvé již 80. letech, je dodnes nejpoužívanějším úvodem do literatury vůbec. Sluší se dodat, že je v tomto žánru i titulem nejprodávanějším – v světě se Eagletonova Úvodu prodalo již přes milion výtisků. Jedním z důvodů je nepochybně i fakt, že autor dokáže psát nesmírně živým, svěžím stylem a složité problémy moderní literatury dokáže vysvětlit velice jednoduše, aniž