Autorka ponúka hodnovernú poéziu, jej básne poskytujú možnosť orientovať sa aj v zložitejších súvislostiach. Vo svojom debute tvorí obrazy, ktoré zachycujú niekedy až fantastický priestor mimo slov, to nepomenovateľné, čo sa zvyčajne odohráva v mlčaní. Pomyselnému ja nezáleží na mene, netrápi ho vlastná identita. Nečudo, tá sa rozvíja zakaždým nanovo. Nechýba mu odvaha vykresľovať veci zahalené tajomstvom,

O Pepsonově třetí básnické sbírce nechme promluvit osobu nejpovolanější, spisovatele a herce Divadla Járy Cimrmana Miloně Čepelku: „Autor stále touží po lásce a dává se jí zraňovat, ví však, že bolest zúrodňuje. A pořád naléhavěji vidí, jak je svět plný klamu, krutosti, přetvářky. A proti nim plný snů. Rozpor s rozporem. Když odhalí a pojmenuje jeden, jsou hned na obzoru další. Ale tak to je a tak

Ruská avantgarda nadväzuje na antológiu Ruská moderna, ktorá vyšla v roku 2011. Zostavovateľ Valerij Kupka v nej predstavuje ruskú avantgardnú scénu od obdobia jej vzniku začiatkom 10. rokov 20. storočia až po jej likvidáciu stalinovským režimom koncom 30. rokov. Počas tohto pomerne dlhého trvania ruská avantgardná literatúra radikálne uzavrela jedno veľké obdobie ruskej spisby a vytvorila predpoklady

Knižka Čriepky je zbierkou básničiek a veršovaných hádaniek pre všetky zvedavé deti. Je plná krásnych, tradične poňatých veršíkov, vďaka ktorým sa môžeme čo-to naučiť. O ilustrácie sa postarala talentovaná slovenská výtvarníčka Katarína Gasko.

Portugalský spisovatel José Luís Peixoto (1974) na sebe výrazně upozornil už svými prvotinami. V roce 2000 mu vychází krátká básnická próza Zemřel jsi mi (Morreste-me), v níž se vysoce osobitým stylem, který se v drobných obměnách a inovacích uchovává i v následujících knihách, vyrovnává se smrtí svého otce.

Každý deň jedno arabské príslovie. \'I zítřek bude dneškem.\'.

Básnická zbierka Prepad a iné básne mladého slovinského básnika Uroša Praha (* 1988) žijúceho vo Viedni v preklade skúsenej poetky, prekladateľky a vydavateľky Stanislavy Chrobákovej Repar predstavuje výber básní z jeho troch básnických zbierok vydaných doposiaľ. Ide o poéziu, ktorá od bezprostrednej telesnosti a sebavnímania lyrického subjektu či jeho vzťahov a ľúbostných avantúr postupne prechádza

Básnická sbírka Dionýsovo ucho je rozsahem nevelké dílo o dvou částech, které usiluje o reflexi současné doby, jež je postižena různými „patogeny“ (pandemie, dezinformace, štěpící se společnost). Každá z částí na danou problematiku pohlíží z jiného úhlu. Poprvé je to niterné introspektivní ohledávání strachu, podruhé je to duchovní prisma vztahu dvou postav, respektive život v omezeném mikrokosmu;

Hledání opory v proudu, který nás strhává. Klimatická změna, sucho, ale i jiné krize nás proměňují a je stále těžší nalézt zdroje rovnováhy.

Expresionistická poezie Geo Mileva je bytostná snaha o probuzení čehosi přirozeného a dávno zapomenutého. Soustředí se na erotickou divokost, archetypální primitivnost, přírodní živelnost a vášnivou instinktivnost, v níž se odráží autorův spor s představami o cudnosti, střízlivosti a racionalitě.

Výber z Novakovićovej poézie vychádza v preklade významného prekladateľa Karola Chmela s ilustráciami Mateja Fabiana. Tak ako v nejakom spletitom spoločenskom románe spoznávame vo veršoch pôsobivý obraz sociálnej reality našich čias, píše v doslove k jednej zo zbierok Novakovića básnik a redaktor časopisu Reč Gojko Božović.

Básne Mirky Ábelovej nesie súčasný, bezprostredný jazyk, ktorý žije okolo nás v ústach ľudí a v prípade novej zbierky v ústach matiek. Vznikali totiž najmä počas prípravy na materstvo a prvých mesiacov po narodení autorkinho syna, čo sa odzrkadľuje aj v jej poézii.

V knížce veršů Prázdniny s Henrim vydává Lydie Romanská druhý díl svého záměru podat český důkaz o platnosti mínění vynikajícího francouzského estetika a literárního teoretika (1865–1933) Henriho Bremonda, autora knižního eseje Čistá poesie, k jejímuž českému vydání (1935) napsal předmluvu Bremondův vrstevník F. X. Šalda. Bremond podle Šaldy cítí ryzí poezii, blízkou modlitbě, „jako opravdivou moc

Katalánská poezie je u nás známa pouze útržkovitě - koncem 19. a počátkem 20. století k nám uvedli J. Vrchlický a S. Bouška některá díla J. Verdaguera, v osmdesátých letech minulého století vydal výběr z díla S. Espriua a útlý výbor z básníků 14. a 15. věku J. Schejbal, počátkem 21. století pak publikoval antologii z díla J. Salvata-Papasseita M. Uličný. Katalánské romance, podobné španělským formálně,

Andreja Sládkoviča poznáme predovšetkým ako autora básnických skladieb Marína a Detvan. Epická skladba Milica vznikla z dvoch samostatných básní, Oľga a Perla háremu.

Texty bíleho muže, který žil s ženami! Opačné pohlaví pohledem opačného pohlaví. Básne pražského básnika.

Jaroslav Seifert říkal, že město, které milujeme, musíme ohmatat nohama. A jak jinak si zamilovat město na Seině, než je prochodit křížem krážem a vnímat každý detail?

Nejnovější sbírka Karla Šiktance (1928) přináší básnické texty z let 2007-2010. Kniha je ilustrována originální počítačovou grafikou Jana Koblasy.

Básněmi své knižní prvotiny Václav Gruša s jazykovou pohotovostí, citem pro míru a ironizující melancholií protřelého flanéra zapřádá důvěrnou konverzaci s ošuměle honosnou metropolí a sarkasticky hravým \"všednobytím\" jejích obyvatel.

Sedíme na římse tmavého světa, u stolu, hájeného hrstkou elektronů z mýtické elektrárny. V parčíku ve větvích zachycený kus igelitu, znamení nevalné naděje, která si protiřečí. Ale zůstáváme sami sebou. Trváme na svém, jako zvířata nebo rostliny. Být sám sebou obnáší permanentně se vydávat skutečnosti. Neschovávat se za psaní, výlety, rozhovory… Připouštět touhy, vnikat a unikat .