„ČIN A SLOVO – Kniha o Jakubu Demlovi je souborem mých prací věnovaných Jakubu Demlovi, které vznikaly v letech 1968–2008,“ píše o tomto svazku jeho autor, spisovatel, editor a vysokoškolský pedagog Vladimír Binar (* 1941). „Soustřeďuje texty různého charakteru a podob – vedle rozsáhlejší monografické studie se zde objevují články, přednášky, doslovy, studie, komentáře, ediční návrhy, průvodce životopisným

Publikace je prvním textem z pera současnýchliterárních vědců Korejské republiky přeloženým z korejštiny do češtiny. Podle slov autorů je určena především širšímu okruhu laických čtenářů se zájmem o problematiku, příp. začínajícím studentům koreanistiky.

V okamžiku, kdy čteme báseň nebo jí nasloucháme, se odehrává něco pozoruhodného. Můžeme skutečně říct, že jsme tím, ke komu se obrací a komu je určena?

Publikace seznamuje českého čtenáře s aktuálními translatologickými tématy, jež stojí ve středu zájmu na Pyrenejském poloostrově a která mohou být pro české prostředí metodologicky inspirativní: např. s rolí tlumočníků v dobách kolonialismu, překladatelskou prací španělských misionářů či cenzurou v překladu divadelních her. Vybrané studie jsou doplněny o krátké medailony příslušných autorů (Julio-César

Monografie Kateriny Clarkové, zabývající se historií a vývojem románu jako protežovaného žánru socialistického realismu, představovala na počátku 80. let 20. století významný milník v analýze sovětské literatury. Autorka přiřkla na Západě zavrhovaným ideologickým dílům vlastní hlas a interpretovala je nikoli z perspektivy západního kánonu klasické literatury, ale z hlediska kontinuity a klíčových dichotomií,

Like the ancient ouroboros devouring its own tail, we are products of our own education, our own rules and methods of cognizing and shaping the world. As such, we are also their victims, living mostly by habit and inherited rules of conduct questioning them only in the moments of crises and sometimes even not then.

Publikace představuje první syntetické zpracování dějin hlaholského písemnictví, které vznikalo ve druhé polovině 14. a na počátku 15. století v pražském klášteře Na Slovanech, známém později pod označením Emauzy. Po obsahové stránce se práce věnuje hlaholským textům v církevní slovanštině a staré češtině.

Mladá generácia, ktorá v tridsiatych rokoch vstúpila do politiky, prirodzene upresňovala svoj status aj v kultúrnospoločenskej sfére. Nastúpila v atmosfére zmeny – ako očakávaný subjekt kultúrnych, spoločenských a politických pohybov.

Pisateľovo \"málobranie\" (slovo je z názvu jednej moravsko-prírodno-vinárskej básne J. Skácela) chce byť drobnou poctou autorom, ktorých texty roky sprevádzali jeho čítanie slovenskej literatúry, resp. aj prácu s ňou. Cez zvolené synekdochy kritického písania A. Matušku a M. Hamadu, ako aj umeleckého a kritického písania D. Tatarku má ambície \"mikrologicky\" priblížiť niektoré z peripetií modernej,

Výskum kázňovej prózy, ktorý sa v minulej dobe – až na výnimky – nepociťoval ako zásadný a dôležitý, sa po roku 1989 znovu naštartoval a sľubne rozvinul. Pretože výskumné podlžnosti sú stále značné, k ich vyrovnaniu má prispieť rad monografií, venovaných kázňovej próze ako autonómnemu literárnemu dielu a dokumentu doby.

V pozdních textech Émila Benvenista (1902-1976) je patrná snaha najít alternativu k strukturální lingvistice, která svým předmětem činí neosobní jazykový systém. Benveniste klade důraz na samu událost výpovědi, nesoucí jedinečný význam, a na subjektivitu mluvčího, která se ve výpovědi ohlašuje.

Jádro podnětné knihy o díle spisovatelky Věry Linhartové není orientováno diachronicky a není poplatné schématu „život a dílo“. Jednotlivé kapitoly podrobně analyzují klíčová témata a „referenční rámce“ jejího psaní. Biografický základ zde ovšem nechybí: autorka ho nabízí v kapitole Cesta.

Autor, ktorý sa predstavuje pod pseudonymom Dalfar, sa v tomto výbere z textov, esejí a úvah z oblasti literatúry a kultúry zaoberá priestorom textu a spôsobmi jeho prežívania. Texty, často marginálie a aforistické skratky, sa venujú konkrétnym dielam, ale aj spôsobom vnímania a prežívania života.

Kniha Česká teorie je pokusem shrnout zhruba osmdesát let vývoje české sémiotiky. V první části se věnuje otázkám povahy sémiotiky a způsobům, jak o ní v historické perspektivě mluvit.

Předkládaný soubor statí O českém verši shrnuje výsledky dlouhodobého vědeckého směřování PhDr. Květy Sgallové. Autorka vychází ze strukturalistické tradice a již na počátku své odborné práce prosazovala uplatňování moderní techniky při versologickém výzkumu.

Prvý diel dvojzväzkového knižného projektu obashuje literárnovedné state o modernej literatúre a jej autoroch.

Kniha analyzuje jednotlivé smery, skupiny a ich významných predstaviteľov od vzniku moderny až po postmodernu, a to na základe nových poznatkov, uvolnených archívnych a iných materiálov, publikovaných v Rusku i v zahraničí.

Monografia mladého germanistu prináša prvú zasvätenú analýzu literárnovednej diskusie v rámci recepčnej estetiky.

Jubilejní sborník pro hispanistku Annu Houskovou obsahuje osm odborných romanistických studií a úvodní text Václava Jamka, přeložený z jeho francouzsky psané knihy Závoj z popela. Příspěvky zaměřené na hispánskou, brazilskou, italskou a francouzskou literaturu se zabývají jevy, které svědčí o střetání vlivů na švech kulturních tradic a vypovídají tak o prostupnosti i svébytnosti národních literatur

Publikácia venovaná slovenským prekladom Williama Shakespeara vychádza pri príležitosti 450. výročia narodenia veľkého anglického dramatika. Popredný prekladateľ a literárny historik Ján Vilikovský v nej sleduje, ako slovenská kultúra reagovala na tohto jedinečného tvorcu, a dokazuje, že sa nemusíme hanbiť.