Nechat se prostoupit láskou – to je dobrý život. To je to největší a nejkrásnější, co si můžeme navzájem dát.

Pomocný biskup arcidiecézy Los Angeles Robert Barron je v USA veľmi známou osobnosťou. Mediálna spoločnosť The Word on Fire, ktorú založil, si svojimi tlačenými aj audiovizuálnymi produktami získala fanúšikov už aj u nás a slovenskí diváci už mali možnosť vidieť seriál Katolicizmus, ktorého je Robert Barron autorom.

Polskou královnu Hedviku z Anjou (1374–1399) někdy zaměňujeme se slezskou kněžnou sv. Hedvikou (1174–1243). Hedvika, dcera uherského krále Ludvíka z Anjou, byla následnicí nejstarší vládnoucí dynastie polských králů Piastovců.

Petrov príbeh je pre mňa vždy inšpiráciou k modlitbe. Učí ma prednášať Bohu najhlbšie dilemy môjho srdca.

Kniha Odpoledne křesťanství pojednává o proměnách víry v lidských životech i v dějinách a využívá k tomu metodu kairologie – teologicko-sociologické interpretace změn v oblasti náboženství, kultury a společnosti. Současnou krizi církve představuje autor jako přechod do nové etapy dějin křesťanství.

O Biblii boli napísané celé knižnice neoceniteľných komentárov a iných pomôcok. Ani ten najlepší znalec na svete však neporozumel a nevystihol všetko presne a správne.

Kríza manželstva, odlúčenie, rozvod... pravidelne sme svedkami toho, že láska sľubovaná naveky sa odrazu ponára do zničujúceho utrpenia a popierania. Autor knihy Thierry Maucour hovorí o svojich skúsenostiach z prežitej manželskej krízy a civilného rozvodu, ale aj o spôsobe, akým sa rozhodol zostať verný svojmu slovu, a predovšetkým Božiemu slovu.

Tato kniha je rozsáhlou úpravou a rozšířením díla Apologetics to the Glory of God (1994) známého teologa Johna Framea, která vnáší světlo do poselství a metody opravdové křesťanské apologetiky a jejích důkazů, obrany i útoku. „Apologetika není výmluva či omluva za to, že věříme, ale obhajoba toho, čemu a proč věříme.

Kniha poskytuje nejobsáhlejší v češtině dostupný přehled náboženství katarů. Autor na základě detailní práce s prameny, z nichž ty nejdůležitější zpřístupňuje čtenářům v komentovaném českém překladu, nastiňuje vývoj katarské náboženské kultury, zabývá se jednotlivými katarskými rituály, jež v sobě spojují raně křesťanské prvky s inovacemi vycházejícími z odmítnutí všech katolických obřadů, seznamuje

„Cesta je taková jako ten, kdo jde po ní s námi. Cesta je taková jako ten, koho s sebou na ni vezmeme.

Môže sa stať kresťanská viera pevným kompasom v súčasných životných a spoločenských dilemách? Nepôsobí táto otázka ako anachronizmus?

Kniha získala od časopisu Christianity Today ocenenie „Kniha roka 2017“. Evanjeliá sú dramatické a divoké príbehy premočené vodami Galilejského jazera. Prví Ježišovi učeníci boli obyčajní rybári a ich život s Ježišom je plný vody, rýb, rybárov, sietí roztrhaných od veľkých úlovkov, ale aj búrok, pri ktorých ide o život.

Pro Aristotelovu etiku je klíčové téma ctnosti. Probírá se porůznu v celé EticeNikomachově, nicméně její 2. kniha představuje východisko, kde je morální ctnost definována a uvedena do kontextu lidského života a jednání.

Kniha je volným pokračováním autorovy úspěšné a moudré knihy Exotem na této zemi. Příběhy z bohatého Heryánova života plného setkání s nejrůznějšími lidmi všech společenských vrstev se prolínají s jeho kněžskou službou a spojují se s výkladem biblických pasáží.

„Cirkev nie je stretnutie, na ktoré chodíte, ani miesto, kam vstupujete. Je to naša identita v Kristovi.

Tématem publikace je reformovaná církev jako živoucí organismus v kontextu své doby. Její nejvyšší představitel na Moravě se v sedmi kapitolách stává průvodcem při budování nových evangelických komunit.

Autor nabízí nový pohled na nejkontroverznější a nejzáhadnější práci Sigmunda Freuda, jedinou z jeho knih s židovskou tematikou: Muž Mojžíš a monoteistické náboženství. Je Freudův výklad, že Mojžíš byl Egypťan, koncept monoteismu přejal z egyptských představ a byl Židy zabit poté, co jim monoteismus představil, opravdu psychologickým dokumentem Freudova nevyřešeného vztahu k vlastní židovské ident

Maria Teresa Porcile Santiso (1943–2001) vystudovala Institut hebrejské kultury v Montevideu a pobývala v kibucu v Izraeli. Připravovala se na kontemplativní život, ale nakonec žila své povolání mimo řeholi, zasvěcená studiu a ekumenickému dialogu.

Historická zkušenost ukazuje, k jakým absurditám dospěje člověk, když vyloučí Boha z horizontu svých rozhodnutí a svého jednání. Přinášet Boží slovo do všedních dnů je darem duchovního otce, který tím duši podává pravý lék.

Jak moudře řídit svěřené dílo a jaká je vlastně služba představených? Církevní otcové v ní dokonce spatřovali podobnost s mučednictvím! Michelina Tenace nás předkládaným titulem vede k jejímu plnějšímu pochopení.