Štvrtý zväzok neoceniteľne vyčerpávajúcej slovníkovej príručky českej a svetovej literatúry.

Pod jménem básníka Hésioda tradice uchovala zejména dvě rozsáhlé epické skladby: Theogonii neboli Zrození bohů a Práci a dny. Jeho tvorba dnes bývá datována na závěr 8. století před naším letopočtem a spolu s Homérovou Íliadou a Odysseiou tak tvoří nejstarší literární kořeny evropského myšlení.

Nejnovější práce (2021) polské bohemistky Joanny Goszczyńské zachycuje v jednotlivých studiích tvorbu vybraných českých modernistů prvních desetiletí a meziválečného dvacetiletí 20. století: Josefa Čapka, Ladislava Klímy, Jakuba Demla, Richarda Weinera a Vladislava Vančury. Jak napovídá název knihy, autorka se zaměřuje na „temnou tvář české literatury“; reaguje tak na jednostrannou, zdánlivě stereotypní

The Avant-Postman explores a broad range of innovative postwar writing in France, Britain, and the United States. Taking James Joyce’s \"revolution of the word\" in Ulysses and Finnegans Wake as a joint starting point, David Vichnar draws genealogical lines through the work of more than fifty writers up to the present, including Alain Robbe-Grillet, B. S. Johnson, William Burroughs, Christine Brooke-Rose,

Cliftonka (nebo také „kliftonka“) je pojmenování, které se stalo – podobně jako označení „rodokaps“ – zástupným pro sešitové řady s uzavřeným obsahem a hlavním hrdinou Léonem Cliftonem. Již od svého vzniku byly přitom cliftonky (sešity jinak označené titulem Detektivní novelly) chápány jako četba velmi nízká, proti které by se mělo neustále bojovat.

Kromě informací o jednotlivých dílech se také dozvíte, proč jsou v kulturních dějinách důležité. V knize jsou také popsané různé žánry, témata a techniky týkající se románů.

Publikácia prináša dvanásť ukážok kázňovej prózy autorov, ktorí formovali tvár modernej slovenskej literatúry. Pre celistvosť jej obrazu je dôležité poznať aj kázňovú tvorbu.

V Bloumání epochami se autor pokouší zachytit poselství historie ve třiceti drobných esejích, jimiž reagoval na aktuální vydání rozličných historických studií, popřípadě pramenných textů. Od reflexí velkých dějinných panoramat (kritika civilizace Arnolda Toynbeeho, historie utopismu Patrika Ouředníka, proměny luxusu Gillese Lipovetského či vývoj antisemitismu Geralda Massadiéa) přechází Viktor Šlajchrt

Almanach shrnuje čtyřiadvacet příspěvků z konference a čtenářského setkání v tasovské sokolovně 16. a 17. září 2016 a tři přednášky zahraničních slavistů Xaviera Galmiche, Josepha Normona Rostinského a Alexandera Wölla, kteří se poetikou Demlova díla zabývají dlouhodobě a na jaře 2017 vystoupili na toto téma v Ústavu pro českou literaturu v Praze. Kniha se neobrací pouze k odbornému publiku.

Kniha s titulem Za (de)konstruktivismem, naznačujícím jak to, co následovalo po (de)konstruktivismu, tak i určité nostalgické ohlédnutí za již proběhnuvší tendencí, a podtitulem Kritické koncepty (post)poststrukturální literární a kulturní teorie obsahuje 102 heslových statí. Vedle Jana Matonohy, který je autorem více než tří čtvrtin hesel, do ní přispěli též Richard Müller, Josef Fulka, Pavel Šidák,

Kniha přináší výbor latinských středověkých textů informujících o náboženství pohanských Slovanů z doby od 5. do 15. století. texty jsou vždy otištěny v originálu a moderním českém překladu, doprovází je medailonek autora a bibliografie. Výbor je rozčleněn do šesti okruhů: (A) texty z 5.–10. století věnované Slovanům na Balkáně, (B) texty o západních Slovanech sídlících mezi Labem a Sálou (zejména

Poslední literární dílo významného českého spirituálně orientovaného autora, prozaika a esejisty, který vydal již dvě podobně zaměřené práce. Třetí kniha vše definitivně uzavírá.

Publikácia je na rozdiel od mnohých podobných pripravovaných publikácií, ktoré vznikli v roku 200.výročia narodenia kľúčovej postavy slovenskej kultúry, Ľ. Štúra, zameraná predovšetkým na jazykovedné a kodifikačné dielo a myšlienkový svet Ľ. Štúra v dobových a súčasných súvislostiach s výrazným poznávacím posunom, garantom ktorých sú uznávaní domáci I zahraniční jazykovedci, prekladatelia a literárni

Básnik a literárny vedec Michal Habaj v monografii Básnik v čase sleduje tvorbu našich moderných básnikov medzivojnového obdobia Jána Smreka, Emila Boleslava Lukáča, Laca Novomeského a Jána Roba Poničana so zreteľom na to, že poézia vždy a nevyhnutne existuje v čase, v čase vzniká i zaniká. Poézia sa však v čase mení a menia sa i jej funkcie, jej poslanie a jej zmysel.

Svazek představí Grušovo literárně-esejistické a vědecké dílo před Sametovou revolucí v roce 1989 – a před autorovou diplomatickou a krátkodobě též politickou kariérou – která dále výrazně formovala ráz jeho textů. Eseje a studie o literatuře a kultuře s příspěvky z Plamenu, Literárních novin a Literárních listů, Tváře, Sešitů pro mladou literaturu a Zítřka a několika sborníků (Slyšet se navzájem,

Zborník prináša materiály zrovnomennej konferencie Ústavu slovenskej literatúry SAV. Podujatie bolo súčasťou pravidelného cyklu podujatí k problematike žánrov populárnej kultúry a ich presahov a styčných bodov s tzv. vysokou kultúrou.

Dvě společně vydávané monografie pojí dílo jedné z ikon francouzského strukturalismu Rolanda Barthese. Jak již jejich názvy napovídají (Zotročený mýtus, Od ideologii k fantasmatu), každý z autorů je pojednává z jiného hlediska: teorie ideologie a psychoanalýza slouží jako komplementární hledisko k dekompozici moderních mýtů a strukturalismu (jako i opačně). Rozmanité dílo Rolanda Barthese je ale také

Kniha představuje čtenářům vývoj analytické filosofie jazyka spíše jako střetávání teoretických projektů než jako střídání doktrín. Objasňuje jejich aspirace, nechává zaznít jejich argumenty a uvádí je do vzájemné polemické konfrontace, do níž přispívá vlastní kritickou analýzou.

Na schopnost kriticky číst, rozumět a vyložit smysl a význam textu je v nové podobě maturity kladen důraz, takže je naděje, že po generacích studentů, kteří u maturity odříkávali „telefonní seznamy“, bychom se mohli dočkat studentů schopných samostatně pracovat s textem. Taková změna přichází právě včas, neboť podle mezinárodních výzkumů naši studenti v oblasti čtenářské kompetence dosahují ve srovnání

Kniha je nielen nahliadnutím do poslednej knihy Gastona Bachelarda, ktorá vyšla ešte počas života tohto francúzskeho filozofa, ale je aj rozvíjaním úvah o slabom svetle, ktoré dáva nezvyčajnú hodnotu okolitej tme. Plameň sviece je podľa autora komentára určitou formou vyznania, ku ktorému saBachelard v knihe aj priznáva, keď hovorí o centrálnom obraze študujúceho človeka pri svieci alebo o rytine svojho