Počiatkom i koncom všetkej filozofie je sloboda, formuluje F. W. J. Schelling. V duchu tohto hesla sa predkladaná kniha venuje otázke po význame pojmu slobody. Východiskovým bodom k tomuto skúmaniu je podrobne sledovaný Heideggerov motív slobody z rokov 1927 1930. Z neho sa ukazuje, že zmysel slobody bazíruje na rozličnosti, ktorá neznamená len rôznosť jej výrazov, ako napr. ten existenciálny, či transcendentálny,

Kniha je gratulačním sborníkem sestaveným u příležitosti sedmdesátých narozenin významného novolatinisty a komeniologa Jiřího Beneše. Uvozuje ji dvojice laudatio z pera Stanislava Sousedíka, resp. Pavla Spunara, po nichž následuje kompletní jubilantova bibliografie. Následuje soubor celkem šestnácti dosud nepublikovaných studií od badatelů působících na poli klasické filologie, medievistiky, neolatinistiky,

Predkladaná kniha patrí k základným dielam zaoberajúcim sa filozofiou inštitúcií; má najmä sociologický a antropologický charakter. Skladá sa z troch častí: Prvá je venovaná problému inštitúcií ako takému a zohľadňuje aspekty tejto problematiky v teoretickom aj historickom pohľade. V druhej časti sa píše o archaických kultúrach, pričom sa autor dotýka aj takých, na prvý pohľad exotických otázok, akými

Sprievodca Castanedovým dielom, ktorý zhŕňa rôzne uhly pohľadu. Antológia zložená z tých najlepších a najdôležitejších kritík Castanedovho diela. Castaneda má aj svojich protivníkov. Autor knihy ich zvažuje a nezaujato analyzuje. Nájdete tu aj rozhov or s Castanedom a niektoré jeho vlastné komentáre a vyjadrenia.

Nové vydání asi nejvýznamnější autorovy knihy, ve které se přední postava české poválečné filosofie Milan Machovec (1925-2003) zamýšlí nad základními otázkami a vývojovými proudy filosofického myšlení napříč celým jeho dějinným vývojem od antiky po 20. století. Tyto otázky - jak v předmluvě sám autor upozorňuje - ukazuje nikoli jako skvělé úspěchy našeho rozumu, jak to dosud tradičně bývá pojímáno,

Druhý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Augustina k Dunsi Scotovi. Jde tudíž o dobu od vrcholné patristiky až k vrcholnému středověku. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.) se ve vědeckém světě skvěle osvědčil. Jeho text vždy zohledňuje jak vlastní životopis

Dianetika: Původní teze je první popis Dianetiky, který L. Ron Hubbard napsal. Původně kolovala mezi pár přáteli v podobě rukopisu, brzy se začala kopírovat a předávat z ruky do ruky, až nakonec obíhala doslova celý svět. Ale zvěsti, které se o ní šířily, tento oheň jen přiživovaly. Když Rona zaplavily tisíce dopisů dožadujících se více informací, usoudil, že jediným způsobem, jak tyto dotazy zodpovědět,

Rodney G. Peffer (významný americký politický filozof, pôsobiaci na Univerzite San Diego v Kalifornii a vystupujúci z pozície liberálneho marxistu) svoju teóriu spravodlivosti sformuloval v roku 1990, keď vyšlo jeho najslávnejšie dielo Marxizmus, morálka a sociálna spravodlivosť. Toto dielo bolo medzitým preložené do viacerých svetových jazykov a po štvrťstoročí sa jeho preklad dostáva aj do rúk slovenských

Další svazek díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské. V šesté knize Stromat navazuje Klement na úvahy o vztahu křesťanské gnóse k řecké filosofii. Podobně jako židovský zákon je také filosofie součástí božské ekonomie spásy, projevem řecké zbožnosti, který odpovídal

Machiavelliho Vladár patrí k základnému fondu diel svetovej literatúry. Florentský sekretár, vyslanec a teoretik doň vložil myšlienky, vyvierajúce zo skúseností, ktoré nazbieral za svojej verejnej činnosti. Machiavelli je realista a jediný prostriedok na to, aby vlasť bola slobodná a nezávislá, vidí v tom, že opraty vlády chytí silná ruka, človek, ktorý sa nezľakne žiadneho nástroja, aby dosiahol svoj

Hannah Arendtová publikovala v roce 1968 esej s jednoduchým názvem Walter Benjamin (1892–1940). Téhož roku uveřejnila i jeho anglickou verzi jako předmluvu k prvnímu anglickému vydání Benjaminových vybraných spisů, které neslo název Illuminations a o něž se sama výrazně zasloužila. Soubor s názvem Lovení perel uvádí český překlad tohoto eseje a doplňuje jej pěticí Benjaminových drobných prací, které

- Kniha Ivana Čičmanca V ZAJATÍ ZVEDAVOSTI je výberom autorových literárnovedných esejí, filozofických úvah a vedeckých štúdií z obdobia rokov 2001 – 2022. Pozostáva z dvoch častí nazvaných KORPUS a BONUS: prvej odbornejšej a druhej ladenej osobnejšie.

Stejně jako předchozí svazky přináší i tento svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum řadu studií, experimentálních textů a nárysů z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla. První oddíl představuje dva příspěvky k filosoficko-dějinným aspektům řeči (k motivu dialogu a k motivu poetické logiky) a dále studii k motivu zrození a multiplicity

Kniha konfrontuje úvahy o díle Franze Kafky od třinácti autorek a autorů z šesti zemí a tří kontinentů. Kafkovo dílo je zde zkoumáno z perspektivy různých filozofických oborů: ontologie, epistemologie, filozofie jazyka, etiky, politické filozofie, filozofie literatury a estetiky.

Kniha Praxe Horev-klubu I poprvé zpřístupňuje čtenářské obci praktické učební texty, vypracované žáky nejvýznamnějšího českého hermetika Pierra de Lasenic (1900–1944) a jím samotným. Otevírá tak badatelům přístup k duchovnímu pokladu, plynoucímu z praktického uchopení živlů, polarity a univerzální harmonie.

Sborník studií Reflexia človeka v slovanskom filozofickom prostredí je společnou publikací účastníků mezinárodní vědecké konference (Slováků, Čechů, Poláků, Ukrajinců a Rusů), která byla organizována jako jeden z výstupu řešení grantového projektu VEGA č. 1/0375/16 na tému \"Človek medzi profánnym a sakrálnym v ruskom myslení 20. storočia\". Zvolené téma by mohlo vyvolat určité nedorozumění, může totiž

Sambucus XI obsahuje deväť štúdií. Grécko-rímskej antiky sa týkajú štúdie Jana Janouška a Jana Bažanta, k počiatkom rímskej filozofie pozýva a sprevádza po nich Peter Fraňo.

Cílem předložené kolektivní monografie je představit českému čtenáři doposud nepříliš často pojednávané téma sémiotické historiografie. Naším cílem nebylo psát „nezaujatá“ historická pojednání, nýbrž uvést do souvislosti a interpretovat zvolená témata v kontextu současné sémiotiky, jež, jakkoli možná dosud spíše implicitně než vědomě, z historického odkazu čerpá.

Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius. Štěstí bylo častým tématem rozhovorů, a objevuje se dokonce i v kázáních určených prostým lidem.

Kniha je napsána formou krátkých, přehledně číslovaných odstavců a vyznačuje se krajní stručností a elegancí. Po svém vydání ovlivnila nejprve hnutí logického pozitivismu a posléze řadu filosofů, nejen analytických.