Charles Liblau znal dobře nacistické tábory - Osvětim, Březinku, Mauthausen, Melk, Ebensee, protože v nich strávil déle než tři roky, až do osvobození. Popisuje to, co prožil, viděl, zaslechl, zapamatoval si, co ho citelně zasáhlo a utkvělo v jeho srdci a mysli. V jeho slovech není nenávist, touha po pomstě a odvetě, jen obyčejná lidská bolest a rozhořčení nad ponižováním člověka. „Tyto vzpomínky ve

Kniha o nemoci, které se obává snad každá žena. I o ní jde ale vyprávět s humorem. Příběh o životě s rakovinou prsu, vyprávění syrově upřímné, přímočaré, bez patosu, ale i sarkastické a vtipné. Taková je kniha publicistky Andrey Kábelové. S nadhledem a často i s černým humorem v ní popisuje svůj osobní příběh. Jak reagovali její blízcí, když jim sdělila svou diagnózu? Jak o tom mluvit, anebo radši

„Itt meleg van, adnak enni, és nem lőnek rám. Miért izguljak?” A szerzőt, egy bűnszervezet prominens tagját 2009 februárjában első fokon tizennégy év börtönre ítélték, bár a tanúvédelmi program keretében segített leleplezni egy szerb maffiacsoportot. A bezártság nem törte meg, hiszen egyetlen, a bűnszervezetben dolgozó barátja sem érte meg a negyvenet. Ő most harmincnyolc, és a börtönben pár évig még

SLOVÁ MÔJHO OTCA je kniha o vzťahu syna a otca na pozadí konfliktu na Blízkom východe. Júsuf vyrastal v pásme Gazy v nepredstaviteľných podmienkach druhej intifády. Bašírovci sa stali väzňami vo vlastnom dome, keď ho na dlhé roky obsadila izraelská armáda. Júsufov otec Chalíl napriek všetkému nevzdal vieru v mierové spolužitie medzi Izraelčanmi a Palestínčanmi a jeho presvedčenie nezlomilo ani to,

Pamatuj si tenhle den; pamatuj si ho dobře. Budeš o něm vyprávět budoucím generacím. Od dnešních 8 hodin jsme uzavřeni v ghettu. Tady teď žiju. Svět je ode mě oddělen a já jsem oddělena od světa. Renia je mladá dívka, která sní o tom, že se stane básnířkou. Jenže Renia je Židovka, žije v Polsku a je rok 1939. Když Sovětský svaz a Německo přepadnou její zemi, Reniin svět se roztříští. Je oddělena od

V této útlé knížce je zaznamenán příběh české lékařky Evy Hnízdové, která se v době normalizace rozhodla k emigraci do Velké Británie. V Londýně pak téměř třicet let působila jako rodinná doktorka. Útrapy odchodu z komunistického Československa a těžké začátky za Kanálem jsou dnes, v době otevřených hranic a volného pohybu osob, minulostí. Ale právě proto stojí za to její příběh číst. Připomíná, jak

Podľa skutočného príbehu statočnej nemeckej zdravotnej sestry, ktorá sa v Osvienčime starala o najmladších väzňov. V jedno obyčajné ráno roku 1943 Helene Hannemannová pripravuje svojich päť detí, keď k nim zrazu vtrhne nemecká polícia, ktorá má na príkaz SS odviesť jej päť detí aj manžela rómskeho pôvodu do väzby. Hoci Helene je Nemka a nijaké bezprostredné nebezpečenstvo jej nehrozí, odmietne opustiť

Ve své knize, která je víc než jen memoárovou literaturou, nám Edith Egerová předkládá nejen napínavý a působivý příběh vlastního života, ale také inspirativní příběhy svých pacientů. Na jejich pozadí nám ukazuje, že všichni máme na výběr – rozhodnout se vystoupit z role oběti, osvobodit se z pout minulosti a začít naplno žít. Edith Eva Egerová se narodila 29. září 1927 v maďarské židovské rodině v

V apríli roku 1992 sa mladý muž zo zámožnej rodiny východného pobrežia Spojených štátov vydal stopovať na Aljašku, aby sám putoval divočinou na sever od vrchu Denali (starší názov Mount McKinley). O štyri mesiace našla skupina lovcov lososov jeho rozkladajúce sa telo. Volal sa Christopher Johnson McCandless. Vyrastal na bohatom predmestí Washingtonu D.C., dosahoval výborné študijné výsledky a bol vynikajúci

Zuzkina starká bola jednoduchá dedinská ženička s vrtuľou v zadku. Keď si niečo zaumienila, nič ju nedokázalo zastaviť! Vnučka u nej prežila tie najlepšie momenty svojho detstva a považovala ju za svoju mamu. No zdanlivo šťastné detstvo skrýva pod škrupinou udalostí smutné rozhodnutie Zuzkinej mamy. Traumatizujúca udalosť zanechá v Zuzkinej duši rany a podvedomý strach. Po rokoch si matka zistí Zuzkino

Olympijské hry 2008 v Pekingu: Somálka Samia Jusuf Omarová zaběhla nejlepší čas svého života a stala se miláčkem publika, třebaže v cíli skončila poslední. Když se vrátila zpět do vlasti, nesměla už trénovat. Vládnoucí muslimští fundamentalisté ženám zakázali věnovat se sportu. Samia ale na svůj sen startovat na příští olympiádě v Londýně vsadila všechno a vydala se na dalekou cestu do Evropy, aby

Výjimečná kniha odkrývá pravděpodobně poslední tajemství libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, které pobouřilo celý svět. V listopadu 2011 publikovala francouzská novinářka Annick Cojean článek o libyjské dívce Surajje, kterou si Kaddáfí v jejích patnácti letech vybral při své návštěvě ve škole a nechal odvléct do svého paláce, kde ji několik let věznil jako sexuální otrokyni. Ukázalo se, že Kaddáfí

Neobyčejná kniha s neobyčejným příběhem. I tak lze popsat jednu z nejprodávanějších britských knih současnosti. Poutavý, autobiograficky laděný příběh o přátelství mezi mladým muzikantem a jeho kocourem byl přeložen již do 26 světových jazyků a dočkal se více než 850 000 prodaných výtisků. James, bývalý bezdomovec a potulný muzikant, nalezl jednoho dne u svého bytu zraněného kocoura a dal mu jméno

Příběh sourozenců Hanky a Jiřího Bradyových, kteří se po deportaci rodičů rázem octli sami v Novém Městě na Moravě. Ovšem po několika měsících i je - desetileté židovské děti odvezli do terezínského ghetta. Jiří nakonec díky mnoha šťastným náhodám válku přežil, v osmačtyřicátém před komunisty utekl do Kanady, kde se postupem času vypracoval na respektovaného podnikatele. O své milované sestře ale nedokázal

Az auschwitzi tetováló és a Cilka utazása szerzőjének új regénye, a trilógia befejező kötete a bátorságról és egy eltéphetetlen kötelékről szól, mely reményt adott a reménytelenségben Cibi, Magda és Livi kislányként fogadalmat tesznek az édesapjuknak, hogy mindig vigyázni fognak egymásra, bármi történjék is. Amikor évekkel később, 1942-ben a tizenöt éves Livit deportálják a nácik abból a csehszlovákiai

Iba 20:80. Také boli šance bývalého futbalistu a trénera Vladimíra Goffu na prežitie. Jeho príbeh o boji s ochorením COVID-19, ktorý verejnosť mala možnosť sledovať aj prostredníctvom jeho úprimných statusov na sociálnych sieťach, sa príliš nelíši od osudov desiatok tisíc ľudí, ktorí s „chrípočkou“ zápasili od roku 2019. Na rozdiel od mnohých sa však rozhodol priblížiť ho verejnosti. Nie preto, aby

Jon Krakauer\'s Into Thin Air is the true story of a 24-hour period on Everest, when members of three separate expeditions were caught in a storm and faced a battle against hurricane-force winds, exposure, and the effects of altitude, which ended in the worst single-season death toll in the peak\'s history. In March 1996, Outside magazine sent veteran journalist and seasoned climber Jon Krakauer on

Kniha Ivy Karlíkové je pokračováním autobiografického románu Muslimské peklo, který se setkal s velkým čtenářským ohlasem. Příběh ovšem neskončil. A my se opět vracíme do muslimské části Bosny, kde nezřídka platí pravidla, která jsou pro lidi z civilizované Evropy nepochopitelná. Iva Karlíková svoji knihu uvádí slovy: \"Senad byl bosenský muslim. Když jsem si ho vybrala za partnera, netušila jsem nic

Newyorčanka Lisa žije dlouhá léta v těsném sepětí se svou milovanou, ale svéráznou matkou, která má na dceru velký – možná až moc velký – vliv. Teprve když matka zemře, si Lisa začne uvědomovat, že si vlastně nevybudovala žádný osobní život. Pokouší se najít smysl své existence a klade si otázku, kým je bez matky a jejích očekávání. Ve snaze dobrat se odpovědí zaměří Lisa pozornost na svoji oblíbenou

I po více než padesáti letech si Maude Julienová pamatuje ten zvuk, když se za ní zavřela mříž. Její otec právě koupil pochmurný dům obklopený parkem v oblasti Saint-Omer. Maude, které tehdy byly tři roky, zde bude žít zavřená, aniž by kdy šla do školy, aniž by kdy měla přátele. Je také uzavřená psychicky, protože patriarcha chce ze své dcery udělat „nadčlověka“. Musí se učit překonávat strach, nouzi,