Bratislavský rodák Karl Benyovszky bol v tridsiatych rokoch 20. storočia veľkým popularizátorom a obdivovateľom mesta. O Bratislave a okolí napísal niekoľko príťažlivých kníh. V knihe o Železnej studničke opisuje údolie Mlynskej doliny - v tesnej blízkosti mesta tu v tom čase bolo možné nájsť príjemné zákutia na oddych, reštaurácie, výletné kaviarne, mlyny, jazerá a nádhernú scenériu romantického lesa.

Slovenská politika od roku 1914 do roku 1918, významné udalosti, medzinárodný kontext a historické súvislosti z 19. storočia, vznik Československa.

Cílem této kolektivní monografie je poskytnout univerzitním studentům historie základní seznámení s teoretickými idejemi (vědomými i nevědomými), které utvářely obor historie, a to především v anglosaské perspektivě. Kniha nabízí přehled soupeřících „škol“ teoretického myšlení stojících v pozadí studia dějin, přičemž empirická metoda je zde pojímána jen jako jedna z možností, jak se lze dějinami zabývat.

Kniha približuje ako vznikla v Žiline prvá lekáreň, aké sa používali plynové svietidlá a ako ich nahradili elektrické. Dokumentuje rôzne druhy svietidiel, ktoré od konca 19. storočia osvetľovali ulice a námestia. Čitatelia nájdu v knihe dostatok informácií a môžu sa zároveň pokochať krásnymi fotografiami starej ale i súčasnej Žiliny, v mnohých prípadoch uverejnenými po prvý raz.

Autor, historik (mj. hlavní autor velké encyklopedie o Podkarpatské Rusi, která vyšla v USA anglicky a rusky), přináší chronologicky řazený výklad dějin této sužované země. Esejisticky psaný text si všímá jak historických událostí a politického vývoje hla

Knižná novinka \"My sme starí Prešporáci\" je unikátna publikácia zostavená a vydaná našim občianskym združením obsahuje 21 príbehov zo starej Bratislavy. Každú jej kapitolu tvorí jedno autentické rozprávanie Prešporáčky či Prešporáka, v ktorom približuje dejiny svojej rodiny a svoj vzťah k rodnému mestu. Tieto osobné texty sú doplnené bohatým výberom vzácnych fotografií zo starých albumov danej rodiny

Historie počítačových her v Československu 80. let byla donedávna považována za pouhou poznámku na okraj velkých dějin tohoto média, které se odehrávaly v USA a v Japonsku. Kniha Jak obehrát železnou oponu však ukazuje, že u nás za normalizace vznikla jedinečná herní scéna, jejíž analýza může obohatit studium počítačových her i populární kultury. Místní programátoři totiž patřili k prvním na světě,

Volné pokračování úspěšné knihy Mobilizace ve fotografii tentokráte věnované příslušníkům finanční stráže, jejich soubojům s pašeráky, ale i obraně vlasti v letech 1938–1939. Nebýt viděn, ale vidět vše – to byla zásada mužů v zelených uniformách, kteří střežili naše pohraniční hory a hvozdy za Rakouska-Uherska, za první republiky i několik let po druhé světové válce. Začtěte se s námi do jejich příběhů

Zdaleka ne všem českým panovníkům bylo dáno zemřít ve vlastní posteli obklopeni svými nejbližšími. Už kníže Václav, později svatořečený patron země české, byl bestiálně ubit družinou svou mladšího bratra Boleslava. Kníže Jaromír byl zase probodnut neznámým troufalcem v noci na záchodě. Stejně tak zůstal nepoznán vrah posledního Přemyslovce mladičkého krále Václava III. Hned dva čeští králové hrdinsky

Tomáš Baťa, Václav Klement, Emil Kolben, František Křižík, Emil Škoda. Všichni jsme ta jména někdy slyšeli. S plody práce těchto významných vynálezců, podnikatelů, průmyslníků se setkáváme v každodenním životě, stačí si obout boty, nastoupit do tramvaje, usednout za volat automobilu... Jistě, byli to muži obdaření výjimečným talentem, ale také pílí, vytrvalostí, odhodláním. I když se často potýkali

Jakkoli Rabštejn díky svým historickým památkám, úchvatné poloze na ostrohu nad řekou Střelou, nezpochybnitelnému geniu loci i soupeření o post nejmenšího evropského města patří u nás k dobře známým a oblíbeným turistickým, rekreačním i filmařským lokalitám, knižního sepsání svých bohatých a pohnutých dějin se dočkává až nyní. Velkoryse ilustrovaná kolektivní monografie dvacítky autorů provede čtenáře

Vyprávění Petra Millera názorně ukazuje, jak se nejvýznamnějších pozic ve státě během revoluce ujímaly osoby, které nebyly (a z logiky věci ani nemohly být) připraveny na zajišťování probíhajících zásadních ekonomických a sociálních reforem. Noví ministři byli přitom bytostně závislí na dosavadním odborném personálu úřadů zděděném po předchozím režimu.

Kniha je průvodcem internací českých biskupů římskokatolické církve v Československu v letech 1949–1968. Komunistický režim se marně snažil biskupy i celou církev podřídit a přistoupil k represím.

Kniha „Veduta Bratislavy vo Florencii. Skrytý príbeh“ prezentuje nástennú maľbu Bratislavy v talianskej Florencii.

Třicet let od událostí roku 1989 se debatuje o nové české politice – hospodářské, bezpečnostní, ale i zahraniční, která tvoří nezbytný rámec vnitropolitického vývoje. V souvislosti s tím se objevují také dezinformace o počátcích polistopadové, tehdy ještě československé diplomacie.

Vydejte se po stopách našich dějin a vraťte se zpět do roku 1969Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. Jaké události plnily stránky novin, kolik stál lístek do kina, jak vypadala tehdejší auta nebo co se tenkrát nosilo za oblečení?

Jak snadno se člověk mohl stát spolupracovníkem StB? Jakými prostředky vydíral bývalý estébák evangelické faráře?

Druhý diel trilógie zachytáva príbeh ďalšej kategórie drotára – na príbehu Pavla Žilinčára-Cipána, neskôr jeho zaťa Imricha Saka predstavujú autori históriu drotárov - podnikateľov, ktorí si vybudovali svoje dielne, prípadne továrne, mimo územia Slovenska. Pavol Žilinčár-Cipán patril k najúspešnejším rovnianskym drotárom.

Kniha seznámí čtenáře s historií panství a zámku Třemešek na šumpersku od doby založení panství, z jeho jednotlivými vlastníky, kteří patřily mezi významné místní rody jako byly Tunkové, Bukůvkové, Žerotínové, Terschové, Ulrichové a další, až po osudy zámku do doby nedávno minulé. Samotný zámek Třemešek je v jednotlivých období detailně dokumentován, jaktextově, tak bohatou obrazovou dokumentací pomocí