Mohou být slova formou násilí? Je třeba omezit svobodu projevu a zabránit tak ubližování druhým? Západní civilizace se potýkají s problémem, jak regulovat hate speech, neboli nenávistné projevy, které se v současnosti objevují ve velkém měřítku zejména na sociálních sítích. Kniha Nenávist objasňuje nedorozumění, která přetrvávají v debatách o nenávistných projevech a svobodě slova. Nadine Strossenová

Maurice Merleau-Ponty pronesl na College de France patnáct přednáškových cyklů (19521961). Po každém roce sepsal k příslušnému cyklu shrnutí a ta průběžně publikoval v ročence College. Souborné vydání shrnutí, které v roce 1968 uspořádal Merleau-Pontyho žák a přítel Claude Lefort, tak přináší ucelený přehled o tom, jak Merleau-Ponty interpretoval řadu důležitých filosofických témat ve středním a pozdním

Nejpozději počátkem šedesátých let 17. století dospěl Komenský ve svých pansofických snahách k myšlence sestavit výkladový slovník, který by přinášel definice všech důležitých pojmů z oblasti vědění. Rukopis, na kterém pracoval patrně v letech 1662 1665, nazval Lexicon reale pansophicum (Věcný pansofický slovník). Dosud spíše jen okrajově využitý pramen dává nahlédnout, jak závažným problémem se v

Audiokniha Tajemný Etrusk, kterou napsal Mika Waltari. Dramatický životní příběh Larse Turmse se odehrává v 5. století před Kristem ve starověkém Středomoří.

HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení. Druhý svazek se zabývá mohutností vůle, tedy i závažným problémem svobody. Schopnost vůle byla objevena až s příchodem křesťanské éry, křesťanský konflikt mezi vírou ve všemohoucího Boha a svobodnou

Patočkovo myšlení má podobu soustavných rozhovorů s klíčovými osobnostmi evropského duchovního prostoru. Na tomto prostém faktu je založen svazek, který chce čtenáři představit ve dvanácti kapitolách Patočkovy dialogy s mysliteli antického Řecka, německé klasické filosofie i moderní fenomenologie. Dějinná perspektiva je doplněna systematizujícím pohledem na méně frekventovanou otázku filosofického

Kniha jednoho z nejoriginálnějších filozofů 20. století a významného představitele současné ontologie a fenomenologie. Druhé, opravené vydání.

Kniha je souborem přednášek k filosofické etice. Výklad uvádí do dějin filosofické etiky a současně do její věcné problematiky. Čtenář má tedy možnost se seznámit jak s myšlenkami hlavních představitelů této filosofické disciplíny, tak s jejími základními problémy, pojmy a termíny. Po historické stránce je důraz položen na počátky etického myšlení u Sókrata, Platóna, a Aristotela, na osvícenskou kritiku

Kniha amerického politologa a historika, specialisty na kultury jihovýchodní Asie (Thajsko, Indonésie, Filipíny), si klade zásadní otázku, proč v dobách komunistického internacionalismu a následné globalizace přežívá a sílí nacionalismus. Nejde jen o poli

Komplexní pohled na věčné životní otázky stárnutí, umírání a smrti včetně všech jejích podob. Kam až dospělo od dob pohanských, antických, středověkých a novověkých filosoficko-teologické poznání.

Monografia sa zaoberá problémami súčasného rozvinutého akademického sveta. Autor charakterizuje vzťahy spoločnosti (štátu, politiky, biznisu, médií) a akademických inštitúcií, venuje sa premenám a transformáciám, ku ktorým dochádza po roku 1945 a ktoré vyúsťujú do krízových fenoménov súčasného neoliberálneho akademického kapitalizmu.

Otázka smrti stála odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.

Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v takýchto pohnutých časoch.

Masarykova filozofia nie je teoretická a akademická, netvorí systém a abstraktnú sústavu; je v prvom rade v tesnom spojení s praktickým životom. Obsahom jeho myslenia sú konkrétne problémy, ktoré prináša doba, aktuálna situácia a prežívané udalosti.

Tato monografie je upravenou verzí autorovy disertační práce. Autor si zde klade za cíl podat výklad smyslu idejí v Platónově dialogu Euthyfrón, který je většinou interpretů považován za první dialog, v němž se vyskytuji výrazy eidos a idea, a to právě v souvislosti s otázkou zbožnosti.

Proč vlastně lidé souhlasí se svým vlastním zotročením? Proč na ně přistupují?

Autor svoje filozofické príhovory o Bohu, pravde, láske, blížnym či o omyle pýchy a mnohé ďalšie prekladá spomienkami apríbehmi.

Aké má postavenie novotomistická filozofia v dnešnom filozofickom myslení, osobitne v kresťansky orientovanej filozofii? Je dnes ešte aktuálna?

Původní monografie uvádějící do myšlení německého filosofa a literárního kritika Waltera Benjamina prostřednictvím interpretace jeho filosofie jazyka.