Publikácia obsahuje tri samostatné časti: dejiny rozhlasu v dátumoch, dejiny televíziev dátumoch a vývoj mediálneho práva v dátumoch.

V českých výzkumných organizacích je čím dál tím více lidí, kteří si uvědomují, že komunikace vědy není pouze nějakou módní frází, ale naprostou nutností. Platí zde totiž stejně jako v jiných oblastech lidské činnosti – když o sobě nebudete dávat vědět, tak o vás zkrátka nikdo vědět nebude.

Kniha prináša úplne nový, dosiaľ nepublikovaný, pohľad na mechanizmus televízneho spravodajstva v socialistickom Československu v 70-tych a 80-tych rokoch. Rozprávanie a spomienky moderátorov Televíznych novín a Aktualít : autorov Štefana Nižňanského i Miroslava Fořta, ako priamych protagonistov, otvárajú tiež pohľad do zákulisia redakcií a vysielacích pracovísk počas prevratných udalostí v Novembri

Autorskému rozhlasovému dokumentu se v současné době až překvapivě dobře daří, navzdory stále sílící konkurenci audiovize a internetových platforem. Jaké trendy v něm panují a jak na něj nazírají sami tvůrci?

Monografie prezentuje metodologii a analýzu vybraných složek zvukové roviny v mluvních projevech moderátorů hlavního televizního zpravodajství. První část textu je věnována teoretickým východiskům z oblasti řečového projevu, jazyka v televizním zpravodajství, fonetiky češtiny a ortoepie.

Kniha se věnuje studiím nových médií – širokému interdisciplinárnímu akademickému metapolizastřešujícímu sociálněvědné zkoumání a teoretickou reflexi takzvaných nových médií. Text shrnuje historické a epistemologické kořeny studií nových médií a jejich vývoj a následně formuluje teoretický koncept nových médií.

Žijeme ve zrychlené době plné nejrůznějších vlivů. Cílené reklamy, hackeři, internetoví boti, ISIS, Putin, trollové, Trump – ti všichni se snaží otřást naším vnímáním reality.

Každý ví, co je televize. Hodně lidí ji má doma a každý den se na ni dívá.

Literatura – tak jako další umění – patří ke skupině toho, co dnes nazveme „tradičními médii“. Přesto mediální uvědomění literatury a jejího zkoumání po staletí zastírala absence a latentní status pojmu média. Kniha Za obrysy média z pera devíti autorek a autorů přináší genealogii „média“, příběh mediálního sebeuvědomování literatury a literární vědy, jež jde ruku v ruce s jejich zdánlivým zastaráváním

Kniha mapovuje české mediální scény s myšlenkou, že sebeodbornější teorie bez uvedení konkrétních příkladů a zážitků z tvorby adeptům žurnalistiky nebo mediálních studií nemůže poskytnout dostatečný vhled do problému. Tento text je zaměřen na žánr komentáře.

Práce zdůvodňuje zařazení předmětu Moderní rétorika do osnov vysokých škol, osvětluje hlavní cíle a význam předmětu pro budoucí praxi absolventů, ozřejmuje pedagogická východiska vyučujícího a jeho metodiku, pojmenovává praktické potřeby studentů moderní rétoriky a předkládá relativně podrobný popis studijního plánu dvousemestrálního kurzu „Kultura mluveného projevu“ na Husitské teologické fakultě

Žurnalistika je adaptívna – prispôsobuje sa podmienkam doby, hoci v mnohom ich sama vytvára a mení. Práve dnešná doba ukazuje dopyt po novom – serióznom a objektívnom – denníku, ktorý by dokonca mohol mať prívlastok konzervatívny.

Stala se vaše firma či instituce předmětem nežádoucího zájmu médií? Seznamte se spolu s námi se zásadami a možnostmi krizové mediální komunikace.

Když jde o lidský život, nelze dělat kompromisy. To se naučil Chris Voss, bývalý hlavní vyjednavač u FBI.

Kolikrát se vám stalo, že jste v nějaké situaci nějak zareagovali, a později jste si říkali: „Měl jsem to říct jinak, takhle.“ To už ale často bývá pozdě. Je ale možné se dovednosti říkat ta správná slova ve správný čas naučit?

Proč se česká média bulvarizují? Proč se tzv. seriózní tisk i elektronická média tak usilují přiblížit se triviálností svých obsahů a vnějškovou vizuální efektností svých forem přiblížit deníkovým tabloidům či komerčním televizím?

Publikace předkládá ucelenou a originální koncepci „života v médiích“. Přestože člověk obvykle trvá na pojetí technologie jako něčeho, co je vůči životu vnější, média nejen reprodukují, ale i utvářejí svět, v němž žijeme. Přítomnost médií v lidském životě obvykle vnímáme, jen pokud jde o jejich technologickou infrastrukturu, je ale třeba si uvědomit, že intuitivnost a samozřejmost jejich používání

Kniha rozoberá znalosti a schopnosti v oblasti komunikácii, ktoré každému uľahčujú život - profesionálny i osobný.

Autor v publikácii vysvetľuje základné rysy mediálneho diskurzu postmoderny a analyzuje kľúčové pojmy postmoderny.

Ke klíčové proměně společenského systému a specificky imediálního systému docházelo v České republice po roce 1989. Průběh a podoba takzvané strukturální transformace českých médií je zmapována pouze okrajově, především se zaměřením na politické a ekonomické aspekty této proměny a na celostátní média.