Štěstí přilétá nečekaně a stejně tak také mizí. Kdo ho zachytí, jako by zachytil několik sněžných hvězdiček, které se v rukou rozplynou a zanechají nám kapičky vzpomínek.

Nová kniha Jiřiny Šiklové formou fiktivních rozhovorů, vyprávění i teoretických výkladů přibližuje smrt jako základní životní fakt, který k vlastní škodě vytěsňujeme ze svého myšlení a řeči – a s nimi často i umírajícího člověka. My lidé jsme si jako jediní tvorové vědomi své smrti.

Krvavý Žižkov je antologie, která má svého předchůdce — Krvavý Bronx (2020), úspěšnou knihu povídek o „vyloučené“ brněnské lokalitě. Jen tamní kulisy vystřídal pražský Žižkov počátku dvacátého století.

Román se odehrává v 90. letech minulého století, kdy čeští nakladatelé vstoupili na neprobádané území knižního podnikání. Tržní kapitalismus byl nesměle zahájen a souběžně s nově otevřeným prostorem svobody slova a zdánlivě nevyčerpatelnou nabídkou titulů, které bylo konečně možné vydat, protože tomu již nebránila cenzura, se vydavatelé museli střetnout s řadou překážek, na které nebyli připraveni,

Děj knihy se odehrává v období od konce 19. do poloviny 20. století. Líčí životní osudy rodiny Matěje Pokorného, vařiče piva a sklepmistra v někdejším knížecím pivovaru v České Skalici, kde se natrvalo usadil, po ztrátě své první ženy znovu oženil a prožil druhé, šťastné manželství s milovanou Fanynkou.

Čtenářům je Michal Šanda znám především jako autor mystifikační encyklopedie Blues 1890 - 1940, novelou Sudamerická romance nebo sbírkou pohádek Merekvice. Naposledy zaujal kritiku svou korespondencí s Karlem Havlíčkem Borovským - Dopisy.

Román Tohle byl můj pokoj je generační výpovědí autorky, jež se blíží třicátému roku věku a čím dál víc si uvědomuje, co je v životě opravdu důležité. Její hrdinka se konfrontuje se svou minulostí, se svou rodinou a se smrtí, jejíž neustálou přítomnost v lidském životě si uvědomuje čím dál víc.

Historický román o střední Evropě v době Francouzské revoluce. Velká francouzská revoluce vrcholí popravou krále a královny, Francií se šíří atmosféra strachu a násilí.

Ištván Jeseter se narodil jednoho zářijového odpoledne v tramvaji číslo 17 ze špatně vyrešeršovaného novinového článku – jeho otcem je nepokrytá lež a matkou mizerná novinářská práce. Jediné, co má, je rybí šupina pro štěstí a doklad o tom, že je duševním dědictvím jistého Metoděje H., který ovšem tvrdí, že je to celé nějaký omyl.

Nové vydání dnes už téměř legendární prozaické prvotiny, která odstartovala mimořádně úspěšnou spisovatelskou dráhu Radky Denemarkové Jeden zločin. Jedna hra.

Povídky vymodelované citlivýma rukama sochaře. Muž, který jednou večer v pantoflích otevře dveře a zjistí, že za nimi je milenec jeho manželky a s ním vše, co se snaží sám před sebou skrýt.

Pokud se první prozaický text básníka Daniela Hradeckého nazýval Trosky jednoho deníku, jeho nová próza by mohla směle navazovat podtitulem Trosky jednoho románu. Trojici jazykově vybroušených, kratších próz naplňuje svědectví o souboji jedince s existencí na okraji, a to nejen společenského vyloučení, ale i oné ontologické propasti.

„Narodil jsem se v polovině minulého století. Prožil jsem obyčejné dětství v hradčanském bytě mých dost neobyčejných rodičů – otec byl divadelník, hudební skladatel, ale také básník, spisovatel a ředitel divadla.

O Češích se říkává, že jsou závistiví, že neumí být spontánně družní a tolerantní. Je to pravda?

Sbírka Daniely Fischerové přináší šestatřicet mistrně pointovaných povídek. Vyprávějí o lidských vztazích, o náhodě, o lásce nešťastné i šťastné, o té první i o té poslední.

Kniha je souborem esejů a úvah představitelů zemí Střední Evropy na téma problémů současné doby. Tématy jsou historická hodnocení starší i nedávné minulosti , úvahy o aktruálních výzvách, jimž Evropa čelí, filosofické eseje reflektující nálady současnosti.

Jak naznačují témata několika úvodních fejetonů shromážděných v této knize, tedy potíže s nespavostí, předoperační vyšetření apod., Jan Burian takzvaně jde do let. Obvyklé náměty rozšířily úvahy související s rehabilitační péčí, lázeňstvím či výhodami nemocničního ubytovacího nadstandardu.

Smrt zpozorní naše životy. Ústřední událostí posledního románu Jana Balabána je umírání a smrt člověka, jeho vlastním vnitřnímdějem je ovšem náročné hledání života.

Prozaik, překladatel, editor a vysokoškolský učitel Marek Nekula předkládá ve své próze Otec čtenářům osud rodiny neoddělitelně prolnutý se středoevropským osudem dvacátého století. Hlavní motivickou linkou vyprávění je snaha pochopit pro dítě nesrozumitelný odchod otce od ženy a dětí a nejednoduché navazovaní potrhaných nitek vztahů a hledání způsobů vzájemné domluvy.

Mokrá buchta představuje soubor sedmnácti povídek, jejichž názvy budí zvědavost: Dva jsou párty - tři už les, Závodník Františka, Nomen omen, Vražda taxikáře. Vypravěčský dar, spojený s humorem, jazykovou hravostí a ježatými sarkasmy, servíruje bez okolků, bez pokrytectví příběhy nejhlubšího lidství, včetně ohlédnutí za otcem (Jak jsem jel do Ameriky) a matkou (Rainer a Zdenuška). Při četbě souboru