Sbírka A spánek je ztráta času otevírá prostor pro hledání a nacházení analogií mezi krajinnými sférami a sférami niternými či emocionálními. V jedné rovině lze básně vnímat jako environmentální lyriku, ovšem v rovinách jiných texty umožňují probádat obecně přenositelné duševní pochody, zkušenosti a příběhy i kontrast lidské existence a nezměrného časoprostoru. Básně se povětšinou obejdou bez metafor

Třetí kniha Jana Kunzeho je souborem básnických minipříběhů podaných (podobně jako v autorově druhé sbírce Dekadent dezert) s přímočarou provokativností a tematizujících životní peripetie individua-umělce, v němž tušíme autorovo alter ego. Dvanáctiletý odstup od předchozí knihy však leccos přehodnocuje: ke slovu se dostává prožitá zkušenost, ztráta iluzí, pocit marnosti a vytrácení energie. Ze světa

Již druhá kniha veršů plzeňského autora volně navazuje na „Verše až z venkova“ a je tematicky věnována především dění „nad našimi hlavami“.

Václav Hons vydal v posledních třech letech v nakladatelství Radix již pět básnických sbírek (sbírky NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, a básnickou poemu VODNÍ HUDBA, věnovanou osobnosti Georga Friedricha Händela). V této šesté sbírce jeho verš, zdá se, trochu potemněl, ale hravost básníka neopouští, i když hluboko uvnitř ví své… Dá se vytušit,

Básnická sbírka.

To, že vydává sbírku básní, by se dalo u Jaromíra Typlta brát téměř jako stylový experiment – po svých prvních sbírkách, zveřejněných v první polovině 90. let, se totiž ve všech dalších knihách pohyboval na otevřeném pomezí mezi poezií, prózou a esejem (že ne zas až, 2003, nebo Stisk, 2007). Představa, že báseň nemá zůstat uzavřena v jediné podobě, ovšem provází i novou knihu, protože většinu zařazených

Básnivé a poetické dramatické dílo našeho významného básníka je považováno za vrchol českého impresionistického dramatu. Vychází jako 33. svazek edice D.

Sbírka básní o životě, lásce i strachu, přátelství, upřímnosti a odvaze dělat něco jinak. Je o životě z autorčina úhlu pohledu. Zamotaná i ztracená v sobě, myšlenkách a pocitech, píše za sebe pro vás. Jak jen se vymotat z těch slov plných lásky, strachu i bolesti, které nikomu do očí neřekla? Touto knihou ukazuje cestu, kterou má za sebou. V hloubi duše doufá, že když srdcem budete číst, časem pochopíte,

Sbírka Maják a sirény je mladá, melancholická, moderní a snová. Autor dává čtenáři prostřednictvím svých básní neohroženě nahlédnout do jeho vlastních pocitů a představ, předkládá mu své srdce téměř doslovně. Básně Jindřicha Jinocha jsou povětšinou milostné, svojí veskrze originální lyrikou a možná až přehnanou ublíženou melancholií se obrací k ženám svého života, ke svým sirénám. Autorovi rozhodně

Koláže Michaely Kukovičové v doprovodu básní Petra Borkovce. Nejsou ani tady, ani tam. Mnoho (často) spí nebo chodí domů po půlnoci. Jsou tiché, z jejich pokoje se klíčovou dírkou line proužek mihotavého světla. Svět, v němž žijí, je neproniknutelný jako tropické rostliny v džungli — a když ho kousek odhalí, žasneme. Držíte v ruce zápisky z nočního probouzení, herbář snů a průhledy klíčovou dírkou,

Sbírka básní, kterou autor hodlá naplnit populární, jinak však neúspěšné heslo \"Třikrát a dost!\" Zdeněk Dragoun Narozen 28. 10. 1946 v Březnici, žije v Praze, povoláním archeolog.V roce 1991 vydal v nakladatelství Paseka sbírku Říkanky k pivu, vínu, chlebu a vodě (2. rozšířené vydání 1992). V roce životního jubilea mu péčí přátel vyšla další útlá knížka Měrný pes (Nakladatelství Zdeněk Cibulka -

„Pokouším se o křehkou chůzi mezi otevřeností a zahaleností,“ charakterizovala svou poezii v nedávném rozhovoru Tereza Šustková (nar. 1991). A tato věta dobře přiléhá i ke třetí sbírce básnířky, která citlivě a osobitě rozvíjí bohatou tradici naší spirituální lyriky. Erbovním motivem, který dal název jednomu z oddílů i celé knize, je koutnice, koutní plachta, která kdysi oddělovala šestinedělky od

Sbírka básní.

Kniha zaznamenává autorova osudová setkání s postavami české i světové literatury, které významně zasáhly do jeho života a tvorby - ať už šlo o přímé osobní kontakty a přátelství nebo setkání prostřednictvím četby. Texty jsou doplněny autorovými kolá žemi, které vznikaly od roku 1943 do současnosti.

Autorova druhá publikovaná sbírka. (první Skřípote střípků, BB Art, 2004, rovněž v distribuci Kosmas). Pektor (*1978, Zlín) o sobě říká: Stal jsem se básníkem proto, abych hledal, co nikdy nenajdu – jako ten chlápek, který usnul v čekárně na věčnost…

Jedná se o kritickou edici legendy o sv. Vintířovi (Vita s. Guntheri), která byla sepsána v břevnovském klášteře v polovině 13. století za účelem Vintířovy kanonizace. Durynský šlechtic Vintíř byl vlivným diplomatem ve službách otonských a sálských císařů v první polovině 11. století. V Bavorsku založil benediktinské proboštství v Rinchnachu, odkud řídil kolonizaci pohraničního hvozdu. Krátce před

Publikace přináší latinský překlad úplného básnického díla českého symbolisty Otokara Březiny (1868–1929). Autorem překladu je klasický filolog a knihovník Jan Šprincl (1917–1989). Ten se kromě svého pedagogického a vědeckého působení léta věnoval především překladům z antických jazyků. Znám byl jako znalec jazyka řecké sborové lyriky s převažujícím zájmem o řeckou a latinskou stylistiku, překladatel

Sbírka lyrických básní.

Básnická sbírka.

Druhá básnická sbírka autora. Tentokrát o slané vodě Jadranského moře a jednoho z jeho ostrovů, který autora očaroval. Jde o nekonformní pohled na chorvatský Pag, pohled velmi se lišící od povrchního přehlédnutí během letní dovolené.