Pražské jaro poznamenalo nejen dějiny slovenského a českého národa, komunistických zemí a světového komunistického hnutí, ale vůbec konflikt mezi Východem a Západem, který určoval krátké dějiny 20. století. Tato sedmá autorova kniha je jeho adaptací z francouzského originálu, který mu vyšel v Paříži krátce před českou verzí, upravenou pro naše čtenáře. Zasazuje pražské jaro do širšího rámce etap rezistence

Kniha vycházející z unikátní sbírky Paměť národa přibližuje skrze svědectví pamětníků a jejich konfrontaci s historickými prameny moderní dějiny a podstatu nedemokratických režimů 20. století, nacismu a komunismu. Každá kapitola se váže k jednomu měsíci v roce a je uvozena kalendáriem nejdůležitějších výročí. Publikace může pomoci k pochopení významných epoch a přelomových událostí a je vhodná i pro

Publikácia nadväzuje na spracovanie miestnych častí Háje, Starý háj, Zrkadlový háv, Ovsište a približuje miestnu časť Petržalky Lúky, ktorá je rozdelená do 10 lokalít. Na základe rozhodnutia názvoslovnej komisie hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy sa pri premenovaní tejto miestnej časti uplatnil princíp pomenovania podľa hradov, zámkov a kaštieľov na Slovensku. Predmetná publikácia približuje

Zámerom knihy je priblížiť dejiny, okolnosti vzniku, ale aj stavebného a ideového vývoja viac ako 300-ročného barokového Kostola sv. Ladislava v Pustých Úľanoch, ale aj to, čo pre ľudí znamená a znamenal; porozumieť tomu, prečo je organizovaný tak, ako je; čo vidíme, keď sa zrakom dotýkame jeho stien, priestoru či výzdoby.

Soubor osmi dopisů, které napsal Jaroslav Ježek své milé, Lídě (Ludmile) Ledererové na sklonku roku 1938. Poprvé knížku vydal v roce 1948 pražský nakladatel Petr... Předmluvu napsal Josef Träger a doslov Kamil Bednář.

Jaký vliv měly na vládu Karla IV. uzavřené sňatky a pobyt ve Francii? Co stálo za jeho rozhodnutími a ideami? Byla za nimi pouze jeho genialita či jeho mimořádné schopnosti, nebo šlo o souběh okolností, vhodné načasování, či dokonce o cosi magického? Ve dvanácti kapitolách nás autor provází dětstvím Karla IV., popisuje korunovaci a její důsledky, okolnosti vzniku známých staveb a mocného vladaře zobrazuje

Vynikajúci spisovateľ vo veľkolepo koncipovanom projekte Slovenskej vlastivedy pútavo sprítomňuje najpozoruhodnejšie osobnosti a historické udalosti jednotlivých krajov Slovenska. Štvrtý zväzok, venovaný Nitrianskemu kraju, prináša fascinujúci pohľad na mestá, obce, prírodné pozoruhodnosti kraja, ktorého dejiny siahajú až do čias Veľkej Moravy. Nech prichádzate k mestu Nitra z akéhokoľvek smeru, prvé,

Vydejte se strojem času do temného období roku 1952! Do skonu diktátora J. V. Stalina, který předznamenal aspoň úsvit naděje na zlepšení mezinárodní situace, sice zbývaly už jen měsíce, ale to tehdy ještě nikdo nevěděl. Ale i v nejtemnějších obdobích dokáží lidé prožívat chvíle štěstí, zamilovat se, přivést na svět děti, radovat se ze života. A třeba se bavit v kině na pohádce Pyšná princezna, nebo

Informatívny a nesmierne zábavný pohľad na české dejiny. Autor pitvá českú národnú povahu s veľkým gustom a vtipom.Říká se, že národy, jejich charakter, temperament, tužby a míra úspěchu nebo neúspěchu jsou výsledkem jejich dějin.

Prehľadné dejiny Slovenska od najstarších čias až po súčasnosť v anglickom jazyku.

Kniha je sborníkem příspěvků dvaceti tří historiků umění zabývajících se problematikou dějin a teorie umění 19., 20. a 21. století. Všechny autory spojuje osobnost Petra Wittlicha, profesora dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ke kterému se hlásí jako ke svému učiteli a vzoru.

Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání ženám, čímž se významně změnila jejich profesní, rodinná i společenská situace. Tato zásadní změna přichází ve středoevropském prostoru na počátku 20. století a je završena po první světové válce.

Piaty zväzok Histórie zadnými dverami nás opäť prevedie malými i veľkými dejinami v zábavnejšej podobe. A opäť tu máme niečo nové – nové osobnosti a udalosti, starosti i radosti, niekedy trochu hanby, inokedy takmer večnú slávu.

Kniha přináší příspěvky ze 41. ročníku plzeňského mezioborového sympozia, věnovaného manifestacím individualismu v průběhu „dlouhého“ 19. století. Otázky spojené se sebereflexí, sebeprezentací či sebeuskutečněním rezonovaly různým způsobem ve světě mužů a žen z řad měšťanstva, dělnictva i aristokracie.

Kniha Tisovi poza chrbát predstavuje príbehy odporu voči ľudáckemu režimu, ktoré pootvoria dvere do neprebádaného sveta malých aj veľkých hrdinských činov obyčajných ľudí. Slovenskí vedci a publicisti píšu o viac i menej známych osobnostiach, ktoré sa nebáli postaviť Tisovi, gardistom ani vlastnému strachu.

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století masivně vstoupil do veřejného prostoru měst, městeček a vesnic českých zemí nový typ memoriálních staveb – pomníky připomínající oběti první světové války. Patřily mezi ně jak drobné křížky či nevelké kamenné stély, tak i pohledově dominantní a nejednou i významově vrstevnatá sochařská díla.

Jak vypadal svět v roce, který tak zásadním způsobem změnil životy několika generací? Do jaké reality vstoupili ti, kteří mají tento přelomový rok našich dějin uveden v kolonce „Narozen(a)“?

Kniha obsahuje príspevky k problematike komunistickej politickej perzekúcie a osudoch jej obetí, ako boli prednesené na vedeckej konferencii organizácie Politickí väzni – Zväz protikomunistického odboja konanej v dňoch 11. až 13. októbra 2016. Autormi príspevkov sú historici Martin Lacko, Ivan A. Petranský, Peter Jašek, Juraj Vrábel ml., František Vnuk a predseda PV ZPKO Ján Litecký Šveda, ktorý fundovane

Rok 1968 je významným medzníkom nielen v slovenských a českých povojnových dejinách, ale i vo vývoji totalitného komunistického systému ako celku. Výsledkom úsilia o reformu socializmu sovietskeho typu, ktoré spájame s rokom 1968, je konštatovanie o nereformovateľnosti tohto systému.

Budovu Invalidovny v Praze – Karlíně, chátrající skvost barokní architektury, čeká v nejbližší době nejistá budoucnost a život z ní může nadobro vyprchat. Vůbec první ucelenější zpracování dějin Invalidovny se zabývá především osudy lidí, kteří do tohoto areálu přicházeli, aby nemuseli žebrat či živořit, kdese ale i rodili, umírali, léčili, modlili, bydleli a pracovali, prostě prožívali v něm svůj