Co považují české a slovenské osobnosti za (ne)potřebné? V období polykrize, kdy už jsme se téměř adaptovali na to, že čelit nepředvídatelným těžkostem a neobvyklým situacím je nový normál, kdy už víme, že ve vztahu k planetě jsme kolosálně selhali a generacím po nás odevzdáváme i kvůli tomu právě tento „nový normál“, přeci jenom zkoušíme najít i pozitivní východiska.

Autorskému rozhlasovému dokumentu se v současné době až překvapivě dobře daří, navzdory stále sílící konkurenci audiovize a internetových platforem. Jaké trendy v něm panují a jak na něj nazírají sami tvůrci?

Můžeme ještě v dnešní době hovořit o oddělení technologií a člověka? Nebo přístroje s lidmi už zcela splývají?

Orientace v informacích se stává stále složitější, svět médií je vlivem obrovského množství platforem stále nejpřehlednější. Mediální krajina 21. století, v době online žurnalistiky, informačního přehlcení, dezinformací, sociálních sítí a virtuální reality.

Ako sociálne siete zmenili súčasný fašizmus a ako fašizmus zmenil sociálne siete? Internet a zvlášť sociálne média ponúkajú pre krajnú pravicu priaznivé prostredie.

Fotografie, které neustále pořizujeme a sdílíme, utvářejí naše sociální vazby, reflektují a proměňují společenské hierarchie i to, kým jsme, jak sami sebe vnímáme, po čem toužíme a na co chceme vzpomínat. Nathan Jurgenson se přes analýzu fenoménu selfie nebo oblibu vintage filtrů a fungování sociálních médií jako novodobých archivů dostává k tomu, co lze nazvat nevědomými habity uživatelů kyberprostoru:

Čo si o vás skutočne myslí váš šéf? Má o vás váš potenciálny partner či partnerka skutočne záujem?

V monografii autorka predkladá komplexný pohľad na subsystém časopisov pre deti. Ako uvádza recenzentka, ide o ojedinelú a originálnu publikáciu s touto problematikou.

Komplexní a v českém prostředí dosud nejobsáhlejší příručka krizové komunikace vysvětluje zásady efektivních a etických vztahů s veřejností při reputačních krizích i při mimořádných událostech. Ambicí knihy je pomoci organizacím, které se dostaly do potíží, a zároveň přispět ke kultivaci a profesionalizaci české komunikační praxe.

Dnešní novináři se při své práci setkávají s řadou eticky sporných situací a jevů, jež mohou ovlivnit jak výkon jejich povolání, tak texty či pořady, které vytvářejí. Narušování soukromí, fenomén turbonews, takzvaná žurnalistika šekové knížky, klamání či nekorektní referování o nejnovějších medicínských objevech, to jsou jen některé z nich.

V Nové ekologii médií, která je jednou z jeho posledních knih, Karol Jakubowicz, politolog a po více než tři desetiletí vůdčí osobnost středoevropského výzkumu médií, shrnuje stále složitější strukturu krajiny médií v Evropě, včetně vlivu, který média mají (nebo nemají) na demokratizaci společnosti. Nesází na technologické utopie, i když digitalizace transformuje stávající média, namísto toho ukazuje,

Publikace předkládá ucelenou a originální koncepci „života v médiích“. Přestože člověk obvykle trvá na pojetí technologie jako něčeho, co je vůči životu vnější, média nejen reprodukují, ale i utvářejí svět, v němž žijeme.

Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na \"tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů \"toho, co již pominulo“ a \"toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do

Za informační zdroje, jak nazýváme zaznamenané znalosti, už zdaleka nejsou považovány jen sbírky knihoven a archivů. Patří k nim i znalostní báze, bibliografické databáze, autoritní báze, tezaury a další pomůcky k vyhledávání, e-knihy, elektronické časopisy, emailové archivy, dokumenty vygenerované pomocí kancelářských balíků, záznamy v transakčních databázích a datových skladech podnikových informačních

Publikácia je zameraná na kompetencie hovorcu vo verejnej správe, na rozpracovanosť kompetencií hovorcu v domácej a zahraničnej literatúre, ale aj na etymológiu slova hovorca a na vymedzenie pozície hovorcu v systéme masmediálnej komunikácie. Poskytuje odpovede na otázku, kto je hovorca, ale aj na vývoj tejto pozície na Slovensku, keďžetu má pomerne špecifické postavenie, a hľadá aj odpovede na potreby

Stala se vaše firma či instituce předmětem nežádoucího zájmu médií? Seznamte se spolu s námi se zásadami a možnostmi krizové mediální komunikace.

„Jedno mužstvo tvrdě bránilo, aby si vymohlo prodloužení. Druhé cítilo naději na rychlé vítězství a bylo v útoku.“ Popis sportovního utkání?

Stručné a prehľadné zhrnutie žánrotvorných procesov, dejín a vývinu žánrov, s dôrazom na publictistický štýl, jeho žánre a charakteristiku. Samostatné kapitoly sú venované aj rozhlasovým, televíznym žánrom a cudzojazyčnej žánrológii.

Autoři se značnou teoretickou i praktickou zkušeností v oblasti fungování médií v České republice nabízejí podrobné uvedení do studia médií z hlediska sociálněvědní disciplíny mediální studia. Jejich ústředním zájmem je mediální komunikace jako obecný pojem, který zahrnuje institucionalizovanou symbolickou interakci a složky, které se na ní podílejí, tedy média, publikum, společenský kontext.

Predkladaná kniha je prvým pokusom na Slovensku poskytnúť pohľad na etiku médií ako aplikovanú etiku. Etika médií jenová spoločenskovedná disciplína, ktorá je ešte len na začiatku svojho rozvoja – kvalitnej literatúry, ale aj odborných diskusií na túto tému je teda málo.