Během okupace Československa odešlo v letech 1938–1945 bojovat za svou vlast do zahraničí mnoho našich občanů. Ve Spojeném království jich během druhé světové války působilo více než deset tisíc. Jednalo se zejména o letce, výsadkáře a příslušníky obrněné brigády, kteří se během válečných operací zapojili třeba do bitvy o Británii nebo obléhání Dunkerque. Někteří z nich dosáhli nevídaných úspěchů.

Dějiny znárodňování majetku v celé historii Československa, tj. od pozemkové reformy a úvah o znárodnění průmyslu za první republiky, přes konfiskace v období protektorátu a později na základě tzv. Benešových dekretů, až po rozsáhlé zestátnění po Únoru 1948 a následující proces privatizace a restitucí v 90. letech. Kniha je výjimečná srovnáním se znárodňovacími procesy a diskusemi kolem nich v dalších

„Dočasný pobyt“ sovietskych vojsk (1968 – 1991) na území Československa nie je veľmi často spracovávanou témou. Najväčšiu výpovednú hodnotu má, ak ju spojíme s konkrétnym regiónom a s konkrétnymi ľuďmi, lebo presne to majú čitatelia radi: ľudské príbehy, živé dejiny na pozadí veľkého historického kontextu, navyše ukotvené konkrétnymi spomienkami i unikátnymi fotografiami. Kniha Jána Aláča je presne

Už před mnoha lety jsem napsal, že záhady jsou věčným ohněm mládí. Snaha odkrývat nejrůznější tajemství nás provází už od dětství. Člověk, který si tuto vlastnost uchová i v dalších letech, dostává od Života jedinečnou šanci. Stále v něm totiž zůstává duše dychtivého kluka, dychtivé dívky. Stále se dovede těšit na příští dny. Dovede se radovat i ze zdánlivých maličkostí. Lépe pak potlačuje nástrahy

Byla Libuše a její sestry, Přemysl a všechna bájná česká knížata pouhým výmyslem, nebo nám tu pověsti zachovaly stopu skutečné minulosti a jejich existence byla plně reálná? Autor se přiklání ke druhé možnosti a pomocí Hájkovy kroniky se pouští do rekonstrukce jejich osudů. Poukazuje na význam kultu v době staré slovanské víry a zápasu s nastupujícím křesťanstvím. Nakonec vysvětluje pozadí a smysl

Arcibiskup Jan Fridrich (Bedřich) z Valdštejna (1642–1694) patří k významným postavám českých dějin 17. století. Ve jeho druhé polovině představoval právě on nejvyšší autoritu českého duchovenstva – organizoval rekatolizaci, mj. prostřednictvím spolupráce s církevními řády, rekonstrukce farní sítě, literárního mecenátu a dalšími metodami. Tato stránka působení Jana Fridricha z Valdštejna je velmi důležitá

Životice: malá vesnice uprostřed Těšínského Slezska. Po Mnichovu zabrána Polskem, po 1. září 1939 se jako dobyté území stává součástí Říše. Během války zde tudíž panovaly zcela jiné poměry než v protektorátu. Probíhala tu největší germanizační akce v Evropě. Kdo se nepodvolil, byl vysídlen nebo skončil v lágru. Účast na veřejných popravách byla povinná. Stanný soud zasedal téměř nepřetržitě – často

Historicko-populární kniha se vrací ke stále aktuálnímu tématu českého (v tomto případě ostravského) protifašistického odboje. Na skutečném příběhu jedné sabotáže (vypálení okupačního úřadu práce) ukazuje mimo jiné problém příčiny a následků. Klade otázku, kolik lidí a jejich osudů ovlivní ve skutečnosti čin pětice bojovníků proti obecnému útlaku. Zajímavý a netradiční je v této knize také dvojí pohled

Kniha prináša čitateľovi fakty o dejinách rímskokatolíckej cirkvi v Martine a to zhruba v dvoch dejových líniách. Prvá hovorí o cirkevných stavbách, ktoré predchádzali dnešnému kostolu a potom sa venuje vzniku a vývoju dnes existujúceho chrámu. Zároveň prináša doteraz neznáme fakty o architektonických vzťahoch a rozmerovú analýzu stavby, pričom popisuje aj historický vývoj interiéru. Druhá sa venuje

Druhé vydání rozsáhlé monografie, která důkladně zpracovává dějiny meziválečného Československa. Kniha obsahuje závěrečnou část politických dějin první československé republiky a kulturní přehled celého období.

Ernst Haupt-Stummer – maliar, sochár, hudobník a spisovateľ, pochádza z významnej aristokratickej rodiny bývalých moravsko-rakúskych veľkopriemyselníkov a veľkostatkárov. Narodil sa v roku 1933 v kaštieli v Tovarníkoch pri Topoľčanoch, kde prežil svoje detstvo.

V každom z ťažkých alebo problémových okamihov dejín stojí intelektuál, umelec, publicista a vlastne každý aktívny občan pred zásadnými alternatívami: pokračovať vo svojom diele, vo svojej práci aj za cenu represívnych opatrení a ich následkov, alebo sa prispôsobiť vnútenej skutočnosti a totalitným pravidlám hry? Aj samizdat ako vnútená forma komunikácie a sebarealizácie mnohých tvorcov vyhostených

Sformovanie a sedemročná existencia domobrany v rámci Armády Slovenskej republiky v rokoch 1995 - 2002 je takmer neznámou kapitolou v živote slovenskej armády na konci 20. a na začiatku 21. storočia. Jej vznik pritom nebol náhodný a nebol ani vynútený miestnymi politickými silami.

Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy.

Publikace vychází u příležitosti stého výročí založení Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jejíž nedílnou součástí byl od samých počátků seminář pro klasická studia. Její první část přináší pohled na dějiny klasických studií v Brně v širším kontextu historie fakulty a společenského dění vůbec, a to zejména prostřednictvím přímého svědectví archivních pramenů a vzpomínek pamětníků.

Druhé vydání úspěšné knihy se zabývá historií marketingových komunikací v Československu v první polovině minulého století, kdy dominantní místo v této oblasti zaujímal Reklamní klub československý. V osmi kapitolách se zkušenému autorovi podařilo zachytit velmi širokou činnost existence Reklubu, jeho úspěchy i problémy, ale především jeho přínos pro vývoj československé reklamy a marketingové komunikace

Studentský sborník patřil v roce 1991 mezi první publikace našeho nakladatelství. Tehdy přelomová kniha přinesla množství dobových dokumentů a svědectví připomínajících čin Jana Palacha, Jana Zajíce a Evžena Plocka a reflektovala události Palachova týdne, jimiž v lednu 1989 začaly veřejné protirežimní aktivity nezávislých iniciativ nabývat celospolečenského dosahu.

Mária Janšáková mala z ľudáckeho hľadiska priam vzorový životopis. Bola Slovenka, katolíčka, starostlivá matka a svoje nadpriemerné vzdelanie využívala na podporu manželovej kariéry a pri sociálnej a osvetovej činnosti.

Kritická edice studií a esejí Jaroslava Marka představuje jednoho z nejvýznamnějších českých historiků druhé poloviny 20. století jako autora kratších textů, jež svým tematickým zaměřením odpovídají hlavním oblastem jeho odborného zájmu. Každý ze tří oddílů („Urbánní dějiny“, „Portréty historiků“ a Teorie dějepisectví“) je opatřen analytickým úvodem a publikaci doplňuje i úplná bibliografie Markových

Kniha vypráví příběh tří mladých kněží z jižní Moravy, kteří byli na prahu 19. století vyšetřováni proúdajné protistátní, proticírkevní a nemravné názory. V období, kdy habsburskou monarchii ovládal strach z Francouzské revoluce, nešlo o malý přestupek.