Třetí vydání knihy poskytující úvod do problematiky politické komunikace a obsahové analýzy mediálních informací. První část publikace tvoří tři texty sociologů z univerzity v Erlangenu-Norimberku, vypracované v rámci společného projektu s katedrou masové komunikace IKSŽ a Centrem mediálních studií FSV UK.

Čo si o vás skutočne myslí váš šéf? Má o vás váš potenciálny partner či partnerka skutočne záujem?

V monografii autorka predkladá komplexný pohľad na subsystém časopisov pre deti. Ako uvádza recenzentka, ide o ojedinelú a originálnu publikáciu s touto problematikou.

Kniha se věnuje studiím nových médií – širokému interdisciplinárnímu akademickému metapolizastřešujícímu sociálněvědné zkoumání a teoretickou reflexi takzvaných nových médií. Text shrnuje historické a epistemologické kořeny studií nových médií a jejich vývoj a následně formuluje teoretický koncept nových médií.

Kniha predostiera na konkrétnych príkladoch prešľapy médií. Autor rozdelil publikáciu na päť častí: Mediálne štvanice, Mediálne manipulácie, Rozsudky a sankcie, Publicistika, Štúdie.

Dnešní novináři se při své práci setkávají s řadou eticky sporných situací a jevů, jež mohou ovlivnit jak výkon jejich povolání, tak texty či pořady, které vytvářejí. Narušování soukromí, fenomén turbonews, takzvaná žurnalistika šekové knížky, klamání či nekorektní referování o nejnovějších medicínských objevech, to jsou jen některé z nich.

Kolektivní monografie Média v meziválečné publicistice se zaměřuje na reflexi povahy publicistické produkce v meziválečném období, kdy dochází k prolínání rolí literáta/spisovatele a žurnalisty. První část knihy tvoří studie analyzující dobové představy o pojetích žurnalistiky, zde se autoři opakovaně obrací k dílu Karla Čapka (a dalších). Druhá část knihy je věnována výkladu toho, jakým způsobem dochází

V Nové ekologii médií, která je jednou z jeho posledních knih, Karol Jakubowicz, politolog a po více než tři desetiletí vůdčí osobnost středoevropského výzkumu médií, shrnuje stále složitější strukturu krajiny médií v Evropě, včetně vlivu, který média mají (nebo nemají) na demokratizaci společnosti. Nesází na technologické utopie, i když digitalizace transformuje stávající média, namísto toho ukazuje,

Kniha mapovuje české mediální scény s myšlenkou, že sebeodbornější teorie bez uvedení konkrétních příkladů a zážitků z tvorby adeptům žurnalistiky nebo mediálních studií nemůže poskytnout dostatečný vhled do problému. Tento text je zaměřen na žánr komentáře.

Cílem předložené kolektivní monografie je nabídnout sondy do českého myšlení o (masových) médiích mezi lety 1918 až 1938. Jednotlivé kapitoly jsou v převážné většině neseny formou „případových“ studií, kdy se jejich autoři zaměřují na specifický fenomén v rámci toho kterého masového média (tisk, filmové médium, rozhlas) a následná analýza si klade nárok na ukotvení daného jevu v kontextu tendencí myšlení

Na počátku osmdesátých let uchvátil televizní diváky americký seriál Dallas, který bylo prostě nutné sledovat. Osudy příslušníků rodiny Ewingů vstupovaly týden co týden do obývacích pokojů nejprve v USA, ale brzy i v mnoha dalších zemích po celém světě (u nás až po r. 1989). Miliony diváků tak s napětím sledovaly další vývoj v dramatických vztazích bohaté rodiny texaských ropných magnátů a rančerů

Publikace je zevrubnou studií veřejného prostoru. Jako veřejný prostor přitom autor chápe například i prostor médií, internetu a v zásadě jakýkoli prostor volně přístupný ostatním.

Komunikace je jedním z tzv. věčných odborných témat. Rozvoj elektronických komunikačních možností v posledních několika letech opětovně nastolil diskusi o přednostech, resp. nedostatcích těchto forem.

Žurnalistika je adaptívna – prispôsobuje sa podmienkam doby, hoci v mnohom ich sama vytvára a mení. Práve dnešná doba ukazuje dopyt po novom – serióznom a objektívnom – denníku, ktorý by dokonca mohol mať prívlastok konzervatívny.

Vysokoškolská učebnica a príručka pre všetkých, ktorých zaujíma žurnalistické písanie. Autorka vsadila problematiku novinárskych žánrov do širšieho kontextu štylistiky, podrobne sa venuje najmä kategórii žánru ako takého, so zaujímavými presahmi až k Aristotelovi a Vergíliovi.

Chtěli byste umět snadněji přesvědčit jiné lidi, získat je na svou stranu a úspěšně snimi navazovat vztahy? V této čtivé knížce plné rad a tipů se dozvíte, jak na to.

Jak snadno přesvědčit ostatní, aby v různých situacích udělali to, co chcete? Dozvíte se v této neocenitelné příručce! Naučíte se, jak pomocí metod vycházejících z neurolingvistického programování dosáhnout svých cílů téměř nepozorovaně, aniž by se druhá strana cítila být manipulována.

Zdálo by se, že s reportáží je to snadné. Je to žánr očitého svědectví: autor by měl být události přítomen, zapsat, co viděl, a pořídit rozhovory s několika svědky.

Sborník Kultura, média a náboženství je druhým vydavatelským počinem Vyšší odborné školy publicistiky, navazujícím v ediční řadě Studie na předchozí titul Vladimíra Bystrova Svobodná nesvoboda. Do svého obsahu soustředil příspěvky erudovaných odborníků z kulturní, mediálně – společenské i náboženské sféry, ale ihistoriků či ekonoma (Martin C. Putna, Aleš Opatrný, Jiří Zajíc, Jiří Hanuš, Tomáš Ježek

Co nám obrazy mohou povědět o stavu dnešní společnosti? Kniha V zajetí obrazů.