Dá sa v ľadom spútanej krajine uvažovať o niečom inom ako o prežití? Samozrejme, že dá.

Nakladatelství Alarm vydává svou druhou knihu. Hrdinové kapitalistické práce v Evropě jsou pokračováním úspěšného reportážního projektu Saši Uhlové – tentokrát z prostředí východoevropských migrantů, kteří se jako levná pracovní síla vydávají hledat štěstí na západ Evropy.

Severná Kórea je dokonalým zhmotnením orwellovskej antiutópie z románu 1984. Milióny Kórejčanov a Kórejčaniek však žije túto surreálnu realitu ako svoju každodennosť a navyše – mnohí z nich sú presvedčení o tom, že zvyšku sveta naozaj nemajú čo závidieť.

Migrácia nie je len o odchode človeka za hranice. Neoddeliteľnou súčasťou tohto fenoménu sú aj ženy a deti, ktoré zostali v domovských krajinách po tom, ako odišli ich muži, otcovia či synovia.

Text tejto knihy vznikol počas mesačného putovania Martina M. Šimečku Slovenskom.

Hneď za Sochou slobody sa otvára brána do Ameriky. Má podobu maličkého ostrova, z ktorého do vysneného raja vedie len uzučký drevený mostík.

Jsou karikatury proroka Muhameda zbytečná provokace, nebo důkaz svobody slova a uměleckého projevu v západním světě? Lars Vilks nejspíš nečekal, že se po zveřejnění jednoho obrázku stane terčem výhrůžek, Al-Kajdá vyzve k jeho likvidaci a stráví zbytek života s policejní ochranou v utajení.

Kniha Stredoeurópan vychádza rok po náhlej smrti publicistu Petra Morvaya. Dôvodom nie je len uctenie jeho pamiatky, ale aj nadčasovosť textov, ktoré písal pre stredouerópske médiá.

Proč číst další knihu o holokaustu? Protože vypráví o současnosti.

Bonnie a Clyde v uneseném letadle. Willie Roger Holder a Catherine Marie Kerkowová donutili posádku přeletět Atlantik a přistát i s výkupným v Alžírsku, aby později byli oslavováni francouzskými intelektuály v čele s Jean-Paul Sartrem.

Napriek nesporným kvalitám Laholových prozaických diel ho považujeme predovšetkým za jedného z najzaujímavejších dramatikov 20. storočia. Reprezentatívny výber z Laholových drám obsahuje jeho ťažiskové hry (Bezvetrie v Zuele, Atentát, Inferno, Škvrny na slnku, Štyri strany sveta). Vydanie je doplnené o edičnú poznámku, kalendárium života, prehľad autorovho diela a doslov, ktorý osvetľuje výber Laholových

Kniha vede čtenáře Izraelem po jiných cestách, než průvodci – ať už tištění, nebo ti živí. Publikace sama konečně nemá ambici být bedekrem, je ale lákavou pozvánkou tam, kde si podávají ruku biblické dějiny s moderním světem.

Slávnemu talianskemu reportérovi Tizianovi Terzanimu povedal hongkonský veštec, že v roku 1993 bude ohrozený jeho život a mal by sa vyhnúť lietaniu. Rozhodol sa preto, že do lietadla nenastúpi a bude cestovať ako dávni objavitelia.

„Zdedil som po ňom niečo? Nesiem v sebe kus z neho?“ pýta sa spisovateľ a reportér Martin Pollack pri pohľade na fotografiu svojho otca v uniforme SS.

Miliardy dolarů z íránské ropy léta putovaly na bláznivé zbrojení a luxusní život šáha Rezáa Pahlavího. Někdy až dětsky naivní přístup panovníka této obrovské a mocné země k vládnutí by byl možná i úsměvný, kdyby ruku v ruce s jeho touhou po bohaté a silné zemi nekráčel krutý teror a vězení plná mučených odpůrců.

Peter Pomerantsev strávil začiatkom 21.storočia takmer desať rokov v Rusku. Jeho britsko-ruský pôvod mu otvoril dvere do tamojšej komerčnej televízie.

V roce 1979 vstoupila Rudá armáda do Afghánistánu a toto velmocenské dobrodružství se postupem doby proměnilo ve vleklou a nesmírně krutou, traumatizující válku, v níž zahynuly téměř dva milióny Afghánců a 25 000 sovětských vojáků. Zinkoví chlapci jsou třetí knihou laureátky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové.

Dve krvavé koloniálne vojny, ktoré vyústili do diktatúry Ramzana Kadyrova pod patronátom Vladimira Putina – taká je cena, ktorú zaplatilo Čečensko na prahu 21. storočia za svoje vzopretie a volanie po samostatatnosti. Spisovateľka a reportérka Irena Brežná bola pri tom od začiatku.

Nesprostredkované texty z prvej ruky písané ako reportáž z cesty po vlastných myšlienkach. Bez pomoci iných si autor kladie otázky sám a sám si aj musí odpovedať.

Kniha laureátky Nobelovej ceny Svetlany Alexijevičovej je zostavená z rozhovorov s ľuďmi z černobyľskej oblasti. Rozprávala sa s vdovami po hasičoch, ktorí ako prví bez ochrany hasili elektráreň, s vojakmi nasadenými na likvidáciu následkov katastrofy, s vysídlenými roľníkmi, vedcami, ktorí mali zakázané informovať obyvateľstvo, straníckymi pracovníkmi, ktorí márne čakali na pokyny zhora...