S postupujícím věkem se však před člověkem otevírá nová cesta – cesta, jež zahrnuje omyly, ztráty, bezmoc, utrpení, všechno to, co nás vytrhuje z našeho dřívějšího pohodlí. Tato nová fáze vyžaduje změnu pohledu na sebe sama, v němž se odvážíme dát volnější průchod samotnému životu. Tento „pád“ – který ale ve skutečnosti míří vzhůru – je odkazem světových náboženství, jemuž se lidé nejvíce vzpírají

Druhé setkání s filosofií je určeno všem, kteří se poprvé s filosofií seznámili v úvodních kurzech na středních i vysokých školách, v nichž se setkali se spoustou jmen a pojmů, avšak nedostali dostatečnou odpověď na otázku, k čemu je to všechno užitečné. Autor srozumitelnou formou odpovídá na tuto otázku pomocí fiktivních rozhovorů s mladými zájemci o filosofii, přičemž čerpá ze svých zkušeností středoškolského

Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií. Autoři působí na různých vědeckovýzkumných institucích, případně jsou sami praktikujícími umělci. Monografie tvůrčím způsobem zasazuje oblast nových médií do interdisciplinární perspektivy: vztah mezi digitálními médii a teoretickou rovinou je sledován

Josef Seifert-et, a neves osztrák filozófust, a liechtensteini Nemzetközi Filozófiai Akadémia örökös tiszteletbeli rektorát szoros szálak fűzik Magyarországhoz: egy ideig édesapja is Magyarországon élt, s immár neki magának is olyan kedves barátai élnek itt, mint egykori tanítványa, a kiváló magyar filozófus, Mezi Balázs professzor és dr. Szalay Mátyás, a jelen mű fordítója. A szerző eddig megjelent

Svazek nabízí uvedení a zároveň kritické zhodnocení dvou nejživějších filosofických směrů 20. století, především v jeho první polovině: analytické filosofie a amerického pragmatismu. Ačkoli oba směry mají dodnes své stoupence, jejich kořeny spočívají v 19. století. Svazek je členěn na tři hlavní části: v první části nalezneme autory jako jsou Bernard Bolzano, Franz Brentano nebo Ernst Mach, u nichž

Najstaršie a najsystematickejšie nezápadné úvahy o literatúre možno nájsť v Indii. Kým v západnej literárnej vede dominujú úvahy o významovosti literárneho textu, sanskritská literárnovedná tradícia sa zamerala na jeho emocionálnu stránku. Súčasný výskum emócií ukazuje, že intuície a pozorovania sanskritských teoretikov môžu mať oveľa väčší význam než len pre literatúru, na základe ktorej vznikli.

Ve svém nejznámějším díle Přirozené právo a dějiny Leo Strauss popisuje a hodnotí důvody, které vedly k odmítnutí přirozeného práva. Vysvětluje důsledky tohoto odmítnutí i to, proč argumenty proti přirozenému právu nejsou platné. Těm, kdo ho odmítli ve jménu bezbřehé tolerance, připomíná paradox jejich volby. Podle něj pak totiž platí, že čím více vzděláváme rozum, tím více vzděláváme nihilismus. A

Žijeme jakoby v „turbulentní době“: Hledá se a stále nenachází viník či příčina dnešní globální civilizační krize. Politici všech zaměření se scházejí na velkých a finančně nákladných světových shromážděních, aby zde nalezli východiska z krize a vrátili náš život do jeho původního předkrizového stavu, do stavu jakéhosi obnoveného „konzumního ráje“, na který jsme si ve vyspělých civilizacích zvykli

Autor je filozof a teológ, prívrženec i doproca Viklefových myšlienok, učiteľ Husov, patril medzi najvýznamnejšie postavy pražskej predhusitskej univrzity. V traktáte nazerá na hriech a na milosť a skúma ich podstatu a pôvod.

Sborník je věnován životnímu jubileu významné české filosofky a theoložky Lenky Karfíkové. Soubor studií žáků a kolegů jubilantky, které vznikly při této příležitosti, ve svém celku tvoří průřez dějinami evropského myšlení.

Co je to středověká filosofie? Jak myslet z hlediska filosofie jednotu „období“, které trvá deset století?

Dopisy z izolace vznikaly v první polovině roku 2021, kdy byly z důvodu covidové pandemie uzavřeny veškeré školy a výuka se většinou odehrávala online, bez osobního kontaktu se studenty. Ladislav Benyovszky se pokusil zachovat vzájemnou blízkost, jež je nezbytná pro smysluplné předávání filosofické myšlenky, prostřednictvím osobních dopisů.

Metafyzická rozprava byla sepsána v zimě 1685–1686, kdy Leibniz sloužil již desátým rokem u hannoverského dvoru, nejprve jako knihovník a pak také jako osobní poradce lankraběte Ernsta Augusta. Podle Leibnize je spisek výsledkem dlouhodobého přemítání – a vskutku lze říci, že představuje první soustavné, co možná úplné a vposled i zakládající podání Leibnizova myšlení před monadologickou tezí.

Druhý svazek Studií a statí Jaroslava Stříteckého obsahuje celkem 40 textů. Zastoupeny jsou jak rozsáhlejší studie s poznámkovým aparátem, tak stati psané volněji.

Autor se zamýšlí nad smyslem vidění, tím, co nám zrak dává, jak je výlučný v kontextu s dalšími smysly. Cituje klasiky a moderní autory, neboť téma vidění a jeho vnímání prostupuje staletími.

Skutečnost se neustále vyvíjí, mění a podle toho dochází ke změnám i v myšlení. Aby mohl být člověk se svým vědomím na úrovni doby, měl by rozumět základním filosofickým pojmům: jen tak s nimi bude moci náležitě pracovat a používat je ve své činnosti.

Ciceronův spis O zákonech úzce navazuje na jeho dílo O věcech veřejných. Oba tyto dialogy jsou zároveň míněny jako římská obdoba Platónových dialogů Ústava a Zákony.

Skotské osvícenství představuje fascinující kapitolu evropských kulturních dějin. Svým vlivem se může měřit s obdobným hnutím ve Francii nebo Německu.

Pro francouzského filozofa A. Glucksmanna není fenomén nenávisti pouhou metaforou sociálního jednání. Nenávist nelze sociologicky či kulturně \"odvysvětlit\", protože je faktem psychologickým a antropologickým, základním atributem člověka, který lze kdykoli aktivovat.

Súbor článkov k vývoju tejto teórie vo Fichtových spisoch. Zostavili a predhovor napísali J. Karásek a J. Chotaš.