Bojí se sloni smrti? Cítí stromy bolest?

Kniha o krajanech v exotické cizině vznikla na základě telefonických rozhovorů v době covidové ze zvědavosti, jak žijí ostatní mimo svoji rodnou hroudu. Mnozí žijí v zahraničí už většinu svého života a odkrývají nám různorodé osobní, ale i politické motivy, s nimiž se do světa vydali.

Rozhovor s ekonomkou Danuší Nerudovou, rektorkou brněnské Mendelovy univerzity, členkou KoroNervu a velmi aktivní osobností českého veřejného života, se týká nejen ekonomických témat, jako jsou daně a důchody, o nichž D. Nerudová dovede zasvěceně a přitom srozumitelně vyprávět, ale i otázek sociálních, jako je postavení ženy v české společnosti. D. Nerudová nedávno ohlásila prezidentskou kandidaturu

Významná ekonomka, vysokoškolská pedagožka, rektorka Mendelovy univerzity a dost možná i kandidátka na post prezidentky České republiky. Danuše Nerudová je výraznou osobností veřejného života.

Ať už si o Petru Fialovi myslíte cokoliv, těžko mu můžete vyčíst, že je nečitelný. Je to naopak jeden z mála politiků, u kterého víte, za čím si dlouhodobě stojí, jak uvažuje a co prosazuje.

Petr Uhl (* 1941), strojní inženýr, disident, vězeň svědomí, poslanec, novinář a v neposlední řadě manžel a otec se v obsáhlém rozhovoru se Zdenkem Pavelkou vrací do dětství, prožívaného v Praze a Janských Lázních, vzpomíná na své rodiče, školy a raná i pozdnější šedesátá léta uprostřed studentského dění, na hojné rozhlížení po světě za hranicemi, když to režim umožnil, i seznamování se s radikální

Nájdite si čas na priateľský rozhovor a objavte vnútorný život fascinujúceho psychoanalytika. Odborník na Sigmunda Freuda D. M. Thomas vás prevedie živou formou biografického fiktívneho rozhovoru, v ktorom sa dozviete odpovede na všetky pálčivé otázky.

Kde zůstaly ženy? napadlo Aleše Palána během příprav jednoho z budoucích knižních projektů s muži, kteří zvolili útěk jako formu osvobození od okolního světa, aby si mohli stvořit ten vlastní. Copak ženy neutíkají?

Radšej znesiem nadávky, ako mať za sebou cintorín. Počas pandémie koronavírusu bol profesor Vladimír Krčméry jednou z mediálne najviditeľnejších tvárí, stal sa možno až lekárskou celebritou.

V rámci Stanford Historical Society Oral History vznikly v roce 2017 nahrávky rozhovorů s předním současným psychologem Philipem Zimbardem (* 1933). V nich vzpomíná na své drsné dětství za hospodářské krize v chudinském čtvrti New Yorku v rodině sicilských emigrantů, svou touhu studovat, která ho dostala z těchto poměrů až na vysokou školu, začátky psychologické praxe v laboratoři se zvířaty, přátelství

Autorka bestselleru Postel hospoda kostel, knihy, jež v Magnesii Liteře získala Kosmas cenu čtenářů, tentokrát zpovídá oblíbeného českého kuchaře. Jaroslav Sapík žil vždycky naplno a mockrát riskoval.

Matadoři medicíny jako chirurg Pavel Pafko, kardiochirurg Jan Pirk, neurochirurg Vladimír Beneš, onkoložka Jitka Abrahámová, psychiatr Radkin Honzák či celostní lékař Jan Hnízdil. A vedle nich současná generace lékařů - padesátníků, kteří jsou na vrcholu kariéry a patří mezi evropskou špičku jako plicní chirurg Robert Lischke, spondylochirurg Jan Štulík nebo kardiolog Josef Veselka.

Kniha s podnázvom Rozhovor o stave slovenskej duše nás prevedie životným príbehom kňaza a rehoľníka Michala Zamkovského, dozvieme sa o potrebnosti a účinnosti ľudových misií, ale tiež tu nájdeme odpovede na otázky, na ktoré sa možno bojíme alebo hanbíme nahlas opýtať: *hriechy proti 6. prikázaniu, *do akej miery je potrebné hriech pri vyznaní opísať, *ako je to s manželstvom uzatvoreným „na rýchlo“

O jejich neformálním rozhovoru Martin Veselovský říká: \"Už z podstaty svého povolání musím být zvědavý člověk. A na Tomáše Holuba jsem byl zvědavý vlastně celých patnáct let, během nichž se vídáme.

Publikace postihuje „genia loci“ AMU v jednotlivých obdobích její existence a načrtává aspekty ovlivňující její fungování a kreativní potenciál jejích pracovníků v druhé polovině 20. století. Kniha přinese patnáct rozhovorů s osobnostmi, které jsou s AMU úzce spojeny.

Šimon Pánek je výrazná osobnost veřejného života a humanitární manažer. Knižní rozhovor představuje obě roviny jeho celoživotní práce a od konkrétních životních situací se dostává k obecnějším, nadčasovým problémům.

Básník a esejista Petr Král, narozený v Praze, od září 1968 žijící v Paříži, je autorem víc než tří desítek knížek, psaných česky i francouzsky: jeho doménou je poezie, ale věnuje se také filmové, literární a výtvarné esejistice, překladu a ediční práci – mj. v roce 2002 vyšla v nakladatelství Gallimard, jehož lektorem rovněž určitou dobu byl, jeho monumentální antologie moderní české poezie 1945–2000.

Většinu textu této knihy tvoří dialog, tedy forma, kterou si oblíbili staří učenci. Jde o upřímný, někdy až neúprosný slovní ping-pong dvou vzdělanců, z nichž jeden - novinář František Houdek - se stylizuje spíše do role nerudného pesimisty, druhý, o generaci starší prof.

Rozhovor představuje nedávno zesnulého významného spisovatele, který svým dílem a mistrovským vypravěčským talentem připomíná tragédii šoa. V bilančním rozhovoru vedeném od května do července 2010, a dále od října 2010 do ledna 2011, v době jeho těžké nemoci, vypráví nejen o době prožité v lágrech, o tom, co znamená být Židem v XXI. století, ale i o svých kamarádech Otu Pavlovi, Ludvíku Aškenázym a

„Jednou jsem se zeptal mámy, co bude dělat, až budu dospělej a přivedu domů manžela s dětmi. Na to mi řekla, že doufá, že ona už nebude naživu,“ vzpomíná třiadvacetiletý Kryštof.