Boj o život v krutých podmínkách Bělověžského lesa ve válečném Polsku. V létě roku 1942 se rodině Rabinowitzových podařilo uniknout z nacistického ghetta v rodném polském městečku a ukrýt se v děsivém Bělověžském pralese.

V románovém životopise Františka Xaverského pro mládež i dospělé autor plasticky přibližuje nejen reálie světcovy doby (Portugalsko čestných křesťanů i křesťanských farizeů; místní náboženství s dušemi zkorumpovanými i dušemi žíznícími po živém Bohu; nesnáze, které v plnosti mohl František přemostit až mysticky v Božím Srdci), ale zejména osobnost Františka, který zakotven v Bohu se stal milovaným

Život básnířky Suzanne Renaudové (1889–1964) je nedělitelně spjatý s Petrkovem, domovem muže, za kterého se roku 1926 v Grenoblu provdala. Poutavě vyprávěný příběh protnutí dvou zcela odlišných světů, Francie Suzanne Renaudové a Vysočiny Bohuslava Reynka, dotváří bohatá obrazová příloha.

Kniha je presvedčivým dokumentom, duchovnou inšpiráciou, živým a priam fotograficky verným obrazom prostredia, ale aj hlbokým pohľadom do duše, myslenia a cítenia ľudí nevinne trestaných za komunistickej hrôzovlády – väzením a nútenými prácami v uránových baniach v Jáchymove. Je to autobiografické, živé rozprávanie človeka, ktorý prežíva, aj to najväčšie fyzické i duševné utrpenie, vďaka svojej hlbokej

Šarlák nás zavádí do jihočeského Písku 80. a 90. let minulého století. Manova autobiografická kniha ukazuje jeho odvrácenou tvář – všední a syrové žití v bezútěšné době, kde jakýkoli cíl jako by byl předem odsouzen k nedosažitelnosti a vše kolem plulo v podivném bezčasí.

Lidskoprávní organizace a vlády po celém světě hovoří o zločinu proti lidskosti, o „kulturní genocidě“. Jednou z obětí čínských snah o totální asimilaci ujgurské menšiny se stala i Mihrigul Tursunová. Prošla si takzvanými převýchovnými tábory, ve kterých na vlastní kůži zažila nepopsatelné hrůzy, od psychického teroru až po fyzické násilí.

Když se Jennifer Doudnaová v šesté třídě jednou vrátila ze školy, našla na posteli ohmatanou paperbackovou knížku s názvem Dvoušroubovice, kterou jí tam táta nechal. Odložila ji stranou v domnění, že je to nějaká detektivka.

Život je krásny, ak si ho takým urobíte. Máte to vo svojich rukách.

Americkou spisovatelku Betty MacDonald není třeba dlouze představovat. Svými knihami nabitými osobními příhodami a svérázným smyslem pro humor si získala několik generací čtenářů po celém světě.

Život rabína Emila Davidoviče (1912 – 1986) je příběhem Žida narozeného v přísně ortodoxní rodině na Ukrajině, který přežil perzekuce a koncentrační tábory. Davidovič vyrostl v mnoha jazycích, navštěvoval slavnou ješivu v Bratislavě a studoval u Lea Baecka a Ismara Elbogena v Berlíně, ale také v Brně, Budapešti a ve Vídni.

Korespondence s významným religionistou, filosofem Gerhardem (Gershomem) Scholemem začíná v době, kdy Hannah Arendtová zápasí ve francouzském exilu o holou existenci. Spojovacím článkem mezi nimi je osud Scholemova přítele Waltera Benjamina, s nímž se Arendtová seznámila v emigraci v Paříži a který jí před jejím odjezdem do USA svěřil své rukopisy.

Denník Ilony Andrássyovej sa našiel pri rekonštrukčných prácach v niekdajšom kaštieli Czirákyových. Obsahoval listy, poznámky a fotografie, ktoré dnes uchováva Umelecké a historické múzeum Flórisa Rómera v Győri.

Pro mnoho lidí představuje Ernest Hemingway spíše mozaiku mýtů než člověka: vojáka, sportovce, lovce, expatriota a samozřejmě spisovatele. Ale pod těmito legendami stále uniká jeho skutečný život.

Kniha investigativního novináře Jaroslava Spurného přináší osobní pohled na několik klíčových politických a hospodářských kauz, které ovlivnily a ovlivňují život v České republice a její směřování v posledních 29 letech. Vedle faktů a hypotéz v ní nalezneme i osobní vzpomínky na setkání s aktéry těchto kauz, vlivnými českými politiky a jejich poradci, byznysmeny, bankéři, státními zástupci, policejními

„Netreba veľmi vychovávať, treba pekne žiť, dieťa sa pridá,“ hovorí psychológ Ivan Štúr. Kniha rozhovorov predstavuje jeho názory na výchovu, život v rodine, vzťahy medzi mužmi a ženami i rodičmi a deťmi.

Do života Jánosa Vaszaryho, divadelného riaditeľa, divadelného a filmového režiséra, spisovateľa, dramatika, scenáristu, a jeho manželky Lili Murátiovej, oslavovanej divadelnej a filmovej herečky, v roku 1944 vstúpili dejiny. Utekajú pred vojnou a sovietskymi tankami, ale ich auto sa pokazí.

Možno vás bude zaujímať, ako vznikol najúspešnejší týždenník v celej histórii našej krajiny, PLUS 7 DNÍ, čo všetko súvisí s tvorbou a vydávaním periodík. Tento príbeh sa začal vypožičaným elektrickým písacím strojom a prenajatou zasadačkou v priestoroch hasičského zboru.

Životný príbeh intelektuála v zlomových dejinách spoločenstva, ktorých je živou súčasťou, je vzrušujúcim čítaním. Celkom samozrejme a prirodzene mapuje cestu človeka vyrastajúceho v rodine, stáva sa príbehom troch generácií a naznačuje začiatok štvrtej.

Profesor MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc. (* 1924) vybral pro své literární zamyšlení vskutku skromný název - Útržky paměti. Ve skutečnosti je to pestrý kaleidoskop vzpomínek a zážitků, které mapují celý jeho životaběh - od školních a gymnaziálních let, do nichž zasáhla válka, přes studium na lékařské fakultě, až po setkání s prof.

Memoáry muža, ktorý zohral významnú úlohu v československej politike šesdesiatych rokov 20. storočia a bol jedným z najvážnejších kandidátov na post prezidenta republiky v roku 1968.