Sme si všetci rovní? Prečo ľudia zomierajú? Spisovateľka Eva Sussová a ilustrátorka Anna Höglundová namiesto hotových odpovedí diskutujú o týchto otázkach z filozofickej perspektívy prostredníctvom textu a ilustrácií. Kniha je určená čitateľom a čitateľkám v každom veku, ktorým pripomenie, že nie sú sami, kto sa pýta prečo.

Kniha Základy logiky přesvědčení přináší nový a doširoka rozvinutý přístup k postojům přesvědčení (znalosti, domnívání se atd.). Autor v několika kapitolách úspěšně provede čtenáře úskalími Fregeho paradoxy identity, Cresswellova paradoxu hyperintenzionálních kontextů, Hintikkova paradoxu logické vševědoucnosti, několika epistemických paradoxů (např. poznatelnosti) i souvisejících paradoxů sémantických.

V posledních zhruba dvaceti letech sílí varovná až panická tónina politicko-mediálního diskurzu, která – byť v podstatě nevyřčeně – operuje s představou hluboce dysfunkčního stavu veřejné diskuze a oslabení, či snad dokonce ochromení možností demokratického rozhodování. Konstitutivním rysem tohoto výkladu současné situace je právě zmíněná nesmiřitelná polarizace (a neochota se angažovat). Předkládaná

Pavel Florenszkij pravoszláv teológus, pap, filozófus, matematikus, muzeológus, esztéta és mérnök volt - valóságos polihisztor. A kultusz filozófiája, az orthodox egyházatyák tanításaira alapozott, töredékesen fennmaradt műve olyan egységes keretben tárja fel a kereszt, a templom, a szentségek és a szertartások mély értelmét, mely a vallási kultusz és a modern szekularizált kultúra mai együttélését

Pěti knihám Mojžíšovým se také říká hebrejským slovem Tóra. Toto slovo lze do češtiny přeložit jako Zákon, ale také jako „směrovka“ nebo „směrnice“. Tóra se vyjadřuje v podobě zákonů, ale i vyprávěním příběhů. Leckteré její texty jsou těžko srozumitelné, ale stojí za to soustavně číst i ty náročné, protože právě tak náročný je i sám lidský život. Jejich četba pak pomáhá člověku porozumět tajemstvím

Antonin Gadal, poslední strážce katárských mystérií, v knize poodkrývá stezku hermeticko-křesťanského zasvěcení jihofrancouzských katarů z 12. a 13. století a popisuje historické pozadí, které vedlo k rozkvětu a smutnému zániku tohoto hnutí. Poukazuje na nepřetržitou tradici od egyptských mystérií, přes skupiny manichejských, bogomilů, katárů, přes renesanční neoplatonismus a rosenkruciánství 17. a

Interpretace vybraných částí díla Jana Patočky, týkajících se základní otázky po vztahu života a světa, tak jak je kladena z hlediska fenomenologické filosofie, je v této knize konfrontována s některými poklasickými koncepcemi, jak z pera Patočkových současníků, tak jeho dnešních interpretů. Ve všech částech knihy přichází ke slovu zejména texty dochované v pozůstalosti, jejichž komentář provází a

Nejzdařilejším a nejvlivnějším z Ficinových spisů se stal jeho Komentář k Platónově Hostině, O lásce. Formou nápodoby Platónova Symposia, přeneseného do prostředí medicejské Florencie, tu Ficino předkládá svou syntézu platonismu, inspirovanou pohanskými i křesťanskými autory pozdní antiky, zejména Plótínem, Augustinem a Dionysiem Areopagitou.

Důkladný, byť záměrně nikoli vyčerpávající vhled do současné francouzské filosofie představuje myšlení sedmi autorů - Jeana-Luca Mariona, Jeana-Luca Nancyho, Bernarda Stieglera, Catherine Malabouové, Jacquesa Ranciera, Alaina Badioua a Françoise Laruella -, které spojuje vymezení se vůči poststrukturalistické generaci a lingvistickému paradigmatu, orientace na vědy o životě a materialistické myšlení.

Paradigmy k metaforológii, ktoré po prvý raz vyšli v roku 1960, možno považovať za kľúčové dielo nemeckého filozofa Hansa Blumenberga. Blumenberga zaujíma spôsob filozofickej artikulácie nášho sebaporozumenia a porozumenia svetu.

Rawls vychádza z toho, že ,,národy\" (peoples) a nie štáty sú základnou jednotkou skúmania. Podľa neho skupiny národov,ktoré tvoria štáty, majú sledovať princípy, ktoré rozpracoval v známom diele Teória spravodlivosti.

Kniha přináší novou, v českém prostředí první monografickou interpretaci myšlení Friedricha Schleiermachera prostřednictvím kategorie zprostředkování. Tuto kategorii ukazuje u Schleiermachera jako svorník (pohybu) myšlení a bytí, logiky a ontologie, uchopený jako fundament dialektiky.

Kniha představuje rozšířený text přednášky, která zazněla 17. března 2011 při přebírání mezinárodní ceny Fernanda Gila v Lisabonu. Autor v ní zavádí šest mohutností jazyka matematiky (sílu logickou, expresivní, metodickou, integrativní, explanatorickou a konstitutivní) a na příkladech z historie matematiky ilustruje jejich postupný růst.

Spal som a snil o tom, že život je radosť. Zobudil som sa a zbadal, že život je povinnosť.Pracoval som – a spoznal: povinnosť je radosťou.“ /Rabindranath Tagore/. Už z uvedeného výroku vyplýva, že autor sa v diele zaoberá zmyslom života človeka, čo je vyjadrené Franklovým hlavným pojmom „Wille zum Sinn.“ Zaoberá sa otázkami slobody, svedomia, zodpovednosti, schizofrénie, eutanázie, psychochirurgie,

Zborník textov zo 4 českého platónskeho sympózia, konaného v Prahe v dňoch 25.-26. 10. 2002.

Výber z posledných dvoch monografií Renate Lachmann: Paměť a literatura (1990) a Vyprávěná fantastika (2002). Práce súvenované prevažne dôkladnej analýze konkrétnych diel svetových spisovateľov, ako boli Belyj, Borges, Nabokov a Schulz.

Příspěvky českých a polských medievistů, jež tvoří 13. svazek sborníku Colloquia medieaevalia Pragensia, nazvaný Moc a její symbolika ve středověku, jsou věnovány problematice reprezentace panovnické vlády ve středověkých Čechách a Polsku. Ta se, jak ukazují zde představené studie, v symbolické rovině odrážela na panovnických pečetích, v korunovačních řádech, resp. při korunovačních rituálech, během

Merleau-Ponty vychází ve svém nejvýznamnějším díle z podrobné analýzy vnímání, která jej přivede k nutnosti chápat lidský subjekt jako vtělený a opustit některé teze Husserlovy fenomenologie. Merleau-Ponty domýšlí své východisko v úvahách o prostorovém, sexuálním, řečovém intersubjektivním rozměru tělesnosti, aby vyvodil důsledky pro klasická filosofická témata, jakoje čas, myšlení či svoboda.

Heideggerův pokus o metafyziku života Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů. Proto se pokusil vykročit novým směrem k tematizaci lidské existence na základě vyšetření tzv. antropologické diference mezi člověkem a zvířetem, jak to prováděla soudobá

Přední italský historik starověké filosofie předkládá v tomto filosofickém bestselleru (jen v Itálii 20 vydání) \"nové paradigma? výkladu Platóna, jež má své kořeny v práci tübigenských badatelů K. Gaisera a H. Krämera. Ústní tradice se chápe jako pomoc psanému, tzn. že \"nepsané nauky? jsou pojaty jako klíč ke správnému pochopení rozhodujících míst Platónových dialogů.