Dopis Andrého Gorze, filozofa česko-rakouského původu, je kromě milostného vyznání také rekapitulací autorova politického a ekologického myšlení. Gorz v něm nahlíží, jakým způsobem jej filosofické myšlení oddalovalo od toho, co bylo skutečně podstatné: společný život s milovanou osobou. Nelehký, křehký a upřímný. Gorze se ve svém textu táže po vztahu filosofie a lásky partnerského soužití a dotýká

Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu

Svojou originálnou ontologickou a posthumanistickou koncepciou patrí český filozof prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc. (nar. 1938) medzi ekofilozofov medzinárodného významu. Slovenské vydanie rovnomennej knihy je oproti pôvodným dvom českým vydaniam (1995, 1997) i anglickému a nemeckému vydaniu (1997) rozšírené o tri eseje venované problematike vzdelania, reči a informačnej techniky a tiež o výzvu Nájomná

Nizozemský filosof Martin Stokhof (*1950) se ve svých novějších pracích věnuje zvláště filosofii jazyka a významu a problémům jejich vědeckého pojednávání. V poslední čtvrtině minulého století byl jednou z určujících postav formální sémantiky, usilující o rigorózní popis významu v přirozeném jazyce za pomoci prostředků formální logiky. Na rozdíl od mnoha kolegů zaujal posléze k projektu formální sémantiky

Jadro knihy predstavuje tridsaťpäť pravidiel, ktoré môžeme využívať po celý deň na to, aby sme znovu oživili svoju prácu i porozumenie sebe a ostatným ľuďom. Autor vyzýva čitateľov, aby o týchto heslách rozjímali a používali ich hneď, na mieste, uprostred pracovného zhonu. Vďaka nim si totiž môžu pestovať jasnosť, múdrosť a inšpiráciu. Michael Carroll priebežne predstavuje najrôznejšie techniky, ktoré

Ciceronův spis O zákonech úzce navazuje na jeho dílo O věcech veřejných. Oba tyto dialogy jsou zároveň míněny jako římská obdoba Platónových dialogů Ústava a Zákony. Ze spisu O zákonech, který Cicero nejspíše nikdy nedokončil, se dochovaly necelé tři knihy a několik zlomků. První kniha tematizuje především otázku přirozeného práva, ve druhé knize se Cicero zabývá náboženskými zákony, ve třetí knize

Skotské osvícenství představuje fascinující kapitolu evropských kulturních dějin. Svým vlivem se může měřit s obdobným hnutím ve Francii nebo Německu. Texty ve Skotsku působících intelektuálů, jako byli David Hume, Adam Smith, Thomas Reid, Francis Hutcheson nebo Alexander Gerard, se hned od okamžiku svého vydání četly a probíraly nejen ve zbytku Velké Británie, ale také ve Francii a Německu, a to s

Kniha venovaná otázkam filozofie matematiky prináša radikálne nový pohľad na vzťah našich teórií a skutočnosti okolo nás. Snaží sa ukázať, že náš vzťah ku skutočnosti nie je priamy, ale je zásadným spôsobom sprostredkovaný inštrumentmi, ktoré pri našom vzťahovaní sa ku skutočnosti používame. Okrem vedeckých nástrojov autor zdôrazňuje predovšetkým význam symbolických inštrumentov, ako sú čísla, algebrické

V pozůstalosti Klementa Alexandrijského se dochovala sbírka exegetických zlomků známých pod názvem Eclogae propheticae („Vybrané pasáže z prorockých knih“, tj. z Písma). Jedná se snad o náčrty připravovaného díla nebo o výpisky z Klementova spisu Hypotyposes („Náčrty“), který je rovněž dochován jen zlomkovitě. Oba texty, Eclogae i Hypotyposes, představují méně známou, ale velmi zajímavou stránku Klementova

Co můžeme my, občané, dělat s nízkou úrovní politiky jako správy věcí veřejných v naší zemi? Jaké jsou vnitřní příčiny trvalé vratkosti našeho státu, opakujících se selhání politických elit tváří v tvář kritickým situacím během 20. století, a naší „národní nesamo­zřejmosti“? Autor Luděk Ryhetník, ekonom působící dnes na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, s bohatými zkušenostmi života a působení

Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího Boha, jehož vědomí závisí výhradně na lidském vědomí. Jung zde nemluvil o Bohu ‚tam venku‘, ale o samotném kolektivním nevědomém bytí. Jednoduše řečeno

By a two-time debating world champion, a dazzling look at how arguing better can transform your life – and the world – for the better **Previously published as The Art of Disagreeing Well** Everyone debates, in some form, most days. Sometimes we do it to persuade; other times to learn, discover a truth, or simply to express something about ourselves. We argue to defend ourselves, our work, and our

Každý, kdo si dnes položí otázku, co určuje naši společnost, co ji formuje a dodává podobu, narazí na tyto tři její hlavní charakteristické znaky: svobodu, zodpovědnost a toleranci. \"Pokusím se nastínit, do jaké míry mohou být zároveň základem globální dominantní kultury – avšak předesílám, že nejsem prorok ani učitel moudrosti.

Kniha obsahuje kompletný prehľad ozákladných údajoch, faktoch, osobách a súvislostiach vo filozofii. Sto dôležitých tém a mysliteľov je spracovaných zrozumiteľne a výstižne.

V knize, která vznikla na základě přednášek pronesených v rámci prestižního cyklu na počest A. W. Mellona, se americký filozof Arthur C. Danto vrátil k jedné z nejprovokativnějších tezí, které pronesl, totiž že umění dospělo ke konci. Tento konec v jeho pojetí neznamená, že se umění přestalo vytvářet, ale že v šedesátých letech 20. století opustilo tradiční dějiny založené na pokroku.

Práca T.S. Kuhna, jedného z najvplyvnejšiích mysliteľov druhej polovice 20. storočia, v ktorej vypustil do sveta slovo paradigma, sa stala sama paradigmatickým dielom, vzorom pre ďalšiu prácu o autorite, dejinách a filozofii vedy.

Filozof Milan Valach sa v knihe sústredil na otázku súvislostí komunistického totalitného režimu aMarxovej filozofie.

Název My filologové odkazuje k materiálu pro stejnojmennou „nečasovou úvahu“, v níž chtěl Nietzsche revidovat humanistický pohled na antiku a zpochybnit dosud bezvýhradně přijímanou roli filologů jakožto vychovatelů, protože podle něho ukazují jen falešně idealizovaný obraz klasičnosti. Zároveň tento titul zastřešuje Nietzschovy drobnější filologicko-filosofické práce (Homér a klasická filologie, Pět

Osemnásty zväzok latinsko-českého vydania základnej stredovekej encyklopédie vedomostí, ktorého hlavnou témou je vojenstvo a hry.

Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu „osvícenství“ řecké raně klasické doby. Ne náhodou se prý v Athénách Anaxagorovi přezdívalo „Rozum“. Nejen že „přinesl filosofii do Athén“, ale také ji proměnil tím, že hledal stálý základ změn všech věcí.