Aké sú skutočné právomoci prezidenta? Ako ich využívali doterajšie hlavy štátu? Čo hrozí, ak by sa niekto pokúsil úrad uniesť a využiť ho na razenie vlastnej vízie Slovenska? Radoslav Procházka strieda analýzu ústavného textu s príhodami zo slovenského politického života, ale aj dávnejšej histórie a pripomína, o čo všetko ide pri prezidentských voľbách.

Krok za krokem strhává Gerhard Wisnewski masku lžím a falším médií a tajných služeb o atentátech z 11.září 2001. Kde jiní dosud dávali jen otázky a vyvolávali pochybnosti, rozvíjí poprvé zcela jinou verzi 11. Září – scénář, který je daleko hrůznější, než oficiální popis případu, vysvětluje, k čemu potřebují politici a ekonomové teroristy. Při svém strhujícím hledání kriminalistických a politických

Publikácia formou máp, grafov, tabuliek a textu zoznamuje čitateľov s priebehom volieb v USA za posledných 100 rokov.

V roku 1964 nemecký profesor práva Ernst-Wolfgang Böckenförde vyslovil slávnu vetu: Slobodný, sekularizovaný štát žije z predpokladov, ktoré sám nemôže garantovať. Táto veta sa nazýva Böckenfördeho diktum.

Kniha významné politické a feministické teoretičky Judith Butlerové se věnuje současným válkám a otázce: za které životy (ne)truchlíme. Pokud život není \"takový, za kterým bude truchleno\", je snazší připustit jeho zmaření.

Role Německa na mezinárodní scéně je častým terčem kritiky. Německá zahraniční politika se jednou jeví jako příliš asertivní a sobecká, podruhé jako alibistická a ustrašená.

Síla intelektuálního a politického odkazu Václava Havla nepůsobí pouze v českém, potažmo středoevropském prostoru. Jako dramatik, esejista a disident byl Havel považován za morální a myšlenkovou autoritu už za normalizace i na Západě.

Posledné dielo autorky celého radu odborných a vedeckých statí či publikáciíDr. Jarmily Drozdíkovej sa pozerá na dianie na území Izraela (Palestíny) a na židovsko-muslimské spory z trochu menej tradičného, ale o to dôležitejšieho uhla. Kniha približuje vzťah židovstva a islámu z perspektívy eschatologických vízií a ich vplyvu na spoločensko-politický vývoj na Blízkom východe.

Autoritářští populisté po celém světě, od Indie po Turecko a od Polska po Spojené státy, rozšiřují postupně svou moc. Výsledkem tohoto procesu je podle autora ohrožení demokracie.

Většina politických stran sází na své lídry. Proč?

Klíčovým tématem této publikace jsou proměny slovenské politiky z pohledu ustavování a fungování vlád a koalic a uspořádání stranického systému, které mapuje od roku 2006. Tento rok byl zvolen jako mezník mimo jiné proto, že volby v roce 2006 byly první, které již nebyly významně poznamenány vymezováním se vůči osobě Vladimíra Mečiara.

Publikace se zabývá představením teorií věnujících se soutěži politických stran v oblasti politických témat. Kriticky konfrontuje a interpretuje politologické přístupy, které se snaží pochopit politickou soutěž na základě vzdálenosti aktérů v politickém prostoru, s přístupy, v jejichž jádru stojí kompetence politické strany reprezentovat určitá politická témata, případně různý důraz, který strany tématům

Již celá desetiletí probíhá diskuse o významu etiky promezinárodní politiku a její relevanci pro teoretické zkoumání mezinárodních vztahů. Tato diskuse je vedena mezi těmi, kteří říkají, že mezi etikou a zahraniční politikou neexistuje naprosto žádná spojitost, a těmi, kteří se domnívají, že morální hodnoty jsou esenciálním prvkem mezinárodních vztahů.

Medzinárodné vzťahy a zahraničná politika Slovenskej republiky. Publikácia sa zameriava na vybrané otázky medzinárodných vzťahov a zahraničnej politiky SR, je spracovaná na základe vybraných výsledkov empirických výskumov realizovaných v roku 2004.

Vladař je nejvýznamnějším Machiavelliho dílem, které napsal již v roce 1513, ale vyšlo až po jeho smrti, roku 1532. Věnováno bylo rodu Medicejských (konkrétně „vznešenému Lorenzovi Medicejskému“). Autorovi šlo především o sjednocení Itálie, o jednotný stát, který by byl spravován moudrým vládcem, jenž by neměl váhat použít jakékoli prostředky, aby zajistil blaho země, a v zájmu této věci bylo Machiavellimu

Buchanan v knize popisuje zánik Západu. Příčinu vidí ve ztrátě jeho hodnot, především potom ve ztrátě židovské a křesťanské víry.

Gitta Sereny mára klasszikusnak számító művében a treblinkai haláltábor parancsnokának, Franz Stanglnak a Harmadik Birodalomban befutott pályáját vázolja fel, és vizsgálja a jellemét formáló hatásokat. A haláltáborok parancsnokai közül Stangl volt az egyetlen, akit felelősségre vontak: a düsseldorfi bíróság1970-ben bűnrészesnek találta legalább 900 000 ember halálában, és életfogytiglani börtönre ítélte.

Autor se soustředil na umělce, kteří svým vystoupením na počátku roku 1989 významně ovlivnili část obyvatelstva, a na vědce, kteří vstoupili v únoru 1989 do veřejného života založením Kruhu nezávislé inteligence.

Přináší hlavní empirická zjištění stejnojmenného prjektu, který v letech 2007-2008 podpořila Grantová agentura Akademie věd ČR. Veřejná a mediální agenda: komparativní analýza tematizace veřejné sféry - podrobnější popis Stručný popis ke knize Veřejná a mediální agenda - Komparativní analýza tematizace veřejné sféry: Předkládaná publikace přináší hlavní empirická zjištění stejnojmenného projektu (Veřejná

Monografie navazuje na autorovu knihu Kmeny a klany v arabské politice (Praha, Karolinum 2004). V pěti kapitolách analyzuje politický vliv kmenových, klanových, městských a venkovských elit v zemích arabského Maghribu (Lybie, Tunisko, Alžírsko, Maroko, Ma