Soukromé poznámky autora Fixní ideje a Povídky o sedmi oběšených z první světové války a především z počátků bolševického teroru. Deníkové zápisky završuje opožděná Andrejevova výzva k záchraně Ruska, která zde vychází v prvním úplném znění.

Memoárová kniha B. Meijerové je otevřenou a znepokojivou zpovědí na téma, kdy vlastně, jak a zda vůbec skončila nejstrašnější válka. Autorka této knihy strávila půldruhého roku svého útlého dětství v koncentračním táboře Bergen-Belsenu.

V Programovom kalendári Matice slovenskej vydanom z príležitosti Svetového roku Slovákov (17. 7. 1997 - 19. 9. 1998) je uvedené, že v Brazílii žije asi 5 000 Slovákov. Jeden z nich sa podujal napísať svoje celoživotné spomienky – pamäti.

Ondřej Franta (1869–1939) byl český vojenský duchovní (feldkurát). První světovou válku prožil na jejích bojištích na haličské frontě jen krátce, v letech 1914–1920 byl držen jako ruský zajatec v Turkestánu a Moskvě. Po návratu do vlasti (odcházel jako poddaný rakousko-uherského vladaře, vrátil se jako občan Československé republiky) našel zaměstnání v Jindřichově Hradci jako archivář Černínů z Ch

Vídeň začátku 20. století je plná umění, hudby i radikálních myšlenek. Egon Schiele maluje své modelky odvážným novátorským způsobem.

Dramatik s talentem od Boha, brilantní politik, věrný kamarád a charismatický muž s velkými ambicemi, ale také pražský hipík či syn z bohaté rodiny... Kolem Václava Havla se v České republice vytvořil bezmála kult, který většina autorů nekriticky udržuje při životě. Jaký byl nejznámější český státník doopravdy?

Kdo by neznal Broučky – jedno z nejoblíbenějších děl české literatury? Kniha od roku 1876 vyšla už více než stokrát a patří k vůbec nejvydávanějším českým publikacím pro děti.

Život rabína Emila Davidoviče (1912 – 1986) je příběhem Žida narozeného v přísně ortodoxní rodině na Ukrajině, který přežil perzekuce a koncentrační tábory. Davidovič vyrostl v mnoha jazycích, navštěvoval slavnou ješivu v Bratislavě a studoval u Lea Baecka a Ismara Elbogena v Berlíně, ale také v Brně, Budapešti a ve Vídni.

Mgr. Jozef Sitko (*1935) je pôvodným povolaním zubný laborant.

Denník Ilony Andrássyovej sa našiel pri rekonštrukčných prácach v niekdajšom kaštieli Czirákyových. Obsahoval listy, poznámky a fotografie, ktoré dnes uchováva Umelecké a historické múzeum Flórisa Rómera v Győri.

Jacques Rossi skončil jako mladý polsko-francouzský agent Kominterny za stalinských čistek v roce 1937 v Gulagu. SSSR se mu podařilo opustit teprve v r. 1961 a svůj další život zasvětil demaskování „největší lži 20. století“. Jako autor monumentálního a oceňovaného \"The Gulag Handbook\" demonstroval svoje mimořádné lingvistické nadání a skvělou paměť, v \"Útržcích životů\" čtenáře fascinuje přesným

Zbierka autobiografických esejí Sprievodca strácaním sa vychádza z príznačných momentov a vzťahov v autorkinom živote, na základe ktorých skúma témy neistoty, dôvery, straty, pamäti, túžby a miesta. Rebecca Solnit sa zaujíma o príbehy, pomocou ktorých sa orientujeme vo svete, a miesta od divočiny po mestá, ktorými prechádzame, keď sami seba nachádzame alebo strácame.

Autor sepsal svou epopej nikoli jako patetický příběh tohoto literárního žánru, ale jako veršovaný popis života v terezínském ghettu. Reportáž tvoří chvatně zapisované reflexe, jimiž si Hartmann pomáhal pochopit osudy obyvatel ghetta.

Do života Jánosa Vaszaryho, divadelného riaditeľa, divadelného a filmového režiséra, spisovateľa, dramatika, scenáristu, a jeho manželky Lili Murátiovej, oslavovanej divadelnej a filmovej herečky, v roku 1944 vstúpili dejiny. Utekajú pred vojnou a sovietskymi tankami, ale ich auto sa pokazí.

Zakia bola Tadžička, Ali bol Hazár, ona sunnitská moslimka, on šiitský moslim. Odmala vyrastali ako nerozluční priatelia v odľahlej horskej provincii Bamján a ich priateľstvo sa postupne zmenilo na lásku.

Profesor MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc. (* 1924) vybral pro své literární zamyšlení vskutku skromný název - Útržky paměti. Ve skutečnosti je to pestrý kaleidoskop vzpomínek a zážitků, které mapují celý jeho životaběh - od školních a gymnaziálních let, do nichž zasáhla válka, přes studium na lékařské fakultě, až po setkání s prof.

Ve městě Sighetu, jež za války obsadilo Maďarsko, prožívá Elie dětství ve zbožné židovské rodině. Lidem se zdá, že válka je kdesi daleko a že dřív než nacisté tady budou Rusové.

Literárne dielo Hviezdy, jablká a sklíčka, ktoré vyšlo v r. 1996, je prvotinou nemeckej autorky Susanne Schäferovej (nar. 1966), ktorej až v dospelosti diagnostikovali autizmus. Kniha je určená pre čitateľov, ktorí chcú nazrieť do zdanlivo nepochopiteľného myslenia, cítenia a správania ľudí s autizmom.

Skutečný příběh snajpra o jeho cestě od nenávisti k lásce. Tass Saada měl už v sedmnácti svůj Kalašnikov.