Autorská monografie Československá strana lidová v období nastupující normalizace (1969-1972) je poctivou materiálovou studií, která je založená především na studiu ústředních, regionálních i stranických archivů. Autor ve svém textu charakterizuje zápas o podobu politiky Československé strany lidové v období pražského jara 1968 a po jeho porážce. Zřetelně a s notnou dávkou zaujetí popisuje konflikt

Peter Unwin, brit diplomata 1956 júliusában, azon a napon kezdett el dolgozni a londoni külügyminisztériumban, amelyen Nasszer államosította a Szuezi-csatornát. 1958-ban, egy hónappal Nagy Imre kivégzése után került harmadtitkárként a budapesti brit külképviseletre, és első - 1991-ben magyarul is megjelent - könyvét Nagy Imréről írta. Később, 1983-bannagykövetként tért vissza a budapesti brit nagykövetségre

Kniha zahŕňa príspevky českých a medzinárodných odborníkov z európskych univerzít a výzkumných centier na tému demokratické občianstvo v dnešnej Európe.

Na jar 2014 Rusko anektovalo Krym, rozpútalo vojnu na východe Ukrajiny, kde okupovalo časť Donbasu a vytvorilo tam „Luhanskú a Doneckú ľudovú republiku“. V tom istom čas sa pokúšalo rukami svojich miestnych pomáhačov vytvoriť šnúru podobných „republík“ v iných oblastiach Ukrajiny – od Charkiva na severovýchode po Odesu na juhozápade. Ruský vodca Vladimír Putin v tom čase s entuziazmom rozprával o tom,

Rozbor nacismu coby vyvrcholení krize evropských hodnot. Picard nevidí v nacismu osamocený jev, ale symptom degenerace a deformace moderního člověka, kterého vnímá jako člověka naprosté diskontinuity, manipulovatelného každým, kdo této roztříštěnosti dá byť zkarikovanou jednotu.

Ačkoliv britský filozof Roger Scruton (1944–2020) již není mezi námi, jeho pronikavé myšlenky a názory jsou stále aktuální a inspirativní. V jedné ze svých posledních knih (v originále Where We Are: The State of Britain Now) se Scruton zabývá brexitem, politicky nejbouřlivějším obdobím v moderních britských dějinách, a klade si otázky, na něž nalézt odpovědi není vůbec jednoduché.

Kniha V kapitalismu. Proti kapitalismu.

Petr Alexejevič Kropotkin, od jehož smrti uplyne v roce 2021 sto let, bývá označován za „otce anarchistického komunismu“ a osobnost, která nejvýrazněji ovlivnila dějiny anarchistického hnutí. Nejen svým spíše optimistickým pohledem na „přirozenou“ sociálnost člověka a solidaritu, pospolitost a vzájemnou pomoc, které vyplývají přímo z fylogeneze člověka a obecně z principu evoluce, ale také svou dlouholetou

Svet ovláda toxická ideológia extrémnej rivality a individualizmu. Zahmlieva skutočnú ľudskú povahu a ničí nádej a spoločný cieľ.

Stojíme před klíčovou otázkou: Selhala demokracie? Odpověď má pro nás hluboké důsledky.

Další svazek souborného vydání prací T. G. Masaryka shrnuje všechny známé tiskem vydané texty z let 1892–1894, z období, kdy vedle příspěvků do týdeníku Čas (v něm např. rozsáhlá studie o F. M. Dostojevském) přispívá do časopisu Athenaeum (např. stať o J. A Komenském), po jehož zániku Masaryk zakládá nový měsíčník Naše doba, který začne intenzivně naplňovat rozsáhlými studiemi (např. Kult Rozumu a

Publikace je určena především zahraničním studentům veřejné politiky. Představuje originální příspěvek k již publikovaným učebnicím veřejné politiky - jakožto mladé, leč rychle se rozvíjející mezioborové disciplíny.

Jednotné hlasování politických stran, vlád a někdy i opozic je v parlamentních demokraciích nutnou podmínkou toho, aby voliči dokázali rozlišit jednotlivé politické síly a jejich odpovědnost. Tato kniha představuje pozoruhodnou časovou dimenzi parlamentního hlasování.

Autonomies in Europe: Solutions and Challenges - pod týmto názvom vyšla publikácia Výskumného ústavu národnej politiky v Maďarsku, ktorá je výsledkom medzinárodnej spolupráce a obsahuje rozšírené príspevky z konferencie v roku 2013. V slovenčine vydávame preklad tejto publikácie, aby sme si názor na takú komplexnú a zaujímavú tému, akou je právo na sebaurčenie, neutvárali na základe spravodajských

Kritická reflexe demokracie a občanské společnosti je kniha, v níž třináct autorů (Petr Bláha, Ivan Buraj, Petr Krejčí, Šimona Löwensteinová, Evžen Martínek, Jan Musil, Jan Payne, David Peroutka, Martin Šimsa, Zuzana Škorpíková, Jan Šmíd, Daniel Štěpánek, Hynek Tippelt) v pěti kapitolách (Teorie, Krize, Kritika, Skepse, Alternativy) kriticky reflektuje z různých pozic různým filosofickým a politickým

Autor si klade za cíl na základě primárních pramenů a dalších zdrojů popsat a zhodnotit vývoj Visegrádské skupiny na pozadí vnitropolitického vývoje členských zemí. Práce sumarizuje aktivity V4 především z hlediska praktické realizace zahraniční politiky, přináší ale také reflexi dosavadní spolupráce a alternativy budoucích aktivit V4 zejména ve strukturách EU, v oblasti energetické bezpečnosti, zahraničních

Monografie se zabývá vymezováním a strukturováním problémů ve veřejné politice, a to z pohledu teoretického, praktického i metodologického. Na jedné straně tak přispívá k porozumění politickým a kognitivním procesům, ve kterých jsou problémy sociálně konstruovány.

Obsahové zameranie textu je prierezom politológie ako vedy o inštitucionálnych, normatívnych, komunikačných a ďalších javoch a procesoch politického života spoločnosti, prebiehajúcich na národnej a medzinárodnej úrovni. Obsah: 1 Politológia ako veda 1.1 Predmet a vývoj štúdia politológie 1.2 Pramene a aplikácia politológie 1.3 Základné členenie politických vied 1.4 Politické vedy vo vybraných krajinách

Zborník obsahuje 27 príspevkov českých i zahraničných historikov z konferencie Mnichovská dohoda - cesta k destrukci demokracie v Evropě, konanej pri príležitosti 65. výročia jej podpisu v roku 2003.

Amerikou sa prehnala ľavicová revolúcia: v mene spravodlivosti a boja proti rasizmu sa tam presadila ideológia, ktorá vytvára novú netoleranciu - v liberálnych médiách môže jedno nesprávne slovo ukončiť kariéru, na univerzitách vládne atmosféra strachu, firmy prepúšťajú zamestnancov, ktorí sa vzpierajú novému duchu doby. René Pfister, šéf washingtonskej kancelárie nemeckého týždenníka SPIEGEL, opisuje