Od 11. století se na Rusi vytvářelo vlastní mnohotvárné písemnictví, jehož vývoj zachycuje v reprezentativních ukázkách tato antologie. Čtenář v ní mimo jiné nalezne homilie metropolity kyjevského Ilariona, Kirila Turovského a Serapiona Vladimírského, legendy o sv.

Na analýzách korespondence významných osob české kultury jsou prezentovány možnosti metodických postupů z oblasti sociolingvistiky a pragmalingvistiky.

V novější české literatuře se objevuje celá řada próz, jež ukazují, jak do individuálních lidských životů fatálně zasahovaly klíčové historické události 20. století. V mnoha dílech takového tematického zaměření je přitom děj rozvržen do dlouhého časového úseku, takže se v pozadí soukromých „malých dějin“ hrdinů průběžně rýsují téměř panoramatické, byť samozřejmě neúplné a nesouvislé obrazy naší nedávné

Hamburský básník a myslitel Barthold Heinrich Brockes napsal asi nejrozsáhlejší básnické dílo německé literatury, devítisvazkový soubor Pozemské potěšení v Bohu (1721–1748), v němž vytvořil jeden z klíčových mostů mezi německým barokem a osvícenstvím a mezi koncepty osvícenského filozoficko-náboženského myšlení a krásnou literaturou. Představuje duchovní a společenský pohyb v Hamburgu, který díky infiltraci

Pro rozpoznávání autorství básnických textů nabízí současná stylometrie řadu metod založených na analýze pestré škály textových rysů (např. frekvence slov, frekvence znakových n-gramů). Jeden podstatný aspekt těchto textů ovšem zůstává stranou, a to jejich stránka versologická. Tato kniha proto na třech korpusech básnických textů (českých, německých a španělských) analyzuje, do jaké míry lze versologické

Kniha Mňačko a Izrael (politické a osobné peripetie známeho novinára a spisovateľa v rokoch 1967 a 1968) je voľným pokračovaním knihy Taký bol Ladislav Mňačko, ktorú Jozef Leikert napísal v roku 2008. V novej knihe sa venuje pomerne krátkemu úseku života kontroverzného novinára a spisovateľa Ladislava Mňačka, ktorého mnohí označovali prívlastkami ako československý Solženicyn či červený Hemingway.

Od roku 1957 se v Sobotce pořádá festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Ruská bohemistka Ludmila Budagovová (nar. 1932) z Ústavu slavistiky Ruské akademie věd v Moskvě se festivalu účastní od roku 1977 a od té doby pro něj připravila 12 odborných přednášek z oblasti české a ruské literatury, česko-ruských literárních a kulturních styků a ruských kulturních reálií, mimo jiné např.

Na začiatku ľudského poznania, v rannom veku ľudstva,potreboval človek odpovede na niekoľko základných bytostných otázok, aby dospel k predstave jedinečného, systematického, kozmického poriadku. Pravda, odpovede na základné otázky jeho vlastnej existencie mohli byť len také, aký bol stupeň jeho poznania sveta rozprestrierajúceho sa okolo neho.

Predložená práca vidí základné motivácie čítania príbehov v potrebe po životnom poznaní, po kompenzácii životných neúspechov a v potrebe po rozptýlení a zábave, ktoré najlepšie plní rudimentárna epika s výraznými postavami. Najvyspelejšia časť modernej prózy zodpovedajúca zložitým historickým skúsenostiam nášho storočia a úrovni vedecko i filozofického poznania človeka i spoločnosti sa však rozchádza

Predkladané úvahy vychádzajú z pôvodne široko koncipovaného (a postupne precizovaného) vzťahu textu a tváre druhého človeka a sú pojednaním o etike čítania, ktorou sa myslí nie technika, nie hermeneutická metóda, ani akékoľvek moralizovanie ohľadom hodnoty čítania, ale základný étos ako súbor fundamentálnych postojov a očakávaní spojených s čítaním. Mgr.

Harold Bloom (*1930) si sérií knih ze 70. let, z nichž nejvýznamnější je právě Úzkost z ovlivnění, vydobyl pozici nejvýraznějšího amerického kritika své generace, dosáhl nejvyšších akademických pozic a trvale se zapsal do obecného kulturního povědomí. Pojem vlivu či ovlivnění je inspirován především Nietzschem, Freudem, prorockými básněmi Williama Blakea a gnostickou teologií.

Marie Rút Křížková (* 1936) se vedle vydávání díla Jiřího Ortena edičně zabývala tvorbou dětí v terezínském ghettu, vedla rozhovory s teologem Josefem Zvěřinou, edičně připravovala knihu pamětí Miloslavy Holubové, napsala dějiny salesiánů v českých zemích, zpracovala korespondenci Jiřího Lederera a věnovala se řadě dalších témat. Její závěrečnou prací jsou vzpomínky s názvem Slyšet a odpovídat, které

Lubomír Doležel (1922) je jedním z nejvýznamnějších českých lingvistů a literárních teoretiků. Jeho vědecké dílo, které se opírá o strukturalistickou tradici Pražské školy a o některé koncepty analytické filozofie, logiky a sémiotiky, vzbuzuje již více než půl století zájem mnoha odborníků z nejrůznějších vědních odvětví.

Kniha analyzuje jednotlivé smery, skupiny a ich významných predstaviteľov od vzniku moderny až po postmodernu, a to na základe nových poznatkov, uvolnených archívnych a iných materiálov, publikovaných v Rusku i v zahraničí.

Súbor štúdií vznikajúci v priebehu tridsiatych a štyridsiatych rokov 20. storočia, je bezpochyby jednou z najvýznamnejšíchkníh, aké boli dielu Markíza de Sade venované.

Literárnohistorická práca prinášajúca pramennú dokumentáciu k historizácii a mýtizácii osobnosti slovanského sveta, v respektíve analýzu prameňov.

Jubilejní sborník pro hispanistku Annu Houskovou obsahuje osm odborných romanistických studií a úvodní text Václava Jamka, přeložený z jeho francouzsky psané knihy Závoj z popela. Příspěvky zaměřené na hispánskou, brazilskou, italskou a francouzskou literaturu se zabývají jevy, které svědčí o střetání vlivů na švech kulturních tradic a vypovídají tak o prostupnosti i svébytnosti národních literatur

Kniha významného brazilského novináře a scenáristy pojednává o osobnosti a životní cestě Paula Coelha. Bez předsudků i bez příkras líčí klíčové zkušenosti, které budoucího spisovatele formovaly – vztahy s rodiči, pobyty v psychiatrických léčebnách, rozmanité sexuální zkušenosti, inklinaci k satanismu, střet s mocí, znovuobjevení víry i tvůrčí úspěchy, jak v oblasti hudby, tak později literatury.

Příspěvky z mezinárodní studentské konference interFaces VII v červnu 2009 v Praze. Sborník příspěvků ze VII. ročníku mezinárodní studentské konference Interfaces, která se konala v Praze v červnu 2009, shromažďuje příspěvky studentů ze tří univerzit (Karlovy univerzity v Praze, univerzity v Lipsku a ve Wrocławi). Téma kulturní translace jednotliví autoři pojednávají z pohledu lingvistiky, literární

Lingvistická analýza slovenských ľudových rozprávok a ich modernizácií obohatená o dobové reálie ako aj slovensko-slovanské súvislosti a súbežnosti. Publikácia obsahuje nasledujúce kapitoly: • Vstupné slovo k čitateľovi • O čom hovoria slovenské rozprávky • Akou rečou hovoria slovenské rozprávky v podaní ich zberateľov a vydavateľov • Slovenský jazyk a slovenský svet v ľudových rozprávkach • Úskalia